Nepřítel soudruha Stalina: Vzpomínky z Kazachstánu 1940–1946
Eugeniusz Iwanicki
Eugeniusz Iwanicki sepsal své vzpomínky na dětství prožité v Kazachstánu skoro po padesáti letech. Autor vypráví o dětství, které strávil ve 40. letech 20. století v Kazachstánu, kam byla jeho rodina poslána do vyhnanství. Poté, co byl východ Polska zabrán v září roku 1939 Sovětským svazem, ocitly se některé skupiny obyvatel v postavení tzv. nepřátelských či nespolehlivých sil. Právě to se stalo rodině Eugeniusze Iwanického: otec byl zatčen NKVD a uvězněn na Soloveckých ostrovech, matka se dvěma dětmi, šestiletým Eugeniuszem a čtyřletou Halinou byla vysídlena do vzdáleného Kazachstánu. Zde prožil Eugeniusz léta 1940-1946 a po téměř padesáti letech o této etapě svého života vydal zajímavé svědectví. Vypráví poutavým stylem, ve kterém - při vší tragice - nechybí ani specifický smysl pro humor. Líčí dramatické a pro dnešního člověka téměř neuvěřitelné okolnosti těžkého života obyčejných lidí, kteří se po mnoho let nemohli vrátit do své vlasti...... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry Historie
Vydáno: 2012 , Naše vojskoOriginální název:
Wróg towarzysza Stalina, 1990
více info...
Přidat komentář
Velice čtivě napsané, kniha popisuje drsné období dětskýma očima. Nijak mě nerušila nepřesná chronologie a občasné přeskakování. Určitě stojí za přečtení a jsem ráda, že jsem po ní náhodou v knihovně sáhla!!!
Pěkně psané. Nejlepší je odstavec o promítání filmu bez zvuku, kdy dialogy obstarával opilý promítač. Super mluva.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) stalinismus Sovětský svaz vyhnanství Poláci sovětská vesnice Kazachstán
Smutné vyprávění, občas proložené drsným humorem, tehdy šestiletého polského chlapce , kdy byla po rozdělení Polska v 1939 ( Německo, SSSR) jeho rodina poslána do vyhnanství v Kazachstánu, kde žili až do konce druhé světové války. Tehdejší doba byla opravdu drsná, věčný hlad, nemoci, zima , častá smrt obyvatel vesnice kde žili. Pohled na sovětský ráj ve 40. letech, ,, se Sovětským svazem přišla bída zem asi tak nějak...