Není úniku
Yrsa Sigurðardóttir
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/549043/bmid_neni-uniku.jpg
4
531
531
Studentka pedagogiky Sóldís potřebuje po rozchodu rychle najít nové bydlení a práci, a tak s nadšením přijme místo soukromé učitelky dcer bohatého páru obývajícího luxusní sídlo v odlehlém, zapadlém koutě západoislandského venkova. Zaměstnavatelé na ni sice působí poněkud zneklidňujícím dojmem a život na osamělém místě v ní postupně začíná vzbuzovat neblahé předtuchy, ona se však rozhodne zatnout zuby a své obavy překonat. Bude to správný krok? Policejní vyšetřovatel Týr se po letech vrací ze Švédska na rodný Island, protože v přelomové životní situaci touží po novém začátku. Záhy po nástupu do kriminalistického týmu v Reykjavíku se musí zapojit do pátrání po pachateli zločinu, jaký si v poklidné ostrovní zemi nedovedl představit ani v nejhorších snech – brutální čtyřnásobné vraždy. Jeho spánek však nakonec budou narušovat ještě hrozivější noční můry než obraz vyhaslých očí čtyř nevinných obětí.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno:
2023
,
Grada
Originální název:
Lok lok og læs, 2022
Interpreti: Klára Cibulková
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Na novou sérii své oblíbené autorky jsem se těšila a hned tato první kniha mne určitě nezklamala ;-). Hned na začátku jsou nalezena brutálně zavražděná těla čtyř obětí, tedy dvou nezletilých sester, jejich matky a mladé studentky Sóldís, u rodiny zaměstnané jako soukromá učitelka. Dost brzy je jasné, že vražednou zbraní byla sekera, která není nikde k nalezení, stejně jako otec dětí. Vyšetřování se ujímá policista Týr a v jeho průběhu nejenže najde pachatele - i když až téměř na úplném konci, ale zároveň odhalí dosud neznámou a strašnou pravdu ze svého vlastního života, když byl ještě hodně malý chlapec...
Týr mi byl sympatický, vyšetřování vražd napínavé, a proto se mi knihu téměř nechtělo odkládat. No a zvrat, ke kterému dojde v její poslední části, mne dokonale překvapil. Hodnotím tedy plným počtem a jsem zvědavá na další setkání s Týrem a jeho kolegy...
Konec me trosku prekvapil, celkove se cetlo dobre, jen jsem od toho cekala asi vice, kdyz se o tom tolik mluvi. Uvidime v dalsich dilech.
(SPOILER)
Já jsem nadšená, bavilo mě to od začátku do konce. Moc se mi líbilo, jak byl příběh konstruovaný, střídaní kapitol ze "dříve" a poté z vyšetřování byl podle mě super tah.
Ale víte, co mi vrtá hlavou? Proč sakra i potom natahoval ty hodiny!
To snad abych se za to styděla, tak se omlouvám, ale já nedočetla a nesedělo mi to. Je to další důkaz toho, že kniha je vždy hlavně osobní záležitost a to je dobře.
Nejsem přímo milovníkem severské krimi. Mám tam jen pár oblíbených autorů. Před lety jsem četl úvodní díl Tory. Nebylo to špatné, ale ani špička. Nyní jsem v rámci výzvy chtěl zkusit zase něco islandského. Tak došlo na tuto nejnovější autorčinu sérii. Není to čisté krimi. Pravidelně se střídají kapitoly o situaci těsně před vraždou s kapitolami popisujícími následné vyšetřování. Je to sice zajímavé, ale trochu nešťastné řešení. Nedokážete se pak pořádně vžít do psychologie obětí ani do myšlenkových pochodů vyšetřovatelů. Byl jsem přesvědčen, že ani v této sérii nebudu pokračovat. Ale poslední věta knihy tento názor změnila.
Mrazivé čtení odehrávající se na odlehlé farmě Islandu, podivní lidé (všichni) a dost brutální zločin. Naprosto dokonalé to sice nebylo, ale dojem to zanechalo. Střídání vyprávění "před a po" nutí ke čtení, naštěstí, i když mám severské detektivky ráda a postupně jsem tušila, odkud vítr vane, tak mne zaměstnávala i obava o mé klidné spaní, neb jsem byla sama doma se zimni tmou za okny...
Rozečtenou jsem ji měla dlouho, moc mě netáhlo se k ní vracet. Nicméně jsem ji dočetla, konec se četl už svižně. Celkově hodnotím asi jako lepší průměr.
