Není co ztratit
Rowan Coleman
Některá rozhodnutí jsou těžká jen do té chvíle, kdy je uděláme. Pak už se jen sami sebe ptáme, proč jsme je tak dlouho odkládali. Rose Pritchardová se odhodlávala dlouho, snad až příliš dlouho. Odejít od násilnického manžela není tak snadné, jak by se mohlo nezasvěceným zdát, a tak Rose dlouhá léta setrvávala v nesnesitelném soužití. Z černé díry beznaděje ji vytáhla docela obyčejná pohlednice: pár laskavých slov od člověka, s nímž se setkala před lety, jen na pár chvil. Tak málo stačilo, aby zdeptaná Rose pochopila, že musí odejít. Že nemá co ztratit. Že může jenom získat. Utíká s několika narychlo sbalenými kousky oblečení a se sedmiletou dcerkou Maddie. Když se uprostřed noci ocitá na prahu vesnického penzionu, uvědomí si, že teď už skutečně není cesty zpět. Ve stejné chvíli se začne trápit pochybnostmi: neudělala strašlivou chybu? Nehoní se za nesmyslnou chimérou? Bude si umět vybudovat úplně nový život? Ať už bude odpověď na všechny znepokojivé otázky jakákoli, jisté je jedno: že Rose zkrátka nezbývá nic jiného, než aby se pro sebe a pro svou dceru pokusila vybudovat lepší život. I kdyby ji to mělo stát cokoli.... celý text
Přidat komentář
Po tematické stránce rozhodně dobrý příběh, téma, které je děsivé a moc se o něm nemluví, ale v reálu je příliš časté. Nicméně zpracování už lehce pokulhává.
Rose a Shona si v životě se svými partnery hodně zažily. Přesto Rose dokáže uniknout i se svou dcerou a hledá novou cestu do života. Z počátku to bylo zajímavé, ale dny ubíhaly pomalu a ohledně jejího útěku od manželka jsem se toho moc nedozvěděla. Spíš se svojí kamarádkou řádila a chovala se jak nějaká puberťačka. Což mi vůbec nesedlo. Sice chápu, že unikla z klece a začala objevovat svět, ale tohle mi k tomu nepasovalo. I chování a způsob vyjadřování její sedmileté dcery, která popravdě nebyla úplně normální, taky zrovna neodpovídalo věku.
Samozřejmě se řešily hodně vztahy, její minulost, rodiče, partner, budoucí láska a tak dále. Což mi k tématu přišlo absurdní, jelikož nové vztahy by byly příliš čerstvé. Utekla ze svízelné situace, od jediného chlapa ve svém životě a ihned přemýšlela tímto způsobem. Místo toho, aby byla vyděšená z něčeho, co roky neznala, tak po hlavě skákala z jedné situace do druhé.
Část knihy byla depresivní, když jsem se blíž seznamovala s minulostí hlavní postavy a část byla až naivně romantická, jako bych četla nějakou slaďárnu pro náctileté. Nemůžu si pomoct, ale asi bych uvítala trošku větší vyvážení. Celé se to nese v duchu pomalého odhalování, často dost předvídatelného, je to dlouhé a ke konci se najednou skáče o celé dny či týdny. Přestože chování postav bylo někdy mimo mísu, přestože to bylo těžké téma a někdy byl příběh zvláštně přeslazený, rozhodně se v textu dá najít poselství. Není to pro mě na sto procent, ale jsem spokojená a snad se k tomu někdy dostanu znovu...
Taková milá knížka, o nových začátcích, o naději. Romantická oddechovka (i když nějaké do drama tady taky bylo). Doporučuji.
Kniha se četla dobře, ale určitě z ní nemám takový silný zážitek, jako z Knihy vzpomínek. Spíš odpočinkový román, ale nejsem nespokojená.
Ze začátku mě kniha nijak neoslovila. Hrdinka mi přišla neslaná, nemastná, úplně bez názoru. Styl vyprávění byl hodně jednoduchý, nijak mě neuchvátil. Byť je téma příběhu skvělé, autorka z něj nevyždímala, co mohla. Hodně věcí řeší jen okrajově. Chování postav mě někdy hodně iritovalo. Hlavně Rosiina kamarádka Shona byla vykreslena hodně naivně. A Fraiser, osudový muž Rose, ten se nechoval zrovna správně - jakožto zadaný muž. Autorka se taky velmi opakuje v myšlenkových pochodech. Ještě bych i ocenila, kdyby byly kapitoly kratší, někdy to bylo zbytečně natahované. Konec byl hodně rychlý a čekala jsem, že autorka bude řešit i Rosiiného manžela, ale tato pasáž byla příliš krátká. Ale kdo má rád nenáročné romány pro ženy, určitě doporučuji.
