Nespútaná
Glennon Doyle
Kniha Nespútaná je plná citu aj nespútane veselá, nežná aj pôsobivá. Je intímnou spoveďou a zároveň aktivizujúcim budíčkom. Prináša príbeh ženy, ktorá pochopila, že zodpovedná matka nie je tá, čo kvôli svojim deťom pomaly umiera, ale tá, ktorá im ukáže, ako plnohodnotne žiť. Príbeh, ako sa vyrovnala s rozvodom, ako si budovala novú, zmiešanú rodinu a ako si uvedomila, že nejednotnosť či celistvosť rodiny nezávisí od jej štruktúry, ale od schopnosti každého jej člena prispieť k nej svojím plnohodnotným ja. A nakoniec je to príbeh o tom, ako každá z nás môže začať sama sebe natoľko dôverovať, aby si stanovila hranice, prijala svoje telo, vzdala hold svojmu hnevu a bôľu, oslobodila svoje najautentickejšie, najnespútanejšie inštinkty a stala sa ženou, ktorá sa konečne môže na seba pozrieť a povedať si: To som ja! Nespútaná nám ukazuje, ako byť odvážnou. Glennon trvá na tom, že čím sme odvážnejšie, tým viac šťastia budeme mať.... celý text
Literatura světová Romány Biografie a memoáry
Vydáno: 2020 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Untamed, 2020
více info...
Přidat komentář
Tohle je kniha, o které se někdy někde strašně moc mluvilo? (?!!!!!)
A kdo že je ta paní, co tu knihu napsala?
Ještě, že mě stála jen 39 Kč. Vypovídá to o něčem?
Ze začátku jsem byla celkem trpělivá, ale jakmile jsem už pomilionté četla, že to je ONA, vyšlo mi z toho jenom blábláblá - 300 stran o tom, jak obhajuje svůj nový život, za který si pevně stojí. To její obhajování mne moc nepřesvědčilo. Dohledala jsem si něco k autorce a jo, není mi sympatická ani trochu (stejně jako to, co psala v knihách). Na druhou stranu, Abby mi sympatická je - a myslím, že shrnula tu knihu v jedné části: "To si nemyslím. Myslím, že se musí dostat ven ze své hlavy, a ne se do ní jen dál nořit." (mluví o jedné z autorčiných dcer).
Přesně o tom ta kniha je - uvěznění v hlavě, a autorce se nedaří se z té klece dostat, byť prohlašuje něco jiného. Tak úplně nesouzním s tím, že by mi rady měla udílet vyléčená alkoholička, feťačka, osoba zjevně psychicky velice nestabilní. A pak je tu taky ten boom - "proč jsou najednou všichni homosexuální?" (to je taky otázka z knížky). Nesouzním ani s tím, že malé děti jsou v desíti letech dávány do rukou terapeutů a léčba antidepresivy začíná už v kolébce. Kde jsou ty doby, kdy jsme jako děti žily venku a ne v hlavě? A zajímalo by mne více k jejímu zázemí - když se tak všude tvrdí, že zlo na nás páchají rodiče, proč se tam víc nepromítal její vztah s rodiči a sestrou? Jasně, každý občas žije v hlavě, ale asi o tom nepíše knížky ... A rozhodně překlad by mohl být lepší - výrazy jako "já, sama sobě, sebe, samu sebe" - tohle bylo hodně špatné.
Kdyby měla knížka označení lgbt, tak bych asi i tu koupi zvažovala. Ale už jsem vážně zmatená, co to má být lgbt1a+ ???
Chaotická všehochuť o tom jak být nezávislou ženou.
Kniha se tváří jako nějaký průvodce, který vás osvobodí a přivede na lepší cestu, jen se musíte necháte vést svojí intuicí, no jenže spíše,aby mi to něco dalo, mě to, unudilo k smrti.
Autorka popisuje hodně ze svého života,ale skáče přes kaluže rovnou do moře a zpět.
Od knihy jsem měla velká očekávání, ale byla jsem spíše zklamaná. Doufala jsem v nějaký úžasně inspirativní příběh, ale dostala jsem spíše chaotické střípky z autorčina života s podtónem seberozvoje. Uvítala bych více chronologie, aby šlo hezky popořadě, co autorka prožívala v dětství, dospělosti, před rozvodem, po rozvodu... Takhle mi to připadalo spíše jako skákání od jednoho ke druhému. Přesto jsem si ale označila nějaké myšlenky, které mne zaujaly a musím říct, že obálka je pro oko velmi lákavá.
Není to žádný příběh, jen chaotická směs myšlenek. Vzdala jsem to asi ve třetině, rozhodně se s těmito bláboly nemůžu ztotožnit. Hezká je jen obálka, na tu jsem se nachytala.
