Nevěsta hor
František Švantner
Romantický příběh situovaný na slovenskou horskou vesnici před druhou světovou válkou. Mladý lesník se vrací po letech do rodné vesnice, setkává se s vesnickým děvčetem Zunou a právě tak jako všichni ve vesnici i on ji považuje za jakousi kvintesenci duše krajiny - za "nevestu hol'". Úsilí o poznání Zuny je úsilím o poznání sebe samotného, o poznání podstaty přírody a světa.... celý text
Přidat komentář
Kniha podľa mňa presahujúca slovenskú literatúru. Napísané krásnym lyrickým jazykom. Opisy, napríklad prírody na začiatku, či neskôr krčmy počas zábavy sú až neuveriteľne plastické.
Nádherný jazyk, poeticky vylíčena příroda ve vší své živelnosti. Jako milovník přírody Nevěstu hor velmi cením. Pořídila jsem si nejprve nové vydání od Sol noctis, nicméně kvůli slovenštině, která není mým rodným jazykem, jsem si nedokázala tolik vychutnat magičnost, s jakou Švantner tvořil toto podmanivé dílo. Takže jsem si koupila ještě staré vydání v češtině, které se mi četlo lépe.
"Ale pro ten případ jsem měl po ruce svou krev. Bylo to mé nejvlastnější dědictví. Darovali mi ji otec a matka jako největší vzepětí svých životních sil. Musela to být tvrdá kovadlina, protože mnoho pokolení přede mnou ji vykovávalo s veškerým svým úsilím. Za věky, co protékala mnoha různými životy, měla kdy dozrát. Rozmočil se v ní nejeden tvrdý kořen. Jasné dny ji dávaly ryzost, temné noci hustotu. Nepotřebovala žádnou přísadu. Byla by si uchovala svou tvrdost, i kdybych ji byl už před deseti lety přelil do koženého vaku a pověsil pod povalový trám. Mohl jsem se tedy na ni spolehnout, kdykoli ochabovala má odvaha.
Hned ráno když jsem se rozhodoval, že se vydám na tuto cestu, jsem předpokládal, že v nejhorším případě se budu moci opřít o její sílu, protože vždycky vládla mému tělu, jako vládne slunce obloze."
Krásne dielo, plné prírody a mystickej atmosféry. Doslova som to zhltla a to som to čítala už po druhýkrát. Celá kniha je prešpikovaná živelnou energiou prírodného sveta a podčiarkuje to nespútanosť hlavnej ženskej postavy Zuny. Niečo vo mne po takých veciach túžilo, takže to so mnou maximálne rezonovalo. Skvelý zážitok a navyše - nové vydanie knihy s grafikou od Matúša Ďurčíka je skutočným klenotom v mojej knižnici.
Pre mňa niečo mýtické, podmanivé a vábivé, ako rozprávky o vílach v detstve. Niekedy sa v opise a v texte stratíte, no nájdete sa po slovnej facke od takej state a vety, že si ju musíte čítať zase a znova, aby ste si ju vychutnali v mysli i na jazyku.
"Zuna vyrástla medzi vrchmi. Poznala ich silu i ľúbosť, preto sa s nimi už dávno zasnúbila..Hole si ju vychovali, nuž si ju i vzali, lebo aj ony majú svoje nevesty."
Autorovy další knížky
| 1963 |  Život bez konca |
| 1995 |  Miesto v príbehu |
| 2011 | Farby strachu |
| 1962 | Malka (8 novel) |
| 2007 | Nevesta hôľ a iné prózy |
Nejkrásnější je na knize poetický jazyk (četl jsem ve slovenštině). Samotný příběh je zde spíš kulisou pro popis přírody, ne naopak. Lidské životy pomíjejí, příroda stále trvá.
Tomu, kdo má pevné nervy, doporučuji také stejnojmenný slovenský film.