Neviditelné kořeny
Hynek Čapka
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/508526/bmid_neviditelne-koreny-w5R-508526.png
5
1987
1987
Krev není voda. Románová kronika o rodině ve víru československých dějin. Listopad 1989. Vysokoškolák Pavel prožívá události revolučních dní, které poznamená rodinná tragédie: jeho otec, příslušník StB, spáchá sebevraždu. Pavel se navíc dozvídá, že je adoptovaný, a tak začíná pátrat po svých kořenech. Nedlouho po druhé světové válce se snaží Tomáš a Anežka, zaměstnanci firmy Baťa, uprchnout přes střežené hranice ze své vlasti. Co mají desítky let vzdálené osudy společného a jak je ovlivní bouřící dějiny?... celý text
Přidat komentář
Příjemně mě překvapilo, že i dějová linka, která se odehrává během Sametové revoluce a po ní, se mi líbila. Většinou mě baví jen ta, která se odehrává hlouběji v historii.
Téma je opravdu zajímavé. Zjištění, že rodiče nejsou skutečně rodiči, pátrání po minulosti v polistopadovém chaosu, odhalování zrůdností, které páchala STB. A do toho romantický příběh z první republiky, který se pomalu překlápí do válečného období a nakonec do tvrdých let po nástupu bolševiků.
Konec je na mě až moc sladký, ale nevím, do jaké míry se jedná o skutečný příběh, takže možná to tak opravdu dopadlo.
(SPOILER)
Nemohu si na úvod odpustit údiv nad tím, jak někdo může v této knize nenajít emoce. Z tohoto díla ve skutečnosti prýští emoce na každé stránce. Už dlouho se mi nestalo, že bych musela při čtení zamačkávat slzy a tady se mi to stalo několikrát.
Na začátku mi chvíli trvalo, než jsem se do osudů jednotlivých postav ponořila. Čteme jednotlivé kapitoly pohledem různých hrdinů - Pavla, Anežky, Tomáše. Přeskakujeme mezi hrdiny a v čase od třicátých let až do let devadesátých. Je to styl, který mi u některých knih vadí, ovšem tady tomu tak vůbec nebylo. Autor ten děj dokázal tak hezky propojit a osudy provázat, že přeskakování nebylo vůbec na překážku. Naopak stupňovalo napětí a mou touhu dozvědět se víc.
Hrdinové příběhu prožívají neuvěřitelné osudy v průběhu druhé světové války, převzetí moci komunisty, kriminál, emigraci, sametovou revoluci. Všechno je opravdu čtivě a svižně podané.
Popis průběhu největší krádeže v dějinách naší země, které se říkalo znárodnění, mi vehnal slzy do očí. Vždy v takových chvílích přemýšlím nad tím, jak se ti lidé museli cítit, co prožívali, kolik takových životů bylo a mě tady dožene k pláči jeden. V našem příběhu lidem brali velké majetky, jinde lidem brali jedinou kravku co je živila ... pro mě jsou to hrozně silné emoce.
Úděl Anežčiny dcery byl pro mě dalším hluboce prožívaným tématem. Už jsem něco přečetla o politických vězeňkyních v komunistických kriminálech, o osudech jejich dětí ... opět hrozně silné téma.
A co já osobně hodnotím jako velké plus celé knihy je konec. Fakt, že vše nakonec dobře dopadne, lidé co se mají setkat se setkají. Všechno to zlo nakonec vede k malé kompenzaci ve formě setkání, radosti a štěstí. Jestli to bylo patetické? Tak ať. Na historii nic nezměníme, tak proč alespoň román popisující takové hrůzy nezakončit happy endem.
Za mě plný počet hvězdiček a mít možnost, dám víc.
Jako bonus pro mě spousta zajímavých informací o Zlíně, Baťovi a jeho podnikání a velký impuls k tomu, abych si na toto téma nastudovala víc.
Výjimečná kniha! Velmi mě bavila poutavá, a zároveň poučná dějová linka z doby baťovského Zlína, ale stejně tak i události sametové revoluce, podané netradičním pohledem z "bojiště", jako bychom byli u toho...
Hlavní je ale příběh jedné velké lásky, postupně zkoušené všemi zvraty v dějinách naší republiky.
"Byli jsme Češi, Němci i Židi zároveň. A osud nás za každou z těch národností potrestal."
Po všech těch strastech a zrátách jsem hrdinům knihy ze srdce přála dobrý konec...
Od knížky jsem čekala víc. Zajímavý námět, velice se mi líbilo vykreslení baťovského Zlína, ale jinak to je spíš taková pohádka. Spousta neskutečných, nereálných náhod, šťastné konce.
Spíše zklamání. Černobílé postavy (kladné jsou bez poskvrny), ne moc čtivě napsáno, poslední třetinu už jsem jen prolétla k velmi očekávanému konci. Pohádka, no. Už po několikáté jsem se nechala nalákat vysokým hodnocením na DK a byla zklamaná :(
„PŘIPADÁ MU JINÁ, ZRALEJŠÍ, JAKOBY SE V NÍ PROBUDIL NOVÝ, ZATÍM SKRYTÝ PUD. JAKO KDYBY DOSTALA ZNAMENÍ OD SVÉ ŽENSKÉ PRAPODSTATY, OD MATEŘSKÉHO PODVĚDOMÍ, CO MÁ KOŘENY KDESI V DÁVNOVĚKU, ŽE TADY TO ÚTULNÉ OBYDLÍ A JEHO OBYVATELÉ JSOU TO, CO POTŘEBUJE KE ŠŤASTNÉMU ŽIVOTU.“
Příběh jedný (Zlínský) rodiny, dvě časové osy, dva milostné romány a československá historie v kostce. Hodně mě baví pohled na život v baťovském Zlíně (což mě donutilo si něco nastudovat o Tomášovi Baťovi). Možná to mohlo bejt míň zaměřený na tu romantickou notu, ale ono to tak nějak na konci celý dává smysl. A lásky není nikdy dost Rozhodně nevšední a nezapomenutelný osudy!
