Není jiné cesty
Trygve Gulbranssen
Věčně zpívají lesy série
< 3. díl
Závěrečná část norské rodinné ságy o vzájemných vztazích několika generací na bohatém statku Medvědí důl uprostřed drsné norské přírody...
Literatura světová Romány
Vydáno: 1941 , Sfinx – Bohumil JandaOriginální název:
Ingen vei gör utenon, 1935
více info...
Přidat komentář
Tretí diel ma už nebavil, pretože sa román zmenil na náboženský traktát (najmä prvá polovica bola neúnosná), pribudlo filozofovania a zavŕšil sa prerod starého Daga na superhrdinu - samaritána. Je v poriadku, keď autor píše o tom, že bohatí by sa mali podeliť s chudobnými, lenže zabalil to zbytočného hávu zmierovania sa s nevyhnutným a teda z toho vyplynulo, že niet inej cesty, len... V každom prípade som rád, že som prečítal celú trilógiu jednu knihu po druhej a zoznámil sa s nórskou literatúrou spred storočia. Nebolo to zlé, ale druhýkrát by som sa k tomuto románu už nevrátil.
Nádherné zakončení této skvělé série. Život starého Daga Bjorndala se chýlí ke konci, ale život jde dál a je nutné zachovat hospodářství. Adelheid se ukáže jako žena na správném místě a dokáže, že není pouhou slečnou z města. Opětovný nádherný popis krásné, ale drsné norské přírody. Z knihy přímo cítíte tu všudy prostupující zimu a chlad hlubokého sněhu. Autor vše dokázal naprosto věrně popsat a tuhle trilogii bych zařadil vysoko v žebříčku mých knih
Poslední díl trilogie trpí stejnými neduhy, jako první dva. Psychologie postav je nevěrohodná, úvahy o Bohu, zásluhách či smyslu života dosti jalové a celé se to neuvěřitelně táhne... Nutno říct, že autor v popisované situaci asi vycházel z nějakých reálných charakterů a že se podobná neschopnost komunikace občas lidem přihodí a složitě s tím pak bojují, taky ovšem popisované stavy dosahují takřka patologické polohy. To všechno proto, že se autor snažil celou věc maximálně zdramatizovat. Díky tomu z ní ale udělal monstrum... Celkový dojem: 65%
Nádherná sága o třech dílech. Poprvé se mi stalo, že další a další díl byly lepší a lepší. Třetí díl nejhezči. Hlavní postavy mi budou chybět.
Třetí,poslední díl.
První díl.
Sága Daga Björndala a jeho rodu. Drsný příběh norského venkova a samot konce 18. a začátku 19.století. Víra v Boha jako jediná cesta k žití a přežití. Velmi drsné a sugestivní.
(2008)
Moja zvedavosť, ako dopadnú vzťahy medzi otcom a synom, mužom a ženou, svokrom a nevestou bola touto poslednou časťou zodpovedaná.
Jedno veľmi silné svetlo zatienilo druhé, a keď prvé vyhaslo to druhé sa pomaly rozblikalo, aby svietilo ešte oveľa jasnejšie a intenzívnejšie.
Dohorelo príliš skoro, ale stíhlo ešte prehodiť iskru ďalej, ktorá sa pomaly začala rozjasňovať a ja len dúfam, že sa stačila preniesť aj na ďalšie generácie...
Celú trilógiu si dovolím zhrnúť citáciou jedného slovenského literárneho kritika, ktorý o nej napísal:
"Je tu všetko, ako v dobrom románe má byť: vzdor i láska, viera i povera, ľudia i zvieratá. Boh i mocnosti pekiel, rodenie i umieranie, skaza i vykúpenie; a ako býva len vo vynikajúcich románoch, všetko sa odohráva netraktátove, v rovine rozprávania."
Úchvatné, čtivé!! Krásně popsaná nejen příroda ale i životy a osudy rodu Daga Björndala a jeho potomků a lidí nejen spjatých s Medvědím dolem. Po jeho dočtení je mi opravdu líto, že kniha ještě nemá další díl. Doporučuji všem, kdo čte rád rodinné ságy a romány.
Čítala sa mi chvíľami rýchlo potom pomalšie, ako keby pútavosť stúpala a klesala....Celkovo hodnotím dobré čítanie, zaujímavé postavy, vzťah k prírode, k majetku.....prečítala som celú trilógiu a z mojej strany dejové napätie stúpalo v druhej a vrcholilo v tretej časti....
