Nevídáno – neslýcháno
Josef Kainar
Sbírka veršů, k nimž autor (1917-1971) maloval i výtvarný doprovod, tvořivě využívá lidové poezie, kterou osobitě pozměňuje a rozvíjí. Inspirován dětskými říkadly, rozpočítadly, lidovým humorem, vtipem a hrou se slovy, vytváříKainar v jejich duchu drobné básnické příběhy o zvířatech, lidech i věcech moderního světa, které se mnohdy formou i obsahem blíží jeho básním "pro dospělé" svou intelektuální povahou.... celý text
Přidat komentář
Výborné čtení pro dlouhé chvíle s dětmi. Verše jsou jednoduché, takže si je děti zapamatují už při druhém třetím čtení, nonsensy pobaví i dospělé. Dcera to překřtila na Bláznivé básničky do Hajan, což je myslím trefné :-)
„Kdo může znát tu píseň, co já v sobě mám?“ (J. Kainar)
Naštěstí se o ni s námi pan Kainar podělil, a nezapomněl ani na děti … a tak máte možnost a s vámi i vaše děti, slyšet tu jeho „vnitřní písničku“ taky …
… třeba v podobě vtipně veselých, bláznivé hravých nonsensových veršíků (říkadel) věnovaných právě dětem (už klidně i těm malým školkovým, jsou pro ně s lehkostí rýmované a pro nás dospělé příjemně zapamatovatelné) …
Víte třeba, kde najdete Kočičí náměstí ? Že ne? Tak poslouchejte, ať tam příště trefíte :-) …
„— To musíte přímo,
ale trošku mimo,
potom dvakrát za roh,
kde jí koza tvaroh,
potom vpravo klusem
za psím autobusem,
uvidíte bránu
U Tří paviánů,
té si nevšímejte,
za nosem se dejte, …
… jděte podél plotu,
a tam, kde to klouže,
rovně kolem louže,
uděláte vpravo v bok,
potom cikcak,
hop a skok, …“
… tak, teď už nikdy nezabloudím, a vy taky ne :-).
A víte, nejenom vy, milé děti, proč se nemáte druhým smát a pošklebovat? Protože se vám to lehce může vrátit, jako bumerang, … své o tom ví jeden takový malý, všetečný a posměvačný konipásek …
„Posmíval se konipásek
jednou zrána datlovi.
— Datle, datle, kde máš datle? —
Datel vážně odpoví:
— Datle mám tam, konipase,
kde konipas koně pase. — “
A tak jste se i trošku poučili, o tom, že kdo s čím zachází, s tím taky schází, a teď se můžete navíc (jako takový milý bonus), u některých poetičtějších (alespoň mě tak, třebaže o chroustech, připadaly) … i krásně zasnít …
„Byla noc modrá,
jako od inkoustu.
Tou modrou nocí
letělo pět chroustů.
Dva ti menší hráli čelo,
a ti větší bručeli si,
že to jako basy znělo. …
Byla noc modrá,
jako od inkoustu …
Vzpomínám dodnes
na orchestr chroustů.
… a na konec se můžete nechat i příjemně uspat … při hledání cesty do Hajan :-) …
„Ptal se včera pána pán.
— Kudy tudy do Hajan? —
— To se dáte kolem plotu,
od Klímadel na Dřímotu,
z Dřímoty dál na Zívánky,
ze Zívánek na Hajánky,
z Hajánek dál k Polospaní,
a tam dole na stráni,
to už budou Hajany. —
— Děkuju vám, pane, moc. —
— Na shledanou. —
— Dobrou noc. —"
A sladké sny :-) ...
Nezapomenutelné básničky, které si s chutí přečtu i v dospělém věku. Některé knihy nelze zapomenout.
Tahle útlá, krásná, vtipná sbírka je jedna z mých oblíbených knih z dětství. Hrozně ráda jsem v ní listovala. Doteď si pamatuji, jak jsem si stále dokola četla "Víš, proč malé medvíďátko", která se stala mojí oblíbenou, stejně jako Malíř jménem Podzimek, kterého jsme se někdy na prvním stupni učili zpaměti. :)
Nestárnoucí básničky. Krokodýla si dodnes pamatuji z čítanky (někdy ze čtvrté třídy?), Podzimka kdysi někdo přednášel na recitační soutěži (a já jsem mu ten text záviděla), sama jsem dětem dávala za úkol zjistit, jak se dostat do Hajan, a dnes touhle knížkou s oblibou listuji, když chci vybrat chytrou, hravou básničku, se kterou se dá pracovat. Pane Kainare, jistě byste si rozuměl s Emanuelem Fryntou.
(Nepřestává mě udivovat, jak mnohotvárný Josef Kainar byl - když vedle sebe postavím tuhle sbírku a jeho "dospělé" verše nebo písňové texty, opravdu bych stejného autora netipovala.)
Na jabloni hrušky zrají
Ptal se včera pána pán
Zlý pes potkal zlého psa
a pralinky rozinky v čokoládě
Děsně jsem to jako dítě oškubala.
Dodneška to umím zpaměti.
A za životní tragedii považuju, že se mi při stěhování do samostatného života někam ztratila. Chjo. Za plný počet z čisté nostalgie.
Sbírka říkadel, rozpočítávadel a veselých básní. Zaměřeno na nejmenší čtenáře – jednoduché rýmy, jednoduchá stavba a užitá slovní zásoba odpovídá tomuto zaměření. Je zde řada zajímavých říkadel, která si děti mohou lehce zapamatovat, při různých hrách mohou využít i rozpočítávadla. Zařazeny jsou i básně s mravním ponaučením – když se dva perou, třetí se směje, apod.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2005 | Nevídáno - neslýcháno |
1960 | Lazar a píseň |
1967 | Nové mythy |
2007 | Básně |
1966 | Moje blues |
Naprosto neobyčejná poezie o úplně obyčejných věcech, která dokáže pobavit děti i dospělé. Stačí nebýt škarohlíd. :) Básničky jsou milé, hravé a přemýšlivé, některé by se podle mě skvěle hodily jako logopedická říkadla.