Nesnesitelná lehkost bytí
Milan Kundera
https://www.databazeknih.cz/img/books/89_/898/bmid_nesnesitelna-lehkost-byti-Y9O-898.jpg
4
3383
3383
Slavný román Milana Kundery vychází poprvé v České republice; s obvyklou Poznámkou autora a s doslovem Květoslava Chvatíka. Poprvé vyšel ve francouzském překladu v roce 1984 v Paříži u Gallimarda, v roce 1985 česky v Kanadě v nakladatelství Sixty-Eight Publishers. Vyprávění o lásce, o Tereze a Tomášovi, o Sabině a Franzovi, o lehkosti a tíze bytí... „Po čtyřech letech strávených v Ženevě ubytovala se Sabina v Paříži a nemohla se vzpamatovat z melancholie. Kdyby se jí někdo ze ptal, co se jí stalo, nenašla by pro to slov. Životní drama se dá vždycky vyjádřit metaforou tíže. Říkáme, že na člověka dopadlo nějaké břemeno. Člověk to břemeno unese nebo neunese, padá pod ním, zápasí s ním, prohrává nebo vítězí. Ale co se vlastně stalo Sabině? Nic. Opustila jednoho muže, protože ho chtěla opustit. Pronásledoval ji pak? Mstil se jí? Ne. Její drama nebylo dramatem tíhy, ale lehkosti. Na Sabinu dopadlo nikoli břemeno, ale nesnesitelná lehkost bytí.“ ISBN 978-80-7108-281-1 (4. dotisk, 2007)... celý text
Přidat komentář
On je zaskočený láskou k ní, ... jenže je to láska, ve které hraje hlavní roli něha, soucit a pocit odpovědnosti za život druhého, ale ...ne sex.
Ona v něm tuto lásku vyvolala, ... jenže trýzní ji jeho neustálé nevěry, protože ona, na rozdíl od něj, může bez výhrad milovat pouze jediného člověka.
Ona, její láska, nakonec „zvítězí“, ... jenže za cenu výčitek svědomí, protože on se musel vzdát „společenského úspěchů“, vyměnit ho za její lásku, ... a tak, za život v těžkosti, ... a přesto, nebo právě proto, za život ... naplněný.
Jejich příběh se uzavírá tragicky, a přesto, nebo právě proto ... končí ve vzájemném souzvuku ...
A pak tu máme „druhý příběh“, on a ona, ... kdy ona je ta silnější ve vztahu, ... a jejich spontánní život, probíhající v atmosféře společenských úspěchů a ironické lehkosti ... a končící rozchodem ...nicneříkajícím prázdnem ...
Příběhy pana Kundery jsou plné filozofie ... a mě to na nich baví , ... mezi řádky „řádí“ Parmenidés a jeho rozlišení lehkosti a tíže :-), najdete tu Nietzscheho, dávajícího lidským činům tíhu odpovědnosti :-), ... a proč to všechno? ... protože člověk je vybaven tím tajemným „já“, kterým je v přírodě tak jedinečný, „já“, které si je vědomo svého bytí, své konečnosti, ... omezením své cesty na časový úsek mezi narozením a smrtí: „Lidské bytí je bytím k smrti, bytím bez návratu.“ ... jenže, myslíte, že by člověk opakováním byl ve svých rozhodnutích moudřejší?
Věc nesnesitelně silného charakteru, kde je až zarážející, že se mezi našemi českými čeledíny vyskytl jedinec, který dokáže filozofovat o životě v tak obrovském rozpětí.
Typický příklad post-moderní knihy a já mohu pouze říct, že tleskám. Ačkoliv jsem se v prvních minutách četby dost ztrácel, po chvíli jsem vše pochopil a kniha se četla sama. Plna filozofických úvah, s kterými někdy souhlasím, někdy nesouhlasím. Dalo by se říci snad s obyčejným příběhem několika lidí. V čem má, ale tato kniha své kouzlo, že dokáže všechno perfektně propojit a dokázal jsem se ztotožnit s každou z hlavních postav, jako by snad každá vyjadřovala část mého já, obzvláště Sabina a Franz.
Jsem rád, že jsem se k tomuto dílu dostal a určitě si od pana Kundery přečtu i další díla.
Líbí se mi Kunderův styl, přemýšlí o všem možném, všemi možnými způsoby. Občas mám pocit jak kdybych četl své myšlenky.
Ke knize jsem přistupovala s velkým očekáváním, které se bohužel moc nenaplnilo. Z počátku mě kniha bavila a dobře se četla, od poloviny mi to přišlo stále to podobné dokola. Také jsem se trochu nudila u delších filozofických pasáží. Nicméně se jedná o zajímavě napsanou knihu, kterou určitě doporučuji k přečtení, ale sama už se k ní nevrátím.