Tato kniha se vymyká tradičnímu ženskému románu. Autorka v ní otevřeně mluví o svém osobním životě, plném bolesti, trápení, ale i lásky a naděje. Kniha začíná dětstvím, ve kterém se cítila nechtěná a odstrčená. Jako dospělá se pak ocitla v toxickém manželství, ve kterém se snažila být tím, čím nebyla. To vedlo k závislosti, poruchám příjmu potravy a depresím. V knize autorka opisuje svůj proces uzdravování a hledání sebe samé. Nachází štěstí v lásce ke své partnerce Abby a v uvědomění si vlastní hodnoty. Kniha je psána otevřeným a upřímným stylem, který mi moc nesedl. Autorka se nebojí hovořit o svých slabostech a chybách. To jí umožňuje vytvořit si s čtenářkou hluboké spojení. Se mnou to však nenastalo. Knihu bych doporučila ženám, které se chtějí zamyslet nad svým vlastním životem a hledají inspiraci ke změně. Je to kniha, která která může pomoci ženám vymanit se z klecí, ve kterých se cítí uvězněné. V závěru je to silný příběh o ženském uzdravování a hledání sebe samé. Tato kniha může inspirovat a povzbudit ženy, aby žili svůj život naplno. Je pravda, že kniha se četla rychle a dobře, ale přišlo mi to jak deník. Mě to moc neoslovilo, ale věřím, že své čtenářky si určitě najde.
Čekala jsem tu bolest a humor a ženskost a vstávání z popela...ale nic...neříkám, že v počátku jsem nenašla pár hezkých myšlenek, ale čím déle jsem četla, tím víc měla dojem, že autorka vyměnila závislosti za závislosti...vůbec z ní nemám pocit smíření s minulostí, zpracování všeho a pokory, o které píše..naopak by mě vůbec nepřekvapilo, kdyby jednou stála v čeléle nějaké sekty...mrazivé poznání člověka...na mě příliš fanatizované...
První, když jsem knihu uviděla na sociálních sítích, bylo, že je obálka nádherná, ale jistě se jedná o příběhovou knihu.
Tak chyba lávky. Je to kniha, která obsahuje moudrost. Ano, dvě témata za mě
nemusely být řešeny na tolika stranách (vůči celkovému rozsahu knihy se jedná prakticky o pár stran), ale rozumím, že některým
tématům je prostě v určitých kulturách potřeba věnovat více prostoru (viz např. náboženství).
Až na tuto malou výtku, je však kniha skvělá. Plná úžasných a podnětných myšlenek, ke kterým bych se nejpozději jednou, až
budu těhotná, chtěla vrátit.
Za mně hodně čtivá a poutavá kniha, která nejen poukazuje na GLBT skupinu, ale na celkové smýšlení. Pohled na svět jako na celek. Kniha pomáhá najít opět sám sebe, popisuje, jak být opět šťastný. Za mně 10 z 10.
Jako není špatná, najdete v ni i krasne myšlenky, které Vás nutí se zamyslet. Tento typ knihy čtu poprvé, ale za me je to takový průměr.
Nakonec jsem jí přečetla celou. Ze začátku mě však vůbec nenadchla. Asi bych jí dala jiný název. Některé myšlenky v ní jsou hezké. Ale už si novou knihu od paní spisovatelky nepřečtu.
V Nespoutane od Glennon Doyle nam popisuje trpkosti zenstvi, ktere zna kazda z nas. Popisuje zde rozpad manzelstvi, zavislosti, poruchu prijmu potravy, deprese a mnoho dalsich temat. 5/5
Kniha svyho casu obletela instagram a byt neni bez chyby, tak si zaslouzi tu pozornost. Byt uz me pak stvalo, ze se kniha toci v kruhu, tak to bylo prijemne cteni. Libil se mi pohled na svet hlavni hrdinky, ktery se v prubehu casu vyvijel. Jeji pridanou hodnotou je to, ze vas donuti si tak nejak nahlednout pod svou vlastni poklicku a nahlednout do sveho nejhlubsiho nitra a tak nejak se poznat i z jine strany. Nemuzu rict, ze bych se ztotoznila se vsim, co si autorka mysli nebo mozna bych nektery rozhodnuti udelala jinak, ale kdo z nad vi, jak by se v dane situaci zachoval. Pridanou hodnotou je take nekolik krasnych myslenek..
knihu jsem si spletla s románem jiné autorky a donesla si ji domů omylem. ve chvíli, kdy mi to došlo (a kdy jsem si vzpomněla na nepříliš chutnou zkušenost s Bojovnicí za lásku), jsem se rozhodla dát Glennon Doyle ještě jednu šanci. toto odhodlání mi ale dlouho nevydrželo (a cca polovinu knihy jsem jen prolistovala), třeba pro:
- atomizovanost kapitol, to není příběh, ale soubor fejetonů
- neustálé opakování a hlavně vracení se k juvenilnímu zvracení nebo momentu, kdy se autorka dozvěděla o nevěrách manžela, a dalších věcech. propána, tohle všechno už je přeci dost podrobně pojednané v předchozí knize!
- povýšenost a samolibost autorky
- bezhraničně sebestředné chování autorky - ani ve chvíli, kdy dětem oznamuje nadcházející rozpad rodiny, nedokáže ovládnout potřebu exhibovat - "teď vám řeknu něco, co vám zlomí srdce..."
