Nespoutaná Aljaška
K. A. Tucker
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/524870/bmid_nespoutana-aljaska-6533048f2366b.png
5
425
425
Když byly Calle dva roky, odstěhovala se do Toronta se svou matkou, která si nedokázala zvyknout na způsob života na Aljašce. Od té doby Calla svého otce neviděla. Dnes je jí dvacet šest let a žije typický velkoměstský život. Jednoho dne ji kontaktuje otcova kamarádka a sdělí jí, že je otec vážně nemocný. Calla se rozhodne po letech vrátit do rodného města. Vydává se na cestu, která jí v mnoha ohledech otevře oči – na Aljašce pozná úplně jiný život, než na jaký byla zvyklá. Život, který je svým způsobem velmi prostý, ale rozhodně ne jednoduchý. Jonah, talentovaný bush pilot a pravá ruka jejího otce, si neumí představit, že by se z Aljašky odstěhoval. O Calle, dívce z města, nemá vysoké mínění. Je přesvědčený, že je tak rozmazlená a zhýčkaná pohodlím, že se s životem v divočině nedokáže vypořádat. Přesto mezi nimi navzdory původním antipatiím postupem času vzniká přátelství. Nebo se snad jedná o nějaký hlubší cit?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2023
,
Red
Originální název:
The Simple Wild, 2018
více info...
Přidat komentář
To prostředí Aljašky je dechberoucí. Příběh se mi moc líbil a opravdu se těším na další díl. Od autorky jsem četla sérii deset malých nadechnutí a i ta mě nadchla.
(Čtenářská výzva) Trošku jsem se bál, co to bude za ulepenou slaďárnu v kýčovitých kulisách, ale chyba lávky! Až po uši jsem se totiž zamiloval, jak do 'krkavce a jeho husí ženy', tak do té dechberoucí přírody. Záležet na mně, hnedka balím kufry a stěhuju se směr NESPOUTANÁ ALJAŠKA. Úplně slyším ten klid a ticho tam. Krásný příběh, který dokáže dojmout. Díky za něj!
Zpočátku jsem byla rozpačitě zklamaná, uprostřed mě to začalo bavit a fandila jsem jim. A konec mě donutil si utřít slzu. Celá kniha graduje emoce tolik i když přesně víte co nastane.
Oceňuju tohle, tu možnost divit se nad jasným závěrem. Že mě takhle rozložil. Těším se na další díl. Díky za ní.
Čekala jsem od knihy více popisu o Aljašce,jak místní žijí.Je to spíše zamilovaný román a z láskou k rodině.
Upřímně jsem očekávala víc. Víc přírody, víc dobrodružství, víc atmosféry. Příběh byl jednoduchý, průhledný, ale dobrý. Stará dobrá klasika. Většina knihy mě ale neohromila, začátek byl pomalý, spíš nudnější, prostředek dobrý. Vylepšil to ten konec. Ten mě dostal. Jako vždy u tohoto typu knih. A tak jsem vlastně spokojená. Jen si myslím, že autorka nevyužila potenciálu, který tento příběh v těchto kulisách měl. Uvidím, jestli ke mě přijde druhý díl, ponechám to náhodě.
Rozjezd byl z trochu pomalejší, ale dál už pokračovala emocionální smršť. Byl tam humor, smutek, radost... prostě život, který si nejde jen tak naplánovat. Jsem ráda, že mám u sebe i druhý díl.
Calla 12 let nemluvila se svým otcem. On žije celý život na Aljašce, ona žije v Torontu. Od jejích dvou let se neviděli a pak jednoho dne zazvoní telefon a Calla se dozví, že má otec rakovinu. Vzhledem k tomu, že ten den jí navíc propustili z práce a rozešla se s přítelem, usoudí, že by cestě na Aljašku mohla dát šanci. Na Aljašku ale není (navzdory vyprávění matky) vůbec připravena. Všechno je tady složitější a život je náročný, o to více místní drží při sobě. Bush piloti, kteří lítají do nebezpečných míst, jsou jediným spojením se světem. A najednou si začne uvědomovat, proč je tato práce pro otce důležitá. Jeho práva ruka Jonah, je na Callu od začátku vysazený, Calla jej ale svým sarkasmem taky nešetří.
Nádherná a dojemná kniha. Humorný a zároveň i smutný příběh a do toho krása Aljašky. Již se vrhám na druhý díl. Doporučuji.