Knihu jsem cetla temer dva tydny....prokousavala jsem se ji a vyhlizela konec. Pro milovnice romantiky skvela kniha, me nudila...hodne...presto davam tri hvezdy, protoze pribeh byl napsany hezky. Bylo tam drama, byla tam laska...presto mi byla hlavni hrdinka misty nesympaticka...sotva utekla od manzela, hned se spustila s dvema muzi...
Já osobně hodnotím knihu mezi 2 až 3 hvězdičkami, ale čtenáři, kteří mají rádi romantiku s happyendem budou knihou nadšeni. Pro mě byl příběh až moc jednoduchý a předvídatelný.
Knížka je o tom, že né vždy má člověk odvahu jít do něčeho, dlouho se bojí a raději trpí psychicky i fyzicky. Pak přijde to ale, které všechno změní. Rose je uťápnutá a bez sebevědomí, postupně se stane samostatnou a nezávislou ženou. Začátek knížky mi přišel trošku nijaký, ale pak se děj pohne a je o čem přemýšlet.
Moc pěkná práce. První seznámení s autorkou a na první dobrou. Velmi čtivé a dojemné - hned několikrát ;-)
Třetí kniha od této autorky. Nutno podotknout, že jsem měla veliké očekávání a byla jsem hodně zvědavá, s čím přišla tentokrát. Byla jsem mile překvapena, a přestože to mělo klasický romantický konec, příběh se mi líbil.
Wow...
Tohle byla emotivní sonda, která zasáhne vaše srdce i myšlenky...
Já si knihu naschvál šetřila, protože jsem dlouho nečetla nic tak barvitého a hřejivého, co by se týkalo natolik bolestných témat jako jsou domácí násilí nebo umírající otec...
Strašně moc se mi líbily postavy: charismatický Frasier, odvážná Rose, malá Maddie a rozbolavělý umělec John. Vesnička Milthwaite, ve které se celý příběh odehrával dotvářela kouzlo tak nádherně propojeného příběhu plného lásky i nenávisti, o naději a snech. O trnitých cestách života... O hře osudu...
Doporučuji... Boží příběh, na který nelze zapomenout.
"Není co ztratit" vypráví úplně jiný příběh, než jaký jsem si, podle anotace, představovala. Přesto, že Rose uteče společně se svojí dcerou Maddie, od svého tyranského manžela a téma domácího násilý je vážné. Knížka je milá, je to hezky napsané životní obrodružství osamocené, smutné, zklamané, ale odhodlané ženy, která se dostává ze spárů despoty a dá se říct, že začíná rozkvétat a poprvé v životě žít. Postaví se na vlastní nohy, potkává nové přátele, staré přátele, zažívá milostná dobrodružtví a např. poprvé v životě flirtuje. Setká se i s lidmi, co jí i její dceři zméní život. Příběh je na mě docela sladký, romantický a místy dost naivní. Rose občas působí jako školačka, až přímo puberťačka. Děj se nese i na vtipném duchu, ale hodně situací je, podle mě, v normálním životě nereálných, ale třeba jen nejsem romantička. I tak hoodnotím vysoko, protože někdy je potřeba přečíst si takový pohádkový příběh.
Jazyk byl chvílemi poněkud archaický. A i když postavy hodně zažívaly, nedokázala jsem si žádnou zlidštit. To je pro mě důležité. Prostě plocho.
Oddechová knížka s tematem domácího násilí, které je v současné době hodně zpracováváno. Po útěku od manžela Rose nachází porozumění u cizích lidí a postupně se vyrovnává s problémy z minulosti. A v závěru přichází i láska...
I takové knihy s optimistickým koncem jsou zapotřebí.
Autorovy další knížky
2015 | Kniha vzpomínek |
2017 | Všichni jsme utkáni z hvězd |
2017 | Léto plné neskutečných věcí |
2015 | Není co ztratit |
2019 | Zrcadlo, zrcadlo |
Není co ztratit, když knihu po přečtených osmdesáti stránkách odložím.
Chtělo by to jít rovnou na dřeň. Rozplizlé vyprávění mě nebaví.