Neviditelná Zuzanka
Eduard Petiška
Zuzanka je sama, a přece sama není. Vedle ní poskakuje po chodníku neviditelný pejsek. Vymyslila si ho... Ale ještě mnohem raději by si to vyzkoušela sama! Zuzanka je taková docela obyčejná, hodná holčička, která chodí do první třídy. Doma má brášku Oldříška, dědečka v houpacím křesle a kocoura Lajdu, a ve škole spoustu kamarádů. Ale ne se všemi se kamarádí, protivné, vzteklé Evě se raději zdaleka vyhne. A ráda si vymýšlí pohádky. Když do jejího pokoje jednoho dne vletí zvláštní barevný ptáček, dá se s ním do řeči a dozví se, jak to udělat, aby se stala neviditelnou. Je to docela jednoduché. Ale jak to má udělat, aby ji zase všichni viděli? Klasické vyprávění z jednoduchého, ale zároveň nesmírně barvitého světa malých dětí pro začínající čtenáře.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER) Melancholická kniha, ale ještě s mírou, smutek není trýznivý, je jen v pozadí. Výborně zachycená přechodná (nebo snad i dlouhodobá?) osamělost děvčátka, které disponuje bohatým vnitřním světem a několika přece jen fungujícími vztahy v rodině (maminka, babička). Kniha je napsána s lehkostí i hravostí, zobrazený dětský svět je bohatý až čarovný a fantazie má malá hrdinka i její autor habaděj. Možná, že i dětský čtenář víc pocítí hodnotu mezilidských vazeb díky takové knize než při četbě rozjásaných knížek o přátelství.
Krásné napsaný příběh, který jsem četla jako malá. Holka , která žije v domku s rodinou, ale je často sama si vymyslí neviditelného psa. Protože se s ní ve třídě kromě pár holek nikdo moc nebaví začne si vymýšlet pohadky. Smutný pohled do osamělé malé dětské duše a pochopení světa jedné prvňačky...
Moc hezká knížka kterou jsem četla jako malá. Bohužel jsem jinikdy moc nepochopila.
Kniha vypráví o zuzance která si představuje různé věci.
Tuhle knížku úplně nedoporučuji, protože mi přijde že je to těžší na pochopení.
Knížku jsme s vnučkou dočetli tenhle víkend. Moc hezké povídání s krásnými ilustracemi. Chvilku mě to vrátilo do dětství, kdy jsem u knihy O letadélku Káněti u ilustrací paní Zmatlíkové naprosto propadla kouzlu této ilustrátorky a s textem pana Petišky je to prostě dokonalá dětská kniha plná fantazie. Pravda Aktékram prostě nedám ani já, ale Ykram, ale to už je v pohodě, to dám.... Vřele doporučuji pro děti na prvním stupni, tahle knížka opravdu stojí za přečtení.
Pan Petiška nezklamal. Já jako malá jsem knihu nikdy nečetla, až teď se syny. Nádhera, krásně se mi po tři večery předčítalo. A co dodat k paní Zmatlíkové? Když se na její ilustrace podívám, připomenou mi dětství. Tajně doufám, že přesně tohle jednou řeknou i moji synové. :-) A po přečtení jsme chvíli zkoušeli: Eicul, Akrij, Lachim, Rímoraj... :-)
Knihu jsme četli na ZŠ, moc se mi líbila a přála jsem si být také neviditelnou, jenže to nešlo tak jednoduše...
Další knížka, kterou jsem si vybrala v knihovně ve třetí třídě. Moc se mi líbil originální námět na knihu a taky nezaměnitelné ilustrace Heleny Zmatlíkové.
Dalším výtvarníkem (hned po A. Bornovi), díky kterému stojí za to koupit si knížku, i kdyby to literárně byla úplně podivnost, je Helena Zmatlíková. A Petiškou u dětské literatury taky nic nezkazíte. Tohle dílo bylo prý vydáno až po jeho smrti a i když téma příběhu nebylo nijak „bohaté“ a bylo mravoučné, tak stálo za to si ho (i až nyní, v dospělosti) přečíst.
Vyprávění sice pojednává o holčičce z první třídy, ale u nás to miluje i předškolačka (od 4 let) – je to psané velice milým stylem, ve kterém se většina malých holčiček najde.
Mám pocit, že asi tak půl roku po přečtení této knihy jsem si každé jméno snažila přeříkat i pozpátku. Škoda, že Anitram nefungovalo stejně jako u Aknazuz.
Další z knížek přečtená mým dcerkám. Do budoucna jistě oceněníme velké písmo ideáln í pro prvňáčky. Příběh se dětem líbil a to je důležité :)
Zuzanka chtěla být neviditelna a splnilo se ji to protože si to přala a to mě bavilo..........
Autorovy další knížky
2005 | Staré řecké báje a pověsti |
1975 | Birlibán |
1996 | Alenčina čítanka |
1986 | Příběhy tisíce a jedné noci |
1987 | Anička a básnička |
" Z pravěku "
Příběh o malé holce, která má zvláštní kamarády. Zuzanka si ráda vymýšlí, ale ne lži nebo pomluvy , ale pohádky. Její fantazie ale vymýšlí mnohem více. Přátelé, které nejde vidět. Těch opravdových moc nemá. Taky si přeje být neviditelná. Jednou k ní přiletí ptáček a poví jí, jak to udělat. A rázem je fuč! Ale jak se vrátit do původní podoby?