Velmi pekne ctiva kniha. Nektere pasaze, verim, ze je ctenar nucen cist opakovane, zejmena z duvodu nalezeni hlubsi skutecne podstaty myslenky a v dalsim pripade se jiste kazdy nalezne (aspon z casti) v nejake postave. Knihu doporucuji vsem mladym, dospivajicim i tem zkusenym. Kniha, ke ktere se s odstupem casu jiste vratim. Tema lidskeho byti ci ne-byti, tema zivota a smrti, lehkosti a tihy, severu a jihu a hlavne smyslu zivota, to jsou myslenky, kterych se clovek nikdy nezbavi, protoze na ne nikdy "neprijde" a jsou soucasti kazde vteriny naseho zivota. Doporucuji!
Složitě vykreslený život Tomáše a Terezy, kdy hlavními příčinami jejich problémů v životě byly geny rodičů, okolnosti a (ne)šťastná láska, takže vlastně sám život. Zkoušel jsem se zeptat sám sebe, zda-li bych se zachoval stejně, byl-li bych v jejich situaci. To by ovšem záleželo na tom, jestli bych knihu četl před nebo až po, protože jak říká Kundera: V životě je všechno napoprvé, nemáme šanci namalovat si něco jako Skicu...Doporučuji - 95%
Ke knize jsem se dostala díky povinné četbě a mohu říci, že mě kniha hned uchvátila a našla jsem v nich to, co od knih očekávám. Takhle si představuji ideální knihy. Líbí se mi řečení filosofických otázek, poznámek autora a samotný děj. Postava Sabiny mi byla velmi sympatická.
Obsah štěstí ve formě smutku. Stejně nesnesitelnou lehkostí se četly všechny milostné příběhy, filosofické úvahy, historická fakta. Honba za něčím abstraktním, téměř neexistujícím, protože einmall ist keinmall a touha po nekonečném opakování sice je, ale právě ta by z toho vytvořila kýč. Překrásně vykreslené charaktery vystavěné na jedné metafoře morální otázky nechtěného ubližování. Zbavit se imperativů! Přesun z tíhy do lehkosti zdá se mi teď jako to nejjednodušší na celém světě.
Co je vlastně nesnesitelné, co je lehkostí...a co je bytím. Jako takovým. Nespočet otázek vyvolává ve mne tato kniha. Filosoficky pojaté téma lásky, na "pozadí" doby, kdy čest byla vykoupena křivdou. Kdy pomyslná lehkost, se ztrácela v hoře emocí...
Nesnesitelná lehkost bytí je pro mne kniha o filosofii, o hledání pravdy, o touze po svobodě, ale především je to kniha o lásce dvou obyčejných lidí, kteří žili vedle sebe, milovali se a nakonec našli cestu jak žít spolu.
Na závěr přidávám jednu z nejkrásnějších vět, která mi z této knihy utkvěla v paměti: "Má-li být láska nezapomenutelná, musí se k ní od první chvíle slétat náhody jako ptáci na ramena Františka z Assisi."
Já tomu moc nerozuměl , ale přečetl jsem to .
Dost mi tam vadila ta filozofie - všechno skoro Kundera komentuje z filozofického hlediska .
Ale , čte se to dobře , což je dost zajímavé .
Kunderu vysoko hodnotím , co by povídkáře , asi to bude tím , že v těch jeho povídkách
je podstatně méně té filozofie .
Všeobecnému nadšení Kunderou moc nerozumím. Píše pěkně, ale o ničem. Většinou mnou jenom přeletí a moc mi toho v paměti nezanechá. Ani tahle kniha se v tom neliší, nudné čtení o nudných lidech a jejich nudných vztazích, kdybych chtěl tohle, jdu si poslechnout patetickou sebelítost reálných lidí všude okolo.
Nesnesitelná lehkost čtení. Kunderův styl psaní a všudypřítomné filosofické žvásty mne (hlavně zpočátku) iritovaly, ale jak jsem se blížil ke konci, bylo to čím dál lepší (s výjimkou patetického závěru se psem). A hlavně - ať už píše Kundera jakkoliv, je to zatraceně čtivé.
Úžasné! Kniha, která mi jakýmsi způsobem změnila pohled na vztahy. Spousta zajímavých myšlenek .. doporučuji!
Kdo si myslí, že láska je předem daná jednoduchá přímočará záležitost, ať si přečte tuto knihu. Knížka si tak trošku kousne do každého z nás. Vztahy v knize jsou opravdové. Každý vztah začíná metaforou. Franz, Tomáš, Sabina, Tereza milovali co jiného , než své vlastní představy o tom, jaký je jejich partner :)
Štítky knihy
sex nevěra zfilmováno erotika česká literatura komunismus emigrace filozofická beletrie melancholie
Autorovy další knížky
| 2006 |  Nesnesitelná lehkost bytí |
| 1969 | Žert |
| 1970 | Směšné lásky |
| 1979 | Život je jinde |
| 1993 | Nesmrtelnost |
Já vlastně ani nevím. Některé pasáže jsem zbožňovala a jiné nemohla vystát. Myslím, že to záviselo tak z půlky na té knize a z půlky na mém vlastním rozpoložení. Rozhodně zanechala stopu.