Tretí diel trilógie sa nesie v podobnom duchu ako druhý a do rovnakej miery ma aj zaujal. Musím povedať, že pre mňa bol prvý diel veľmi sľubným začiatkom a potom sa nasledujúce diely niesli v duchu "nenadchne, ale ani neurazí." Pekný koniec, celkovo zakončenie i vyústenie celého príbehu, no a na záver by som hromadne hodnotila celú trilógiu 3,5* Určite to nepovažujem za stratu času, no oslovila ma menej ako väčšinu čitateľov.
keby to šlo, dám hviezdičiek 6..hlboké lesy, hlboké úvahy, duša človeka versus nehostinná príroda na severe. A hlboká láska...mladá Adelheida ide za Dagom, svojím vysneným princom...a zrazu, vďaka prispeniu starého Daga sa sen stáva skutočnosťou...
Akurátže život na severe nie je prechádzka ružovým sadom. Fandila som jej, silná odhodlaná žena. Oplakala som s ňou ťažké chvíle...spolu s ňou som obúvala lyže a brodila sa snehom hľadať svojho muža.
Mladý Dag sa celú knihu boril so svojím osudom, volaním rodu a hľadal svoje miesto na svete, až ho našiel.
A nakoniec - starý Dag - ústredná postava, mysliteľ, tvoriaci jadro celého príbehu. Jeho úvahy sú veľmi inšpirujúce i dnes.
Boh, príroda, a my....
Krásně napsané ,čtenář cítí tu vůni lesů , dřeva , slyší praskat ohen v krbu a vůni tabáku, Těžko se loučí s tak krásným místem. Moje knížka má 163 stran, čtenářská výzva 2019 a přečtená s chutí a radostí.
Už se blížíme ke konci této ságy a jsou to moc pěkné myšlenky že by člověk neměl myslet jen na sebe a Snažit se být dobrý k ostatním a odpouštět jim jejich prohřešky obzvláště pokud jsou to vaši nejbližší...
Kniha by mohla být suchopárnou moralitou, ale nad průměr ji pozdvihuje autorova schopnost vykreslit charaktery postav a jejich jednání, kde se mu daří vyhnout nekonzistentnosti a nelogičnostem. Vývoj postav dává smysl, nejsou v něm nějaké skokové zvraty. Všichni nakonec usilují o šťastný a naplněný život. Autor však výborně zachycuje to, jak daleko je od krásných ideálů ke skutečné změně i jak snadno se lidé vracejí ke svým zaběhaným způsobům chování, i když tuší, že by to mohlo jít i jinak a lépe. Právě tenhle rozměr pro mě dělá knihu a celou ságu nadčasovou. Samostatnou kapitolou je pak prostředí, kde se děj odehrává. Určitě se na Medvědí důl v budoucnu vrátím.
U závěrečné části jsem si poplakala, skvělé čtení. Škoda, že autor už nic podobného nenapsal.
Poslední díl opět musím hodnotit jako skvělý. První polovina, se starým Dagem, mě bavila víc než druhá. Tam už jen sledujeme, jak se vztahy mezy Adelheid a mladým Dagem srovnají. V knize můžeme najít spoustu životního moudra, které je pořád platné skrz generacemi. Všechny tři díly se mi moc líbily.
Štítky knihy
láska Norsko příroda norská literatura rodinné vztahy lesy zima severská literatura ságy
Autorovy další knížky
2000 | Věčně zpívají lesy |
1991 | Věčně zpívají lesy / Vane vítr z hor / Není jiné cesty |
2001 | Není jiné cesty |
2016 | Vane vítr z hor |
1970 | Vane vítr z hor / Není jiné cesty |
Tak a mám to za sebou, konečně jsem celou ságu dorazil a jen se mi potvrdilo, co už naznačoval druhý díl. Celá sága má sestupnou tendenci a podle mne je díl od dílu stále více nudnější. Připouštím, že můj názor je pravděpodobně dost ovlivněn tím, že nejsem příliš velkým příznivcem rodinných ság, ale už jsem četl lepší. Tuto jsem dočetl spíše "z povinnosti" a už se k ní vracet nebudu.