Jako první knihu od této autorky jsem si nedávno přečetla DNA, která se mi líbila. Jelikož v knihovně zrovna neměli druhý díl, sáhla jsem po knize Není úniku. A ta mě tolik nenadchla.
Děj mi přišel nezáživný, a to hlavně v úsecích, které byly vyprávěny z pohledu Sóldís. Neustále se opakující situace se zvláštními příhodami, páchanými neznámým nebezpečným pachatelem mě postupně začaly hodně nudit.
Děj mě nedokázal vtáhnout, hlavní postavy jsem si neoblíbila, a to ani vyšetřovatele Týra. Konec byl nedotažený, pohnutky vraha proč vlastně vraždil velice chatrné.
Za mě docela zklamání.
Napínavé, mrazivé až až.Knihu jsem musela dočíst rychle,bylo tam mnoho vodítek a při dalším čtení dál zase nějaká nová vodítka či fakta.Velice zamotaný příběh.Pachatele jsem neuhadla,takže napínavé do poslední stránky.
Některým věcem jsem nerozuměla,zápach ve sklepě,kdo má asi klíče,chování celé rodiny bylo divné a nová najatá pomoc se chovala úplně mimo.
Tak po přečtení této knihy mám pěkně rozjitřené nervy. Nedalo se jinak než číst pořád dál, bylo to mrazivé od začátku až do konce. Bylo to mé první setkání s touto autorkou a věřím, že ne poslední.
Velmi napínavý a doslova mrazivý příběh. Typická Yrsa řekla bych. Knížku jsem přečetla za dva dny, musela jsem. Ten pocit stísněnosti a napětí jsem při čtení přímo fyzicky cítila. Když jsem se pak podívala z okna našeho domu byla jsem překvapena, že nevidím závěje sněhu a vánici.
Rodina čítající otce, matku, jednu puberťačku a jednu osmiletou dceru čelí na svém osamoceném luxusním statu v Islandské divočině nebezpečí od nepřítele. Spolu s nimi tam je i pomocnice v domácnosti. Jako čtenář dostáváte nějaké náznaky toho, kdo by asi tak mohl být tím nebezpečím. Jistě vám je ale jasné, že nakonec to bude někdo úplně jiný.
Příběh je vyprávěn ve dvou časových rovinách. Jedna vás provází dny a hodinami na statku. Ta je děsivější. Druhá vás provází vyšetřováním vražd o týden později. Od začátku tedy víte, že rodina nedopadne dobře. Což čtení dodává ještě větší náboj. Těším se na další knihy série, protože otevřený příběh Týra určitě ještě bude mít pokračování.
A teď pozor, bude SPOILER, takže dál nečtěte pokud se na knihu chystáte.
Napětí, které jsem prožívala s rodinou, mě bavilo první polovinu knihy. Pak jsem začala mít pocit, že jim (a zejména Sóldís) zřejmě zamrzly mozkové závity. Přišlo mi na hlavu postavené dostat tolik varování, mít tolik zážitků potvrzujících, že se někdo cizí courá po domě, a přesto nevypadnout odtamtud třeba alespoň k těm sousedům.
Vážně Soldís zůstala spát v horní ložnici poté, co objevila díru ve stropě? Zejména když měla k dispozici dva jiné pokoje?
Vadily mi tam některé informace, které byly zcela zbytečné. Jaký důvod mělo, že Sóldís našla po příjezdu oblečení po bývalém zaměstnanci? Psalo se o tom několik stránek a přitom to nemělo pro rozuzlení příběhu vůbec žádný význam.
Urputná snaha od matky rodu tvářit se, jako že se nic neděje, i když jí někdo maluje krvavými slepičími hlavami vzkazy na okno, už byla opravdu na hlavu postavená. Pro tuto nelogičnost v chování postav dávám jednu * dolů.
A co ta záležitost se smradem ze sklepa? Celé to bylo nepravděpodobné. Pochybuji, že by po týdnu skladování z mrtvoly už nic neteklo ...
Rozuzlení příběhu bylo dost rychlé a na sílu, ostatně u Yrsy jsem to tak zatím vnímala vždy. Trošku jsem čekala, že za tím bude něco promyšlenějšího, než prachy. Ale takhle holt to Yrsa má.
