Nevěsta z Lammermooru

Velmi smutný komec který mě rozesmutněl

06.03.2023

Kniha je jako celek skvělá; délka a podrobnost jsou adekvátní tomu, jak se v 19. století psaly historické romány. Nejvíce se mi na ní líbí to, že se Scott nenechal strhnout přehnaným romantizujícím patosem. Naopak, kniha je velmi přesvědčivá a obsahuje i velkou dávku konverzačního humoru. Pouze závěr je brutální.
Je zajímavé, že milostná zápletka, která rámuje celý příběh a je na knize to nejpoutavější, se ve výsledku drží hodně v pozadí a ustupuje rozsáhlému popisu diplomatických intrik mezi skotskou šlechtou. Možná i díky tomu román působí více realisticky, než kdyby se hlavní pozornost zaměřila na lásku ústřední dvojice.

01.12.2022

Velmi zajímavý historický příběh, který se čte jedním dechem.

28.05.2020

Krásný příběh, krásne čtení. Opravdu také nedoporučuji přečíst předmluvu, budete pak ochuzení.

22.05.2020

Velmi smutný konec, ale i přes to je to dechberouci čtení

17.12.2019

Předchozí komentář moje utrpení vystihl velmi přesně, není třeba se opakovat:

Přátelé, takto vypadá peklo!

16.09.2019

!!! SPOILERY !!!
nalezeno ve vyřazených knihách z knihovny...ale že to byl boj a až takový , to jsem nečekala ani ve snech...
četla se strašně...fakt strašně...obtížně, okecáno, rozvláčeno, co šlo zhustit do pár stran..úvodních 40 bylo opravdovým očistcem, než s enám trochu "normálněji" rozjel milostný příběh Lucy a Edgara z Ravenswoodu ( jo, ty jména se autorovi fakt povedla :))) za ty jedna hvězda bonus !!!)

"Když dveře otevřeli, spatřili na prahu v záplavě krve strašlivě zraněného ženicha. Pak se ohlíželi po nevěstě : našli ji v koutě prostorného krbového výklenku, jen tak v košili krví zbrocené. Seděla tam, usmívala se, všelijak se šklebila a opičila, jak mi to popisovali, jedním slovem dočista šílená. Jediné, co promluvila : "seberte si svýho švarnýho ženicha." Ten strašlivý výjev přežila jen něco přes 14 dní, vdávala se 24.8. a zemřela 12.9.1669."

tímto úvodem začínáme - slibné, no ne ? pak se ale autor/vypravěč zamotá do růzých okeců a nedůležitostí pro vlastní příběh, rozvine vzpomínku na nedoceněného malíře Dicka Tinta, který mu podklady pro tragickou hisorku svěřil...
"Vynikal zejména v malování koní - oblíbeného znaku na vývěsných štítech ve skotských vesnicích : a sledujeme-li jeho vývoj, s potěšením kvitujeme, jak postupně zkracoval zadky a prodlužoval nohy těchto ušlechtilých zvířat, takže se méně podobala krokodýlům a více valachům. Pomluva, která odjakživa pronásleduje nadání takovými kroky, aby mu postačila na cestě k úspěchům, také tvrdila, že Dick kdysi maloval koně s pěti nohama místo čtyř." (tato odbočka mě aspoň hoodně pobavila :) - autor je totiž místy docela vtipný..)
pokračujeme dál : Ravenswood přichází díky přešlapům soudní rukou o majetek, umírá velmi rozzlobený hezky řečeno v přítomnosti syna Edgara : "Jeho syn byl svědkem jeho smrtelného zápasu a vyslechl, jak posledním dechem proklel svého odpůrce, jako kdyby svěřoval odkaz pomsty synovi, v něm pak ještě další okolnosti zoufale rozdmýchaly vášeň, která bla a odedávna bývala hlavní neřestí skotské povahy".
"Běda !, který ďábel dokáže našeptat rady zoufalejší, než jsou rozhodnutí pojatá pod vlivem našich vlastních prudkých a nezvládnutých vášní ?"
...seznamujeme se postupně s různými tragickými předpověďmi pro rod Ravenswoodů...a nejen to ...
Nádherné kulisy pro příběh - skotská pobřežní krajina :
"Klidné, rozzářené ráno krášlilo i výhled na rozsáhlá, pustá lada od hradu směrem k pevnině a skvělý oceán, zkadeřený tisícerými stříbrnými vlnami, rozprostíral se druhým směrem až po daleký obzor ve stašlivé, a přece milostivé nádheře. Taková poklidná vznešenost přírody si získává srdce člověka, i když je hluboce rozervané, a podněcuje ho k čestným a záslužným činům."
což se ale nestalo , Edgar Lucy zachrání a zamiluje se do ní, a jeho nenávist postupně hasne, odpuští i jejímu otci - prohnanému právníkovi...mladí se zamilují, zaslíbí, nehledě na chmurné předpovědi slepé Alice..a pak přichází rány osudu jedna za druhou - nepřízní matky počínaje,...příběh graduje, Lucy je zlomena, donucena k věrolomnosti, vlastní matkou !! která "Znala hlubiny lidského srdce daleko důkladněji než její manžel a byla si vědoma, že tímto způsobem může zasadit hlubooký a rozhodující úder pomsty tomu, koho považovala za svého smrtelného nepřítele, a pozvedajíc ruku se zbraní, věděla, že ránu je nutno vést srdcem vlastní dcery." (co je toto za matku ??? pak se mohla divit, chytrolína, jak nám hezky ta svatba dopadla....)

