Nepokorená
Kristiana Valcheva
Líbya 1999. Päť bulharských zdravotných sestier a palestínsky lekár sa ocitli vo väzení, s obžalobou, že stovkám detí úmyselne naočkovali vírus HIV. Jednou z týchto zdravotných sestier je Kristiana Valčevová. Uniesli ju spred domu, keď sa vracala z mesta s nákupmi, a nikdy sa nedozvie, prečo spomedzi toľkých bulharských zdravotných sestier pracujúcich v Líbyi obvinili práve ju. V nemocnici, v ktorej sa deti nakazili, nikdy nepracovala. Policajti, ktorí Kristianu uniesli, ju nútia priznať sa, že je hlavou diabolského plánu. Pokúšajú sa ju zlomiť, zničiť jej fyzické a duševné sily mučením. No Kristiana sa rozhodla odolať. A tak sa pre ňu začína veľmi dlhý boj proti bolesti, lži, obdobie, o ktorom podáva v tejto knihe výnimočné svedectvo. Skutočný príbeh.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 2008 , Ikar (SK)Originální název:
J´ai gardé la tête haute
více info...
Přidat komentář
Teda tohle byla těžká slabota. Kniha je neskutečně nudná, jediné, co stojí za přečtení jsou pasáže, kdy probíhalo Kristianino mučení. Jinak je to strašné zdlouhavé a nezajímavé. Dost často jsem přeskakovala stránky a jen díky tomu jsem dočetla. Zajímavé téma, ale jinak zklamání.
Pokud se někdo vydá pracovat do země, která se jmenuje Libyjská muslimská republika, tak bohužel musí počítat s tím, že se v případě bezpráví nedovolá spravedlnosti. Místo ocenění za práci v příšerných nehygienických podmínkách téměř bez základního vybavení byla Kristiana a další lékařský personál obviněni z nákazy 400 dětí virem HIV. Jak z obviněných doznání dostali je téma této knihy. Celou dobu co jsem knihu četl jsem se sám sebe ptal, proč z komunistického Bulharska nepřijela do nějaké jiné komunistické země (HU, SK, CZ, PL), které je na tom s hygienickými návyky naprosto v pořádku a i systém zdravotní péče byl na vysoké úrovni? Navíc jsou si národy východního bloku mentálně a nábožensky velice blízko.
Jsou knihy ze kterých vás mrazí a příběh doznívá i několik let po jejich přečtení. Zde je jedna z nich.
Nepochopitelné jaká krutost vzejde od člověka ... smutné, určitě doporučuji k přečtení.
Opravdu je někdy nepochopiletné co je člověk člověku schopen udělat. určitě je to zajímaví příběh nad kterým člověk ztrácí dech. paní byla určitě statečná a má můj obdiv. Kniha byla velice dobře napsaná...
Knížka nebyla špatná, ale až tak mě nezaujala. Je udivující, co se v nedávné době stalo a určitě i nadále stává, resp. jak se s lidmi zachází. Nicméně knížku doporučuji především lidem, kteří se zajímají o mezinárodní vztahy a politiku. Politické klima přímo ovlivnilo chování a jednání lidí (kteří původně neměli vůbec s politikou nic společného a žili obyčejný život) uvedených v knížce.
člověk se opravdu nestačí kolikrát divit, co se na tom světě děje a o to víc je to těžko uvěřitelné,když se to děje v civilizovaných zemích. Určitě doporučuji přečíst.
Stejně tak i Devět let v pekle, je to hodně podobné, též to vypráví bulharka, prošla si tím samým
člověk se opravdu nestačí kolikrát divit, co se na tom světě děje a o to víc je to těžko uvěřitelné,když se to děje v civilizovaných zemích. Určitě doporučuji přečíst.
Stejně tak i Devět let v pekle, je to hodně podobné, též to vypráví bulharka, prošla si tím samým.
Je zarážející, co se v dnešní době ještě stále děje.... Na knihu jsem narazila náhodou v knihobudce a myslela jsem si, že to bude úplně jiný příběh. Musím říct, že mi kniha opravdu vzala dech, když jsem četla osudy bulharských sestřiček a jejich rodin. Jejich "doznání" díky krutému mučení a nelidskému zacházení je šílené. Obdivuji, že dokázali přežít a měli sílu bojovat, opravdu klobouk dolů. Zároveň však nechápu, že si vybrali zrovna Libyi, tak tvrdou muslimskou zemi, která ve mně budí strach a respekt....