Neukolébavky
Lubomír Vaculík
Začínající básník seskupil verše své prvotiny v příznačně nazvané oddíly – člověk zraje oklikami, člověk zraje nahlas. Hovoří v nich o době i k době, o člověku, o životě, který „je pro každého jinak těžký“, a „jistotě zítřků, o nichž ví, i které tuší“.