Tři případy Nero Wolfa a státní policie

Tři případy Nero Wolfa a státní policie
https://www.databazeknih.cz/img/books/98_/98276/tri-pripady-nero-wolfa-a-statni-policie-98276.jpg 4 9 9

Nero Wolfe série

< 43. díl >

Tento svazek obsahuje díla vydaná samostatně: Kdo je můj otec, Případ divoké kočky, Tři vraždy. (www.pitaval.cz)

Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: , Oddych
Originální název:

Triple Jeopardy (1952), The Mountain Cat Murders (1939), The Father Hunt /1968)


více info...

Přidat komentář

Noita
19.03.2018

Nero Wolfe je můj nejoblíbenější detektiv a tato kniha byla úplně poslední, kterou jsem nečetla. Překlad je příšerný!!! Bronislava Litnerová neumí ani česky a překládá do čecháčtiny, čímž absolutně minula atmosféru 30. - 50. let. Děs! V kolika knihách Wolfe bazíruje na tom, že Archie nesmí používat nespisovné výrazy.
Na začátku druhé povídky mi došlo, že "státní policie" v tomto případě znamená fbi a tudíž všechny zápletky budou politické a tudíž pro mne nezáživné. Sice je zajímavé sledovat, jak byli posedlí propagandou úplně mimo realitu a neschopní si představit život třeba u nás, ale na druhou stranu je to trapné a směšné.
Včera jsem se definitivně rozhodla, že si nenechám zkazit dojem z Wolfa a tuto knihu (jako jedinou) nikdy nedočtu. Raději si zopakuji kterýkoliv případ Wolfe x Cramer.

pepa4081
25.12.2017 5 z 5

O téhle knížce se chci rozepsat trochu víc. Rex Stout je můj nejoblíbenější detektivkář a ani teď mě nezklamal. Všechny negativní připomínky se vztahují k vydání knihy. Název 3… je zavádějící, protože jde o pět příběhů. První tři: Domov znamená bezpečí, Poldův vrah a Prcek a opice (spíš delší povídky o cca 50 stranách) přeložila p. Bronislava Litnerová. Nevím, jestli nejde o cizinku, protože obraty jako chodil se zde stříhat, namísto chodil se sem stříhat, nepřišel jsem tady zjišťovat – nepřišel jsem sem zjišťovat nebo byl tady zavražděn, místo byl tam zavražděn mě přímo tahaly za uši (oči). A i když je Archie Goodwin tvrďák, neměl by používat výrazy jako průser, ale průšvih. O další dva příběhy se postarali jiní překladatelé a jsou ok. Čtvrtý příběh: Kdo je můj otec, 126 stran, je klasická Wolfovka. Poslední: Případ divoké kočky, 153 stran, je napínavá detektivka se zajímavou zápletkou a překvapivým koncem, ovšem nevystupuje zde Wolfe, Goodwin, ani Tecumseh Fox. Takže větší část knihy jsem se opět výborně bavil, ale občas i skřípal zuby.
S výhradami uspokojivé.