Neuzavřené případy
Kate Atkinson
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/425313/bmid_neuzavrene-pripady-ZT3-425313.jpg
4
99
99
Jackson Brodie série
1. díl >
Soukromý detektiv Jackson Brodie nemá jednoduchý život. Manželka se s ním rozvedla a jeho dcerku teď vychovává cizí hejhula, bolí ho zuby a má protivnou sekretářku. Navíc většinu času tráví poněkud nudným sledováním (domněle) nevěrných manželek. Bezprostředně za sebou se ale objeví tři z policejního hlediska „mrtvé“ případy. Dvě excentrické sestry ho vyhledají kvůli pětatřicet let pohřešované mladší sestřičce, obézní právník jej žádá, aby po deseti letech našel brutálního vraha jeho milované dcery, a třetí případ mu připraví sestra ženy, která nezvládla mateřství a odloučený život na venkově a v zoufalství zabila manžela sekerou. Detektiv Brodie dovede všechny tři případy, které se začnou vzájemně prolínat, k rozuzlení. Není to happy end, ale příběh, který rozhodně zaujme čtenáře psychologických románů i detektivek.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2019 , ArgoOriginální název:
Case Histories, 2004
více info...
Přidat komentář
Autorka je výborná vypravěčka, takhle nějak si představuji „anglický humor“. Tři povídky zapletené do jednoho románu se čtou opravdu snadno. Přestože řada událostí je tragická (tragická natolik, že to zřejmě řadu čtenářů odrazuje), každou chvíli jsem se v duchu usmívala nad suchým a neuvěřitelně trefným glosováním děje. Jen ten konec – byl trochu trapný, jako by si JA chtěla udobřit tu část čtenářské obce, na kterou bylo těch ran osudu moc, a tak na závěr absolvujeme přehlídku šťastných rozuzlení (které tu nebudu rozepisovat, aby nebyl komentář označen jako spoiler).
Žánrově ani ryba,ani rak.Přecpáno lidským neštěstím a trvalým smutkem těch,kteří přežili své blízké.Autorčin styl je zajímavý,určitě ne laciný,ale prostě to nebylo ono.
Na začátku jsem byla téměř okouzlená. Některé odstavce byly geniální, melancholické. No krása. Pak už se mi nelíbilo nic. Všichni se pořád ňimrali v pocitech, sexuálních frustracích, dialogy šly od ničeho k ničemu. Nakonec mi bylo všech jen líto a bylo mi jedno, kdo je pachatel (protože ona to vlastně není detektivka). Dočetla jsem jen silou vůle.
Uf. Atkinsonová boduje v kratších formách (kapitoly s 'případy' nebo Jacksonova retrospektiva), baví fajn přirovnáními, ale v globále ploše žvaní o všem možném jako nudný zmatený učitel. Postavám chybí emocionální hrot. Přesto se o nich dozvíme první poslední, jen aby se tři jednoduché povídky staly románem.
tohle smutné čtení jsem začínala nadvakrát - odrazovaly mě ty melancholické myšlenkové pochody životem usoužených lidí. a dvakrát už jsem to taky chtěla odložit. Kniha balancuje mezi neskutečně rozvleklým a úžasně literárním stylem, hranice neexistuje. Chcete vědět, co se těm lidem skutečně stalo, ale zároveň víte, že to bude ještě smutnější než předtím, a to už je co říct...
Kate Atkinsonové si cením čím dál tím víc - navzdory tomu (nebo právě proto?), že její knihy jsou koncentrovaný smutek. U Neuzavřených případů je právě snadnost řešení, na které se přesto čekalo několik desítek let, jednou ze součástí hrůzy, která na mne dýchla (ono archetypální "prach jsi..." - a prachem se staneš na dně paměti ostatních jen pár dní po smrti, a pokud ne, tím hůř... rozhodně pro ně); pozoruhodné je, jak zmateně a vyděšeně přijímá fakta i mýty současného ženského světa muž, otec, (bývalý) manžel, bratr, přítel či milenec; a jak zrádně se proplétá skutečnost se zdáním, aniž by na tom někdo cíleně pracoval - prostě pracuje čas, (ne)všímavost, nepochopení, míjení... Čím více jsem se vzdalovala od začátku, na němž byly představeny případy, na kterých má melancholický outsider Jackson Brodie s rozvráceným rodinným životem pracovat (zmizení tříleté holčičky, nejmladší ze čtyř sester; bezdůvodné zavraždění studentky na praxi v právní kanceláři, v níž je společníkem její otec; nepochopitelná vražda sekyrou v mladé rodině; a jako bonus hrůza v Brodieho minulosti), tím méně mě zajímá, kdo je vrah, a tím více vnímám, co dalšího ještě může dávný zločin ohrozit - nebo naopak, paradoxně napravit; co se děje s lidmi, o něž se zločin a jeho následky třeba jen lehce otřou. Četlo se výborně, těším se na pokračování - nebo na kterýkoli román Kate Atkinsonové; ještě mi jich pár chybí...
