Nesnesitelná lehkost bytí

07.06.2018

Za mě je to super knížka. Samotného Kunderu moc nemusím, ale co se týče této knížky je to jedna z mých nejoblíbenějších. Doporučuji

01.06.2018

Moje srdcovka. Čtu ji už 10 let cca jednou za dva roky :) Kundera má skvělý styl psaní a kniha je velmi inspirativní. Kdo ji nečetl, neváhejte!

19.04.2018

Dala jsem knize druhou šanci.Věta autora
VPŘEDU BYLA SROZUMITELNÁ LEŽ A VZADU BYLA NESROZUMITELNÁ PRAVDA
je pro mne charakteristika knihy.
Citát
"Těm, kteří myslí, že komunistické režimy ve střední Evropě jsou výhradně výtvorem zločinců, uniká základní pravda: zločinné režimy nevytvořili zločinci, ale nadšenci, přesvědčení, že objevili jedinou cestu do ráje. Hájili ji udatně a popravili proto mnoho lidí. Později vyšlo všeobecně najevo, že žádný ráj (na zemi dodávám já :)) neexistuje, a nadšenci byli tedy vrahové."
dává této knize smysl pro existenci, protože je to naprosto úžasná charakteristika!!
Jinak jsem asi podobně anachronická jako Tereza, která jediná z knihy je mi sympatická. Miluji úctu, noblesu a eleganci. Humor a odvahu pánů Krause a Klímy.
Tento poněkud pokleslý způsob, ve kterém si milenci osahávají řiť, abychom pochopili zmar, úpadek a beznaděj doby nedávno minulé, která zatím svou morální bídou tak zřetelně prosakuje do každého současného dne naší politické scény . . . . . zdá se mi ne zcela vhodný :) Odkládám zhruba na 270 straně, kde se řeší (byť velice přesně) téma kýče a hovna a přidávám jednu hvězdu za přesné vyjádření marasmu doby.
Pan Kundera je pro mne mistr pera, celkem sečtělý a vzdělaný - kouzelné je přirovnání nudistické pláže k ruské invazi - ovládá dobře své řemeslo. Avšak mně celkem překáží jeho velké mužské ego, které nedokáže zjemnit a ovládnout. Pro mne je příliš poplatný vztahově rozhárané době, která dává rovnítko mezi svobodu a nevázanost a dávno už ztratila úctu k věrnosti, vytrvalosti a překonávání překážek.
Asi máme trochu odlišný světonázor :))
Na závěr dvě pozitivní nadčasové myšlenky z pera Mistra.

Proměna hudby v hluk je planetární proces . . kdo hledá nekonečno, ať zavře oči.

Kultura zaniká v množství produkce, v lavině písmen, v šílenství kvantity!!

Jsem na sebe pyšná, že jsem skoro přečetla!!

13.04.2018

Víc než jen kniha! Nikdy bych se k ní asi nedostala nebýt čtenářské výzvy a rozhodně nelituji. Kundera se mi dostal hluboko pod kůži.

08.04.2018

Určitě se ke knize budu muset ještě někdy vrátit a věnovat jí daleko více času. Pro mě jedna z nejhlubších knih, které jsem kdy četla.

05.04.2018

Kniha, která se řadí do mých TOP10. Přečteno nejméně desetkrát a stále mě baví.

05.04.2018

Nevím proč mám pocit, že z této knihy musel čerpat Hartl do svých Okamžiků štěstí.

05.04.2018

Kniha pro mě byla první od Kundery a velmi mě zaujala. Líbilo se mi zobrazení doby i osudy postav. Některé myšlenky mě velmi zaujaly.

27.03.2018

První kniha, kterou jsem četl a jsem přesvědčený, že by si ji měl přečíst každý.

22.03.2018

Těžké čtení. Knihu vezmu v blízké době do ruky určitě ještě jednou. Nicméně mě naplnila a dostala jsem od ní to, co jsem očekávala. Spoustu myšlenek a pasáží v knize jsem si zvýraznila, abych se k nim mohla vrátit.

17.03.2018

Kniha a osudy jednotlivých postav? Jako celek hodnotím velice kladně a z hlediska osudu lidí si myslím, že to vystihuje dobu a celkem mě to vzalo. V první polovině knihy jsem ale stále přemýšlel, jestli "živočišné" pasáže čerpá autor z vlastní zkušenosti, nebo si je vymýšlí, přišlo mi to dost přitažené za vlasy... a právě ty vlasy mi přišli jako zbytečné science fiction v jinak velice uvěřitelném příběhu, tak si je půjdu umýt a zase příště Pane spisovateli.

12.03.2018

No musím říct, že jsem nikdy takhle nad dobou co tu panoval komunismus nepřemýšlel. Jak se člověk bál mluvit doma o důležitých věcech. A jak Tomášův článek je stále aktuální viz. dnešní kauza s panem komunistou Ondráčkem :-(

04.03.2018

Dušička jásala. V Žertu jsem se našla více, ale tohle mělo něco jiného navíc.