(SPOILER)
Jako někomu, kdo se osamostatnil od rodičů ve svých devatenácti, mi přišlo trochu zarážející, že hlavní hrdinka není samostatná jednotka ani ve dvaceti šesti, ale samozřejmě chápu, že kniha má být o té proměně z městské slečinky s minimem povinností v ostřílenou a plnohodnotnou obyvatelku nehostinné Aljašky, což se autorce bezpochyby povedlo skvěle. Z celého srdce obdivuji Simona, že s těmi dvěma (obzvláště s Callinou matkou) dokázal vydržet.
Jestli je něco, co v knihách zbožňuji, tak je to prostředí malých městeček (pokud jsou v horách, o to lepší), takže toto bylo čtení přesně pro mě. V příběhu je krásně vykreslena síla komunity a jak je nesmírně důležité si navzájem pomáhat, obzvlášť pokud žijete v takto krutých podmínkách. Možná jsem čekala trochu více aljašské přírody, ale pokud máte stejný problém, můžu vás ujistit, že druhý díl vám to vynahradí.
Vzájemné špičkování mezi hlavními hrdiny mě bavilo a oceňuji, že i když chemie tu rozhodně funguje, tak to není přehnaně a úplně zbytečně explicitní. Jonahova přímost a rozhodnost byla navíc opravdu osvěžující.
Musím se přiznat, že ten závěr jsem tedy nečekala, a bylo mi trochu líto, že když jsme konečně měli tu čest Callina otce trochu víc poznat, tak jsme ho vzápětí ztratili, ale možná o to více příběh získal na reálnosti a více se mi dostal pod kůži, takže to tak asi mělo být.
Já si nemohu stěžovat a myslím si, že tato romantika by si zasloužila víc pozornosti než leckteré, které se aktuálně těší mnohem větší popularitě. Ano, Na ledě, třeba jako ty.
Čekala jsem ještě o trochu víc z aljašských krás. I tak to ale byla nádhera! Způsob života v mnohdy nehostinných krajích prostě nejde neobdivovat. Příběh se mi líbil, především vývoj vztahu otec-dcera, ale i jiskření mezi Callou a Jonahem.
(SPOILER) Budu fakt zlá. Zbývá mi pět kapitol a já dělám všechno pro to, abych se ke knize nemusela vracet. Čekala jsem úplně něco jiného. Rozhodně víc přírody, víc poznávání. Místo toho jen příšerné vztahy ještě příšernějších lidí. Od knihy, co má 90 %, čekám něco jiného než macha a umělohmotnou bárbínu. Co si to rozdali, chtělo se mi blít.
Paperback a v popisku literatura pro ženy, jasný signifikátory pokleslé literatury, nicméně úplně zlý to nebylo. Prostě oddechovka pro prodlouženou míchu. Nejzajímavější byl celkem dobrý popis způsobu života v nejodlehlejších oblastech amerického severu a problémy domorodého obyvatelstva. Hlavní postavy byly docela sympatické, dějová linka ze slabšího soudku.
Fakt jsem netušila, že bych se tak mohla zamilovat do prostředí Aljašky.
Chvíli mi trvalo se začíst. Ale v momentě, kdy nasedla na letadlo se to rozjelo. Já se nemohla odtrhnout. I přes to, že tam jela za nemocným otcem, tak se to neneslo ve smutném duchu (to až ke konci). Respektive ta nemoc nezmizela stále tam číhala, ale do popředí se dostalo její "poznávání" se s otcem a jeho přáteli, seznamování se s drsným životním stylem a nedobrovolné trávení času s jedním protivným sousedem.
Městská slečinka přijede na vesnici a bude se s tím muset poprat? Takové téma mám ráda. A že tady to dalo Calle zabrat se aklimatizovat. Jonah jí s tím vůbec nepomáhal, a naopak se neštítil jí dělat naschvály. Ti dva se neustále škádlili a provokovali :-). Když viděl, jak si to tam nakráčela v sandálcích na podpatkách a s kufrem pomalu plným kosmetiky tak ji chtěl dát lekci. Asi nikdo a ani oni dva nečekali, že se sblíží. I přes to, že se znali chvíli vytvořily se mezi nimi silné city a vzájemně si pak mohli být oporou. Jako čekala jsem žhavější interakce (skoro ničeho jsem se nedočkali), ale co už :-).
Nádherný příběh, který mě chytl za srdce. Na jednu stranu drsné (ne jen kvůli tomu prostředí) ale i romantické. Celou dobu to na mě působilo neuvěřitelně reálně, včetně vývoje Cally. Hltala jsem každý detail o té nehostinné krajině a všedním životu místních. Určitě jsem to nečetla naposledy a dlouho mi to bude ležet v hlavě.
