Neobvyklá setkání
Jan Žďárek
Přístupnou formou přibližuje autor obdivuhodnou účelnost chování a instinktů různých druhů hmyzu, jehož množství a rozmanitost daleko převyšuje počet ostatních představitelů živočišné říše. Poutavě vypráví o adaptačních schopnostech hmyzu, o prostředcích a zvláštnostech jejich dorozumívání, o hmyzím smyslu pro vůně a chuti, o organizaci hmyzích společenstev, o vizuálním světě hmyzu, jeho termoregulačních schopnostech apod.... celý text
Přidat komentář
Perfektní kniha o hmyzu psaná srozumitelnou formou i pro laiky. Už se těším na další knihu od pana Žárka "Hmyzí rodiny a státy".
Vtipné a pútavé.
"Ke světelným kuriozitám patří bezesporu také larva jihoamerického brouka Phrixothrix tiemanni. V anglické literatuře je přiléhavě zvaná railroad worm (railroad = železnice, worm = červ). Je asi čtyři centimetry dlouhá, a když se tak sune po zemi, připomíná se svými jedenácti nazelenalými světly po každé straně těla a párem červených světel na hlavě naplno osvětlený noční vlak."
Autorovy další knížky
2013 | Hmyzí rodiny a státy |
2021 | Ohroženi hmyzem? |
1980 | Neobvyklá setkání |
1993 | Feromony hmyzu v ochraně lesa |
Přiznávám, že moje hodnocení je dost ovlivněné tím, že jsem si špatně vybrala knihu. Je to trochu odbornější, než jsem čekala (což by snad ani nevadilo), ale hlavně je to psané z pohledu vědce a ne pozorovatele v přírodě. Moje chyba. Velká část knihy je zaměřená na škůdce a jejich hubení, což mi přišlo jako škoda. I tak jsou informace samozřejmě zajímavé a velmi dobře popsané a vysvětlené i pro laiky. Dozvěděla jsem se toho opravdu hodně o fungování hmyzu a jejich schopnostech a to oceňuji. S čím mám trochu problém, to je jakým způsobem vědci tyto informace získávají. Jako naprosto samozřejmé se zde bere, že se šváb pitvá zaživa, abychom viděli, jak uvnitř funguje. Mouše se trhá hlava a schválně, jak dlouho ještě přežije. Octomilkám stříhají křídla, abychom zjistili, jestli se i tak budou rozmnožovat. A larvy se posílají přes brusný písek, abychom věděli, jestli přežije s poškozenou kutikulou. Číst o těchto pokusech mi nedělalo zrovna dobře.
Četla jsem starší vydání Neobvyklá setkání z roku 1980 a nejsem si jistá, jestli se v podstatě nejedná o dvě různé knihy. Fotografií je zde jen pár ve dvou obrazových přílohách. A jak jsem pochopila, v novějším vydání už jsou samozřejmě také novější informace. I v anotaci Ohroženi hmyzem je napsáno, že popisuje pokrok od původního vydání.