Nešťastná revolucionářka: Myšlenkový svět a každodennost Luisy Landové-Štychové (1885–1969)
Stanislav Holubec
Kniha se zabývá českou političkou, publicistkou a jednou z prvních poslankyň československého parlamentu Luisou Landovou-Štychovou (1885–1969). Vychází z autorčiny rozsáhlé a dosud neprobádané pozůstalosti, dokumentující její veřejnou činnost po dobu bezmála šedesáti let. Během ní opsala politickou trajektorii od sociální demokracie a anarchismu přes národní socialisty až ke komunismu, to vše při celoživotní feministické orientaci. Současně se angažovala v mnoha prostředích, jejichž analýza představuje cenné sondy do kulturních dějin české společnosti 20. století – byla aktivní v bezvěreckých, ženských, skautských spolcích, v domácím odboji za první světové války, v Národním shromáždění, v antifašistických skupinách ve třicátých letech a po roce 1945 v ateistických a astronomických organizacích. Landová-Štychová se celý život zabývala řadou pozoruhodných témat: sexualitou, rodičovstvím, kolektivním bydlením a ženskými právy. Její blízkost německému prostředí ji činila poměrně senzitivní v otázce národnostních vztahů zejména po roce 1945, kdy se její rodina stala obětí protiněmeckého šovinismu. Předkládaná biografie srovnává její vlastní vzpomínky s dalšími prameny a ukazuje snahu konstruovat čítankový příběh socialistické aktivistky, zatímco z ostatních zdrojů je možno rekonstruovat rozporný a v mnohém nešťastný život skutečné historické aktérky.... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
2018 | Osmašedesátý očima tří generací |
2007 | Sociální stát a kapitalismus |
2022 | Nešťastná revolucionářka: Myšlenkový svět a každodennost Luisy Landové-Štychové (1885–1969) |
2017 | Říjnová revoluce v dějinách a současnosti |
2009 | Lidé periferie: Sociální postavení a každodennost pražského dělnictva v meziválečné době. |
Jako životopis Luisy Landové Štychové to moc zajímavé není (když pominu její bizarní názory na sex), už proto, že ona je postavou spíše tragikomickou než zajímavou (ony vlastně všechny její názory byly dost "zvláštní"), ale jako ilustrace počátků a úpadku anarchismu, socialismu a komunismu (jakož i politického života vůbec) v Čechách je to dobré. Za část nejvíce vypovídající o dané době a o LLŠ samotné považuji popsanou příhodu, jak se Jaroslav Hašek "účastnil" její recitace revolučních básní na Prvního máje.