- maloměsto
- vážná nemoc
- na začátku se nemají příliš v lásce
- protiklady
- městská holka a bush pilot na Aljašce, který je děsně zarostlý a neostříhaný :-)
Tahle kniha mi zlomila srdce.
Dlouho se mi nestalo, aby jsem se u nějaké knihy tak smála ale i tak hrozně plakala.
Silný, humorný a skvěle napsaný příběh. Četla jsem jako e-knihu, ale budu si ji muset pořídit i jako papírovou verzi, protože tohle chcete prostě mít ve své knihovničce!
Vždy jsem toužila vidět Aljašku ve vší té surové kráse. Příběh se mi moc líbil, byl humorný i smutný a těším se na druhý díl. Zajímá mě zda se Calla přestěhuje za Johanem na Aljašku a otevřou si spolu novou leteckou pobočku.
Kniha byla krásná, plná humorných pasáží, romantiky ale i vážných témat, Jedinou výtku mám ke konci, ten mi přišel nedotažený.
Calla je holka z města, která se narodila na Aljašce, po 24 letech se tam vrací poznat svého otce, potká tam pár přátel, který ji změní životní priority a Jonaha. Pilota, který ji dává občas zabrat. Ale chemie mezi nimi působila .
Krásný a nevšední příběh, napsaný svěžím jazykem. Do knihy jsem se zamilovala už na stránce 66 a to mi asi zůstane napořád. Našla jsem v ní všechno a to doslova. Plno emocí, humoru, napětí, smutku a především lásky.
Věděli jste třeba, že existuje povolání bush pilotů? Nejenom o tom se dočtete v románu s krásnou obálkou.
Doporučuji!!!
Podle názvu jsem čekala knihu o krásách aljašské přírody, ale čekal mě dojemný příběh plný přátelství, odpuštění, smutku, ale také naděje. lásky a usmíření. Moc hezky napsaná kniha, která mi vehnala slzy do očí. A z Aljašky se mi do povědomí dostane snad jen to, že je plná krvežíznivých komárů. Druhý díl si rozhodně nenechám ujít.
Autorovy další knížky
| 2015 |  Deset malých nadechnutí |
| 2015 | Jedna malá lež |
| 2015 | Čtyři vteřiny rozhodnou |
| 2015 | Pátá cesta k pádu |
| 2024 | Osud hněvu a plamene |
Calla neviděla svého otce od svých dvou let. Když ji zavolá jeho kamarádka, že otec má rakovinu a jestli nechce přiletět na Aljašku a po tolika letech se s ním vidět, nejdřív váhá. Zrovna ale dostala výpověď z práce a nemá žádné jiné povinnosti. První dny na Aljašce jsou rozpačité, neví, jak navázat vztah k otci, a navíc ji život znepříjemňuje jeho protivný soused Jonah.
Na příběh jsem se moc těšila, knížku jsem několikrát viděla na instagramu a vždy měla velice dobrá hodnocení. Stejně i na DK má 90 % a na GR má 4,3
Proto jsem byla hodně překvapená a zklamaná, a ještě v polovině knihy jsem tápala, jestli náhodou nečtu něco jiného než všichni ostatní.
Calla mě štvala od samého začátku. Pipina, která když se dozví, že její otec umírá, tak ze všeho nejdřív řeší, aby měla na TÝDENNÍ výlet na Aljašku čerstvou manikúru a melíry. Pak si zapakovala dva obrovské kufry (opakuji: NA TÝDEN), a v botách na podpatcích odletěla vstříc divočině.
Abych se jí ale zastala, pak jsem nemohla vystát ten tlak otcova okolí, které Callu přemlouvalo, že by neměla na tátu být naštvaná a měla by se víc snažit si s ním vytvořit vztah. Na toho tátu, který je pilot a vlastní leteckou spolčenost, který se na 24 let ani jednou nezvedl a nezaletěl se na svoji dceru podívat a který ji už 12 let ani nezavolal. Já bych byla taky naštvaná.
Druhá polovina knihy je pak už lepší. Slovní přestřelky mezi Callou a Jonahem mě bavily a byly vtipné, a konečně se začalo i něco dít. Konec knihy pak celkový dojem vylepšil, a dokonce jsem měla i slzy v očích.
Chybělo mi v knize trochu více popisu Aljašky a přírody. Bylo zde ale popsáno, jak je život mimo větší civilizace odlišný od toho, co známe a kde máme vše dostupné.
Nevím, jsem opravdu rozpačitá, první polovina knihy byla náročná Za ten konec přidávám o půl hvězdičky navíc a celkově dávám tedy slabší 3,5*/5*Pokračování ale asi vynechám.
Více knižních recenzí naleznete na mém IG účtu @cotaholkacte