Trend dnešních detektivek mi přijde trochu podivný. Nejenže se v nich lidé chovají divně (aby mohli být zabiti), ale divné jsou i vyšetřování policistů, detektivů. Na tomto příběhu mě asi nejvíc iritivalo to nevyšetřování. Vždyť oni nic neudělali, 2x někam dojeli, s každým si 2x popovídali a nejvíc se řešila srubová chata a povlečení s polární září... Díky minimálnímu počtu postav, v půlce (i já antitalent) předpokládám kdo by to mohl být a proč (což se mi na rychlém konci potvrdilo). Za mě zbytečně moc omáčky okolo. Myšlenka s příběhy před a po, dobrá. Jen když od začátku víme co se stane ( a ano opravdu neobživnou) proč tolik cirátů kolem toho a toho povídání. Některé věci, uprostřed příběhu dost vyzdvihované nevysvětlené. Mrzí mě, že dějová linka detektivů se přenesla nevyřešená do dalších dílů. Ty určitě v plánu číst nemám, takže se vlastně nic nedozvím. Škoda, přijde mi to jak špatná americká mýdlová opera ... to be continue...
EDIT najednou po měsíci zjistíte, že vlastně si už nepamatujete jak to celé dopadlo a kdo byl vrahem. Pomíjivý příběh z mnoha. A jsou knihy, jejichž příběh si do písmenka pamatujete roky...
Výborná napínavá a tajemná detektivka, která začíná hned z ostra brutální vraždou. I linie vyšetřovatelů a jejích osobní rovina se mi líbila. Jsem zvědavost sama na další díl.
Nová série a opět skvělá detektivka z mého oblíbeného Islandu. Příběh, který se odehrává před vraždou, je napínavý až děsivý. Vyšetřování probíhá svižně a Týr je sympaťák, stejně jako jeho kolegyně. Yrsa drží laťku stále vysoko, dávám pět hvězdiček a těším se na další díl.
Nepřečteno, ale posloucháno jako audiokniha při chůzi na pásu. Moje první setkání s touto spisovatelkou a tak jsem jsem byla zvědavá jestli mě chytne tak, jak to většina severských spisovatelů umí.. Nebylo to špatné - mrazivé prostředí, divní lidé, naivní studentka a vyprávění ze dvou pohledů - to hodnotím jako povedené. Líčení finálních událostí bylo fakt dost brutální a hlavně já ne moc dobře snáším násilí páchané na dětech.. Na druhou stranu jsem si k postavám nedokázala najít vztah.. Což mi přijde divné, protože minimálně k hlavnímu hrdinovi si vždycky nějaký vytvořím. Buď mě baví, nebo totálně štve, ale vždycky na mě nějak působí.. Tady ne, tady je mi úplně jedno jestli je tam Týr a nebo nějaký Pepa. Konec tedy nabízí další možné pokračování do kterého se asi zřejmě pustím a budu doufat, že se hlavní hrdinové trochu víc projeví, že to prostě nebudou jenom nějaké postavy..
Tak tady asi narazím, půjdu úplně proti proudu. Autorku mám ráda, už jsem toho od ní dost přečetla, ale v tomto případě jsem šlápla vedle. Nevím, jestli se dá něco pochválit. Dvojice detektivů typu kam je postavím, tam je najdu, žádná šťáva. Zpočátku jsem si říkala, to by mohlo být dobré, ale pak jsem se už jen modlila, aby byl konec. Nejhorší na tom je, že už mám zakoupené další dva díly.
Yrsa je prostě Yrsa. Miluji tenhle styl psaní…..mrazivý Island, záhady, osobní příběhy vyšetřovatelů. Přečteno jedním dechem, stejně jako její ostatní knihy.
Zjistil jsem, že s Yrsou mám osobní problém. Ať už poslouchám jakoukoliv její knihu, nejsem schopen se ponořit do děje. Prostě mě to nebaví, nejsem schopen si k žádné postavě vytvořit jakoukoliv vazbu. V polovině knihy mi bylo už úplně jedno, kdo je pachatel, protože ani ti poldové se fakt nepředřeli a řešili spíš osobní problémy s povlečením na postel. Své fanoušky jistě má, avšak já se k nim nezařadím. 50% a to jen za ty stopy v předsíni.
Autorovy další knížky
| 2017 |  DNA |
| 2015 | Pamatuji si vás všechny |
| 2018 | Černá díra |
| 2007 | Poslední rituál |
| 2019 | Katarze |
Musím fakt uznat, že Yrsa vážně umí skvěle psát! Takže i na tuhle její novou sérii jsem se těšil jak malé dítě :). No a musím uznat, že to bylo vynikající počteníčko, u kterého jsem si vrněl blahem :). I když vraždy byly hodně brutální, to teda jako jo! Pět stars jak vyšitých a velké doporučení!