25.01.2018

Čtení nesnesitelné lehkosti bytí mě naplňovalo tíží a láskou a pochopením. Nějak se na mě nachytává všudepřítomné téma nevěr, hloubky lásky a pochopení vztahů člověk a člověk. Ale pak jsem najednou byla lehká a otevřela mysl pro ty slova na bílém papíru. Knížka mě vtáhla, takové množství myšlenek, které mi vyskočilo na mysl a musím je řešit i po dočtení mi nahání hrůzu, ale i štěstí. Nové obzory.
Einmal ist kainmal
Kýč je absolutní popření hovna
Doporučuju a přeju krásné počteníčko NH

20.01.2018

A já se právě zamilovala. Naprosto a úplně. Úchvatná kniha, má první od Milana Kundery a po tomto zážitku doufám, že ne poslední. Vážně, jsem nadšena a ohromena. Tolik hlubokých a krásných myšlenek na jednom místě! Je pravda, že Tomáš mě vážně štval a s Terezou jsem soucítila, oni ale nejsou to, o čem kniha skutečně vypráví. Kniha je velice čtivá a napsána takovým lehkým jazykem, jako samo bytí.

22.12.2017

Moje neoblíbenější dílo od autora, které se mě líbilo od začátku dokonce. První seznámení již na střední škole a šáhla jsem po ni doma z důvodu nedostatku knih. Kundera rozhodně není vhodný pro každého čtenáře, ale myslím ,že tato kniha nepatří mezi ty těžké. Kromě samotného příběhu, který popisuje a vystihuje lidský příběh plný myšlenek, citů, tíhu života a zároveň lehkost, pocity viny, má tento autor styl psaní jedinečný až někdy dokáže odradit čtenáře . Četla jsem knih několik od tohoto mistra, ale tento román je pro mě číslo jedna od něj.

15.12.2017

Velký román, nebo jak říká Milan Kundera o dílech Malaparteho nebo Brocha, je to Arci-román. Bezesporu zásadní příspěvek k románu jako svébytnému uměleckému projevu. Není to ani tak o ději, který je velmi jednoduchý, ale o formě, kdy se variují různá témata, podobně jako v hudební kompozici. Je to jedno z těch děl, ke kterému je dobře se vracet po letech. Moje první setkání s Nesnesitelnou lehkostí bytí totiž nedopadlo nejlépe. Román jsem četl jen zběžně a svým erotickým laděním mě nudil a připadal mi jak z ranku "četba pro ženy". Ale po letech jsem se ke Kunderovi vrátil a zpětně musím docenit autorův nevšední smysl pro ironii. Brilantní jsou úvahy o kýči. Kýč, ten paraván zakrývající smrt. A asi nikdo neumí tak trefně a přitom věcně psát o hovně. Samozřejmě s potřebnou dávkou ironie a humoru.

Na jedné straně tíha (doba, ve které se román odehrává a jež ovlivňuje činy hlavních postav) a zároveň lehkost, lehkost života (ty věčné Tomášovi zálety); a někde mezi tím vzlety a pády Tomášovy lásky k Tereze. To jsou jen některé variace na věčné téma duality, v tomto smyslu nejasné a rozostřené hranice mezi tíhou a lehkostí. Ty věčné rozpaky nad tím, že lehkost je pro jednoho tíhou a pro druhého tíha lehkostí. V tom je něco z esenciální podstaty bytí a zároveň něco metafyzického.

Kundera někde píše, že většinu velkých románů jejich autoři napsali až po čtyřicítce. Důvodem je podle Kundery fakt, že k románu se člověk musí prožít, že je potřeba času a zkušenosti. Myslím, že to lze vztáhnout i na četbu. Právě Nesnesitelná lehkost bytí je román, který přímo vyzývá k opakovanému čtení, kdy se vlastní zkušenost času stává promítacím plátnem samotné četby. Lze jistě namítnout, že to je přeci povaha veškeré literatury. Ano, to je jistě pravda, ale u tohoto románu je tento pocit mnohem intenzivnější.

11.12.2017

Přečetla jsem začátek a naprosto souhlasím s manželem gigi77 a MíšouS !!
Když jsem přemýšlela o přečteném, uvědomila jsem si naprostou přesnost názvu knihy!! V knize popisovaný způsob bytí je tak "lehký", že pro jen trochu moudrého či rozumného člověka musí být NESNESITELNÝ :)))
Pochybuji, že se ke knize někdy vrátím:(

09.12.2017

Výborná kniha, Kunderův styl psaní v sobě nese lehkost a vtip. Líbí se mi jak si s textem a slovami umí hrát, ať bude popisovat sebe nudnější věc, já budu hltat každé slovo. Co se příběhu a knihy týče, tak nedokážu ani popsat, o čem to bylo - o ničem a o všem, o životě, traumatech, pocitech, vině. Rozhodně se k ní jednoho dne vrátím.