Nepoddajná touha
Julie Garwood
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/3123/bmid_nepoddajna-touha-KGA-3123.jpg
4
153
153
Rok 1802. Caroline Richmondová prožila celé dětství u své tety v Bostonu a se svým otcem, žijícím v Londýně, si pouze dopisovala. Teď konečně přijíždí spolu se svou bostonskou sestřenicí za ním. Jejich setkání je vroucí a láskyplné, ale Caroline brzy přichází na to, že jeho život nebyl tak bezstarostný, jak se podle dopisů zdálo, a že oběma zde hrozí jakési nebezpečí. Zároveň má ještě jednu starost: jak zbavit pýchy zámožného a hezkého vévodu Bradforda a jak získat jeho opravdovou lásku. On i ona zanedlouho poznávají, že jedinou cestou je spojit se proti intrikám a společnému nepříteli…... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2000 , OldagOriginální název:
Rebellious Desire, 1986
více info...
Přidat komentář
Tak ako vidim niesom jedina kto da o hviezdicku menej ale nemozu byt vsetky knihy bezchybne
Aj tak sa rada budem vracat ku kniham autorky
Už není skoro žádná knížka této autorky, kterou bych nepřečetla. A přiznám se, že některé už několikrát. Tato knížka je spíš autorčin průměr. Bredford a Karolína - bavila jsem se u jejich slovních soubojů, ale "zločinecká" část příběhu byla tentokrát taková nepropracovaná.
Mám kompletní sbírku historických romancí této autorky a některé z nich jsem četla už několikrát. Tento titul je sice z těch povedenějších, ale jiná její díla se mi líbila víc. Navíc Nepoddajná touha mi připadá hodně podobná Dámě z divočiny, takže jakoby se autorka trochu opakovala.
Karolína v úvodu vystupuje jako neohrožená, statečná a schopná mladá dáma, nicméně postupně se z ní stává zbytečně přecitlivělá slečinka, která snad ani neví, co vlastně chce. To mě trochu zarazilo. Ale jak se vypořádala s nuceným vyhnanstvím na Bredford Place z Jarodova příkazu, tomu jsem se upřímně zasmála.
Vedlejší příběh Charity a Paula se mi moc líbil a ocenila jsem hlavně jeho rozuzlení.
Tahle knížka, patří jednou z těch oblíbených od této spisovatelky. I když knížku čtu po x té stejně se u knížky bavím Karolína se mi líbí od začátku a její upovídaná sestřenice taky. Braford nikdy jsem netušila jak zaraugeje, vždy mi přišel nafoukaný a arogantní, ale to asi vévoda musí být:) jeho změna během knížky se mi moc líbila:) jen zápletka by mohla být za mě napínavější:)
Nebylo to úplně 100%ní, ale od JG jsem četla i horší knihy.
Caroline se mi líbila, i když byla uplakanější víc než jiné hrdinky. Nicméně Bradford byl typ muže, o kterém nevím, co si mám myslet. Vůbec jsem se v něm nevyznala.
Ale jinak nemám nic, co bych příběhu vytkla. Ta detektivní zápletka se mi líbila, občas jsem se i zasmála, a to hlavně s Milfordovými dialogy.
Vůbec by mi nevadilo, kdyby to bylo o nějakou tu stránku delší.
Mě se to líbilo, ale trochu mi to kazil hlavní hrdina:-). Ke knize se v budoucnu vrátím
(SPOILER) Autorku mám velmi ráda, ale zde mě někteří jedinci až štvali, i když to je občas i účel. Caroline byla na začátku, hlavně v úvodní scéně s lupiči úžasně statečná, ale postupem děje se to trochu vytratilo a byla z ní skoro plačka. Ale její prožití hudebního představení a odvoz věcí do Bradford Place to zase napravilo. :) No a Bradford... mám ráda "mužné" hrdiny, ale nikoliv v této podobě. Jako Jerod se mi zamlouval více, ale zase se tomu jeho prozření hůře věřilo. Potěšila mě zápletka Charity s Paulem a pobavil Milford. Každopádně JG má lepší díla.