Jako první jsem od této autorky četla až druhý díl této série a okamžitě jsem se do jejího stylu psaní zamilovala. Ani tahle knížka mě nezklamala. Jackson Brodie je velmi sympatický hlavní hrdina, jednotlivě nitky příběhů se splétají a utvářejí obrazce, což mě nesmírně baví a čtení ubíhá neskutečně rychle.
Opět brilantní. Jsem stejně okouzlená jako "V zákulisí muzea", kterou jsem četla jako první. Skvělý styl, suchý humor, výstižné a hutné popisy lidí, pocitů, situací.... Dokonale vybudovaná atmosféra, která vás pohltí a zůstane ve vás ještě dlouho...
V některých momentech vynikající, v jiných zase rozčilující. Kate Atkinsonová sice nakrásně představí zajímavé zločiny, jenže její hrdina je moc neřeší. Až má člověk dokonce obavy, zdali vůbec něco dotáhne do konce. Daleko víc prostoru mají psychologické rozbory protagonistů, z nichž každý prožívá nějakou krizi středního věku. Což je zrovna v mém případě kámen úrazu. Autorka je bezesporu dostatečně zručná, aby vykreslila různorodé aktéry příběhu uvěřitelně a lidsky, ačkoliv jsem měl chvílemi pocit, že v jejím podání není na světě nikdo normální. Ovšem pořád je to vata, pro detektivku nepodstatná - té se tu čtenář bohužel dočká jen na prvních padesáti a posledních deseti stranách. Korunu tomu pak nasazuje vyústění jednotlivých zápletek – nejen, že odhalení pachatele již nemá pro postavy význam, protože každá se určitým způsobem dostala ve svém životě zas o kus dál, ale hlavně řešení jsou natolik prostinká, že jsem se jako čtenář divil, proč vlastně setrvala takovou dobu nerozluštěná.
Kniha mě moc neoslovila. Měla jsem problém jí dočíst. Nejlepší byl začátek a konec
Psychologická dramata o vztazích mezi otci a dcerami. Čtyři zdánlivě samostatné kriminální případy se brzy začnou propojovat a autorka nás naturalisticky komplikovanou cestou, kdy často skáčeme časem sem a tam, vede univerzitním prostředím Cambridge s jeho často podivínskými obyvateli, k překvapivým koncům. Většinou velice smutné, z pozice muže občas těžko pochopitelné, plné typicky anglické empatie, všudypřítomného sexu, ale také kritiky koloniální minulosti.
90 %. (aktuálně 41 hodnotících s průměrem 83 %).
Velmi dobrá detektivka v klasickém duchu, autorčin styl mi trochu připomíná R. Chandlera. Kniha odpovídá dějově první řadě seriálu "Case Histories", který je mimochodem také výborný. Možná že prolínání dějových linií současných a minulých a tří případů může působit na čtenáře nejprve matoucím dojmem, než se zorientuje v postavách. Tady mi pomohlo, že jsem viděla nejprve seriál. Škoda, že další díly této knižní série nebyly dosud přeloženy do češtiny.
Chvíli trvalo, než jsem se začetla a zorientovala se v množství postav. Ale určitě to stálo za to! Je to nádherná poutavá kniha.
Přiznávám se, že nejprve jsem viděla televizní zpracování a potom teprve zjistila, že seriál je zpracován na motivy knihy Kate Atkinson. Po knize jsem se začala pídit a jsem tomu ráda. Knížka je skvělá a doporučuji ji nejen čtenářům detektivek.
Kate Atkinson je dobrá vypravěčka; nevím, jestli je to jen můj případ, ale občas se v jejích knihách ztrácím ... nějak přestávám mít přehled, kdo je kdo, nestačím sledovat tolik postav a osudů. Neuzavřené případy mají kriminální zápletku, ale je to jen rámec, do kterého jsou usazeny životní osudy různých žen a dívek, které nejsou nijak jednoznačné a lehké. Psychologie je výborně prokreslená a život nelehký. Nejenže mají těžké životní role, ale jako by byly obklopeny muži a chlapci, kteří se pohybují jen ve dvou extrémech - buď je milují tak nesnesitelně, až jim ubližují, nebo je vnímají jako prostředek pro uspokojení svých potřeb. Nic mezi tím není možné.
Autorovy další knížky
| 2014 |  Život za životem |
| 2009 | Neuzavřené případy |
| 2006 |  V zákulisí muzea |
| 2016 | Bůh v troskách |
| 2020 | Něco za něco |
Autorčiny knihy mám velmi ráda a ani tahle není výjimkou.Zdá se ,že příběh je detektivkou,ale více než na vyšetřování se autorka zaměřuje na vztahy ,na to,jak nás od dětství ovlivňuje rodina a na traumata,která z toho mohou vzejít a že stát se vrahem ,obětí i spoluviníkem je možné raz dva.