Nepokořená - Osm let hrůzy v libyjském vězení
Kristiana Valcheva
https://www.databazeknih.cz/img/books/96_/96797/nepokorena-osm-let-hruzy-v-libyjskem-vezeni-96797.JPG
4
26
26
Když se Kristiana vypravila z Bulharska do Libye, aby jako zdravotní sestra nastoupila v místní nemocnici, těšila se, že konečně unikne chudobě ve své zemi a s manželem si našetří peníze pro sebe i nemocného syna. Po počátečních těžkostech se vypracovala na kvalifikovanou zdravotní sílu a manžel získal místo jako pediatr, ale život, který se jim s takovým úsilím podařilo vybudovat, se během okamžiku proměnil v peklo. Když jednou večer Kristiana přijíždí po práci domů, čekají na ni policisté a po prohlídce bytu ji naloží do auta, zavážou oči a odvezou na neznámé místo. Tak začíná neuvěřitelná anabáze plná neslýchaného utrpení.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 2009 , Ikar (ČR)Originální název:
Nepokořená - Osm let hrůzy v libyjském vězení
více info...
Přidat komentář
Teda tohle byla těžká slabota. Kniha je neskutečně nudná, jediné, co stojí za přečtení jsou pasáže, kdy probíhalo Kristianino mučení. Jinak je to strašné zdlouhavé a nezajímavé. Dost často jsem přeskakovala stránky a jen díky tomu jsem dočetla. Zajímavé téma, ale jinak zklamání.
Pokud se někdo vydá pracovat do země, která se jmenuje Libyjská muslimská republika, tak bohužel musí počítat s tím, že se v případě bezpráví nedovolá spravedlnosti. Místo ocenění za práci v příšerných nehygienických podmínkách téměř bez základního vybavení byla Kristiana a další lékařský personál obviněni z nákazy 400 dětí virem HIV. Jak z obviněných doznání dostali je téma této knihy. Celou dobu co jsem knihu četl jsem se sám sebe ptal, proč z komunistického Bulharska nepřijela do nějaké jiné komunistické země (HU, SK, CZ, PL), které je na tom s hygienickými návyky naprosto v pořádku a i systém zdravotní péče byl na vysoké úrovni? Navíc jsou si národy východního bloku mentálně a nábožensky velice blízko.
Jsou knihy ze kterých vás mrazí a příběh doznívá i několik let po jejich přečtení. Zde je jedna z nich.
Nepochopitelné jaká krutost vzejde od člověka ... smutné, určitě doporučuji k přečtení.
Opravdu je někdy nepochopiletné co je člověk člověku schopen udělat. určitě je to zajímaví příběh nad kterým člověk ztrácí dech. paní byla určitě statečná a má můj obdiv. Kniha byla velice dobře napsaná...
Knížka nebyla špatná, ale až tak mě nezaujala. Je udivující, co se v nedávné době stalo a určitě i nadále stává, resp. jak se s lidmi zachází. Nicméně knížku doporučuji především lidem, kteří se zajímají o mezinárodní vztahy a politiku. Politické klima přímo ovlivnilo chování a jednání lidí (kteří původně neměli vůbec s politikou nic společného a žili obyčejný život) uvedených v knížce.
člověk se opravdu nestačí kolikrát divit, co se na tom světě děje a o to víc je to těžko uvěřitelné,když se to děje v civilizovaných zemích. Určitě doporučuji přečíst.
Stejně tak i Devět let v pekle, je to hodně podobné, též to vypráví bulharka, prošla si tím samým
člověk se opravdu nestačí kolikrát divit, co se na tom světě děje a o to víc je to těžko uvěřitelné,když se to děje v civilizovaných zemích. Určitě doporučuji přečíst.
Stejně tak i Devět let v pekle, je to hodně podobné, též to vypráví bulharka, prošla si tím samým.
Je zarážející, co se v dnešní době ještě stále děje.... Na knihu jsem narazila náhodou v knihobudce a myslela jsem si, že to bude úplně jiný příběh. Musím říct, že mi kniha opravdu vzala dech, když jsem četla osudy bulharských sestřiček a jejich rodin. Jejich "doznání" díky krutému mučení a nelidskému zacházení je šílené. Obdivuji, že dokázali přežít a měli sílu bojovat, opravdu klobouk dolů. Zároveň však nechápu, že si vybrali zrovna Libyi, tak tvrdou muslimskou zemi, která ve mně budí strach a respekt....