Taka jednohubka. Nebolo to zle, le takych pribehov som uz citala tolko, ze ma tento nicim neprekvapil. Mne sa ta Bradfordova povaha celkom pacila. Ved potreboval zenu, ktora by ho obmakcila a skrotila.
Po dočtení se nemohu úplně ztotožnit z mnoha kritickými komentáři. Ano hrdina byl mezek a i mne především na konci jeho nadutost lehce štvala. Za slabší bych ji však neoznačila. Četla se naopak výborně a hlavní dvojici to spolu prostě šlo. Hrdinka mu byla jednoznačně rovnoceným soupeřem a jejich slovní i jiné přestřelky mne více než pobavily.
Již se těším na další autorčin kousek, nikdy nezklame.
Mám ráda téměř celou tvorbu JG, ale tato knížka mi vážně nesedla - Šlo o docela krátký příběh s řadou nepřesností...
Tento příběh bohužel řadím ke slabší tvorbě autorky, kam podle mě patří i např. celá série "Nevěsty Claybornů"...
Knížce dávám tři hvězdičky...
Kniha se mi moc líbila a patří mezi mé oblíbené. Nevím proč, ale arogantního Bradforda mám ráda. Možná i proto, že Carolina si od něj nenechá nic moc líbit a dá mu i okusit jeho vlastní medicínu. Všechno bylo dávkováno ve správné míře, přesně tak, jak má být.
Hezká oddychovka, četla jsem od Garwood i lepší díla, ale každopádně se četla, ostatně jako všechny její knihy, dobře. A to jak prospala ten koncert mě fakt hodně pobavilo.
Hezká oddechovka. Celou dobu jsem čekala až se spolu s hrdinkou dozvím důvod arogantního a nedůvěřivého chování hrdiny k ženám a nic. Až ke konci kdy už smířená s tím,že je prostě takový jaký je,bez příčiny, se to vyjasnilo. Dokázal být něžný a milý,ale vzápětí na zabití. Sice jsem pochopila proč,ale ..... Je to podruhé v dloooouhé řadě knih,kdy jsem měla radši jí než jeho. I když konec to zachránil.
Nemám ráda takové arogantní panáky, takže mi to vadilo. Chyběla mi tam nějaká pořádná dějová linka, neuspokojilo mě to.
No jak tuto knihu popsat....začátek vcelku ušel, ale v celé knížce mi vadilo chování Bradforda....bylo hrozně arogantní a představovalo chování, které na lidech nemám ráda -typický egocentrismus. Po svatbě už teprve to bylo vidět. K závěru se tedy "změnil" , ale proměna je hrozně nedůvěryhodná. Pocit z přečtené knihy mi tedy zůstal takový, že jsem ještě více alergická na despoty. Mojí představu o lásce a romantice tato kniha opravdu nesplnila. Bohužel, takové hodnocení dávat knihám nerada :(
Ale postava, kterou jsem si oblíbila byl Milford - škoda, že o něm ta kniha nebyla :)
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2007 |  Nevěsta |
| 2012 | Ideální muž |
| 2001 | Láska a čest |
| 2002 | Nebezpečná hra |
| 2009 | Králova milenka |
Slušný průměr. Čekala jsem trochu víc, zejména s ohledem na začátek. Vadil mi poněkud nekonzistentní obraz hlavního hrdiny. Skoro jako by autorka zkoušela různé varianty a přístupy a nakonec je tam nacpala všechny.
Kdyby šlo čistě o chování, dá se příčina domýšlet, ale když vás autor nechá nahlédnout postavě do hlavy a je tam něco diametrálně odlišného, než deset stránek nazpět... Je to dost matoucí. Prostě to nesedí.