- úroda klišé a floskulí znělých nevenek leč uvnitř prázdných
Nespoutaná - Glennon Doyle
Kniha, ke které jsem se dostala díky knižní štafetě. ️
Anotace:
Plná bolesti a žalu, ale i krásy a lidského humoru. Taková je kniha Nespoutaná, v níž se autorka Glennon Doyle vypisuje ze syrovosti trpkého ženství prostoupeného závislostí, poruchou příjmu potravy, depresemi i rozpadem manželství. Zároveň zde však jako fénix povstává z popela, dává čtenářům naději na katarzní oproštění a pomáhá nám uvědomit si vlastní hodnotu, půvab a vnitřní lásku, s jejichž pomocí máme konečně šanci vymanit se ze svých klecí. Vystavme moc svého ženství konečně na odiv a dovolme si žít jako nezkrocené šelmy!
Recenze:
To, že se mi toto dílko dostalo do ruky, bych jedním slovem nazvala jako PŘEŠLAP. Nemám ráda tyhle motivační knihy, které radí, jak najít vnitřní bohyni a jak si vážit sebe samé a jak se neohlížet na ostatní a být sama sebou. Ale dobře, je moje chyba, že jsem to asi včas nepochopila z anotace, co mě čeká.
A proč je nemám ráda? Ve výsledku mi to vyznívá sobecky a navíc mám skoro vždycky pocit, že to rozhodně nepíše někdo šťastnej nebo spokojenej. Samozřejmě si musíme sami sebe vážit a mít se rádi, ale třeba v téhle knize byla prostě JENOM ONA. Velmi často upozadila děti, rodinu. Přišla mi naprosto nevyrovnaná, protiřečila si a plácala ty samé věci stále dokola. Bylo pro mě hodně těžké dočíst knihu do konce a nedala mi vlastně vůbec nic. Rozhodně se nekonal žádný slibovaný příval emocí - maximálně občasná naštvanost na její sobectví.
Jedna hvězda, kterou dávám, patří obálce.
1/5 ⭐️
Budu ráda, když mě pro další recenze budete sledovat na:
FB: LittleMonday - Rádi čteme
️️️
Kniha mala svoje velmi pekné inšipratívne miesta. Človek sa zamyslí nad svojím vlastným životom, takže niekedy som sa vedela s autorkou naozaj ztotožnit. Určite si pár vecí poznačím bokom :) Druhá polka bola zase skor taká americká. Nedalo sa to velmi aplikovať na naše pomery. Knihu hodnotím inak pozitivne, pre mňa to nebol stratený čas.
Knížku jsem se chystala dlouho přečíst, a to kvůli pochvalným anotacím a krásné obálce.
A nevím... První půlka mě i bavila, měla švih. Druhá už se vlekla a nebyla pro mně to pravé ořechové. Aneb v Americe je možné asi všechno. Některé myšlenky jsou nosné, zajímavě podané, ale v druhé části je na mě asi příliš feminismu a vůbec zcela odlišný způsob života a řešení problémů.
Čekala jsem něco jiného. Se spoustou myšlenek se ztotožňuju, ale celé je to příšerně dlouhé a rozvleklé.
Nespoutaná aneb jak jsem se zase jednou nechala napálit krásnou obálkou
Většinou, když mě kniha zaujme obálkou nečtu ani anotaci a hned po ní sáhnu.
Než jsem se do knihy pustila přečetla jsem si pár recenzí a čekala skvělý pravdivý příběh o strastech a nemoci ženy, která se nevzdala a vybojovala si život, jaký si vždy přála. Začátek knihy mě moc bavil a doufala jsem, že děj bude pokračovat ve stejném duchu. Jaké však bylo moje zděšení když se mi místo příběhu zrodu nové ženy dostalo spousty feministických rad a duševního myšlení. Toto úplně není nic pro mě, přesto jsem knize dala ještě šanci a četla dal... No nebudu vám lhát ale málem jsem nedočetla ️ Děj je sestaven z krátkých částí, které na sebe absolutně nenavazovaly a slibovaného příběhu se mi tak nedostalo. Což je vlastně škoda, protože to mohlo být skvělé čtení. Autorka si mnohdy protiřečila a když začala řešit i otázky náboženství chtěla jsem knihu doložit. Holt nepatřím k těm nadšencům, kterým kniha obohatila život. Pro mě byla utrpením Dvě hvězdy jsem dala jen kvůli hezké obálce, skvělé první části knihy a pár krásných mouder se kterými jsem se v knize ztotožnila.
Objevila jsem ji v knihovně. I když jsem věděla, že ohlasy na ni jsou různé, říkala jsem si, že ji zkusím... Nooo, nedostala jsem se ani ke 100 stránkám. Za mě prostě ne, velké špatné. Bohužel :-(
Štítky knihy
láska naděje vnitřní modlitba změna postoje
Moje první setkání s autorkou a určitě poslední . Jakože fakt měla její předešlá kniha nějaký úspěch ? Plácá páté přes deváté a ve výsledku o ničem .