Edgar se pak náhodně od hrobníka "sýčka", vyvoleného slepou Alicí dozvídá, že mu je souzena zlá sudba...stařičký majordomus Caleb (muž mrštného jazyka a storakých výmluv) varuje před pohyblivými písky na pobřeží, jak říká vidění z minulosti....a kolesa času se točí...Lucy vlečena před oltář, skázná svatba a dochází ke krvavému výjevu známému z úvodu...po pohřbu Edgar naplňuje temnou vizi a mizí v pohyblivém písku cestou na souboj s bratrem Lucy, Douglasem Ashtonem...
tragický příběh se uzavírá.

no co dodat ? krásný doslov Martina Procházky mluví za vše - objasňuje Scottovo dílo, události, jež vedly k jeho vzniku, legendy skutečnost, historické pozadí, první střety právníků a souboje vyhrávané slovem, kdy starobylé rody pochybně ztrácely majetek....politické pozadí, boj církve..a to vše zaobaleno do legendy, jakých je ve Skotsku jistě požehnaně....
samotný příběh nešťastných milenců byl parádní, kulisy jsem si ,nevím proč , představovala asi jako mé oblíbené Hukvaldy...ale ta forma, tolik okeců, záplava slov, krkolomných místy, ve kterých jsem se ztrácela, o vše mi brání dát víc než 3*...i když autor perem vládl skvostně, ve stavu ztíženém několika Dithiadeny denně v rámci léčby to bylo pro mně čisté utrpení...

A jak říkají skotští horalé (dle této pěkné knížky) "skioch doch na skiaill !!" neboli Při pití nerozumuj !

27.04.2017

Walter jistě napsal lepší knihy, přesto mě tahle romance s tragickým koncem zaujala několika věcmi. Na špici je zcela originální Caleb, sluha oddaný jako pes, který mě bavil i prudil stejně jako samotného Ravenswooda, jehož nástup na konci knihy a celé finále je naprosto famozní. Lady Ashtonová je semetrika, před kterou se třese i čtenář. Divím se, že ji Ravenswood neprobodl. Lord Ashton oportunistický moula, který má spíš štěstí na okamžik, než vlastní schopnosti. I přesto, že Scott celou zápletku prozradí hned v úvodu, je rozsah Nevěsty z Lammermooru mnohem větší. To politikaření a výměna vládnoucích klik ve Skotsku na přelomu 18. století je mistrovsky (jak taky jinak) vykresleno, a tak je možno najít v knize hned několik vrstev. Perličkou je pak skutečnost, že Scott celou knihu nadiktoval svým písařům během blouznění v nemoci...

30.12.2014

Mě osobně přišla zdlouhavá , možná s porovnáním s Quentinen Durwardem.
Překlad taky udělá asi své, mám verzi z roku 1925, takže to může ovlivnit. Příběh je dobrý, ale od tohoto autora jsem si sliboval víc.

13.01.2014

Knížka se mi moc líbila a zdlouhavá mi nepřišla, škoda že skončila tak špatně. Ale o to hlubší dojem ve čtenáři zanechá. Souhlasím s názorem, že předmluvu je dobré vůbec nečíst, je dost nezajímavá a samotný příběh je napsaný mnohem poutavěji.