(SPOILER) Kniha se četla dobře, od začátku mě bavila, ale poslední třetina už tolik ne. Autor se přehnaně věnuje nedůležitým detailům, v příběhu jsou až moc velké náhody, Pavel když pátrá po svých předcích, tak náhodou má na potřebném úřadě známou a náhodou se nachomýtne na místě, kde zrovna je ve stejnou chvíli jeho dědeček, který žije na druhém konci světa, Anežka s Tomášem mají na konci příběhu tolik peněz, že nevědí co s nimi a tak štědře obdarovávají všechny, kdo jim pomohli, všichni jsou šťastní a mají se rádi... Prostě přehnaně přeslazená pohádka. Ale celkem čtivá, to se musí nechat.
Dílo pojednává o složitých a rodinných vztazích a zachycuje dobu před druhou světovou válkou, komunismus i následnou revoluci. Na začátku jsem si říkala, jak by to asi vše mohlo být propojené, ale po několika kapitolách Vám to dojde a už se nemůžete dočkat, až to zjistí i hlavní hrdina. Celé je to hezky spojeno i s Tomášem Baťou a jeho firmou, což mě příjemně překvapilo. V knize bylo hodně nečekaných zvratů, příběh je velmi čtivý a i přes fakt, že kniha má 464 stránek, přečtete ji hnedka!
Baťův Zlín, moc zajímavé téma. Pro mě obohacující informace a chuť si o Baťovi zase něco načíst.
Přidávám se k menšině (a úplně nerozumím tomu proč je to menšina), které se kniha nelíbila. Styl psaní nedokáže vtáhnout do děje, je bez emocí, bez nějakého originálního nápadu, místy až naivní a závěrečná část za mě vyloženě kýčovitá. Spousta dějových linek ukončena stylem šup šup ať to máme uzavřené (Anežčin bratr, její rodiče ...). Dočítala jsem už jenom proto, že nerada nechávám knihy nedočtené. Ale nechybělo moc, abych to porušila.
Překvapilo mě, jak moc se mi kniha líbila. Sledujeme v ní životní osudy několika postav v různých časových obdobích. Mi se nejvíce líbila linka z 30. let. Autor píše tak poutavě, že jsem musela číst dál a dál.
A závěr... vše do sebe zapadne tak, jak by si asi každý přál. Minulý týden se mi staly dvě tak neuvěřitelné náhody, že jsem si říkala, tomu by v knize nikdo neuvěřil. Takže proč ne? Já jsem s celou knihou i jejím koncem spokojená.
(SPOILER) Kniha mě zaujala od samého počátku. Nejprve mě více bavily příběhy Anežky a Tomáše, poté zase Pavla. Příběhy byly krásně propojeny, styl psaní mi vyhovoval. Velmi oceňuji zasazení děje do předválečného Zlína a polistopadové Prahy. Informace přímo z centra historického dění jsou pro mě zajímavé a hodnotné a dodávají příběhu na důvěryhodnosti. Propojení hlavních postav s rodinou Baťů byl pro mě cenným bonusem, protože o historií Baťovců jsem už také něco přečetla a téma je mi blízké. Co se týče často kritizovaného pohádkového konce, mně to vůbec nevadilo...naopak, šlo o příběh několika generací a v určitých etapách bylo tolik prokletí, bolesti a zloby, že poté přišla etapa radosti a štěstí...a tak to je i v životě, vše přichází ve vlnách. Kniha je napsána citlivě, čtivě a čtenář si z ní odnese atmosféru historických událostí, které otřásly naší zemí, emoce, otázky a zamyšlení...
Poutavá "love story" mladičké dvojice, od jejich puberty až do sta let. Historickou scenérii tvoří práce v Baťově impériu, později druhá světová, komunistický převrat, vězení a emigrace.
V další rovině jsou to události listopadové revoluce, autentické a "z první linie", jako by snímané dokumentární kamerou.
Pátrání jednoho z hrdinů po svých předcích odhaluje spletité osudy celé rodiny.
V knize je vše, láska i nenávist, střety zla a dobra, je tu odpuštění i pomsta. Epicky pojatý příběh mě nepustil od začátku až do konce a navíc jsem se dozvěděla spoustu historických zajímavostí, nejenom o firmě Baťa a roku 1989.
(SPOILER)
Tomáš se v 30. letech 20. století vyučí v Baťově pracovní škole, posléze se v Baťových závodech vypracuje na slušnou pozici, ale po únoru 1948 jde vše "do kytek", a tak spolu se svou ženou Anežkou emigruje.
Pavel, student VŠE, je přímým účastníkem sametové revoluce v r. 1989. Po smrti otce se dozvídá, že je adoptovaný a začíná pátrat po své skutečné rodině.
Zklamání, veliké zklamání...a to jsem se na knížku opravdu moc těšila Autorův styl je suchopárný, bez "šťávy", postavy mi přijdou jak loutky, bez emocí, navíc černobílé - hlavní hrdinové veskrze kladní, hlavně Tomáš je prostě Pan dokonalý...Tomášova dějová linka z 30. let alespoň zaujme popisem, jak to tehdy v Baťově Zlíně chodilo.
Pavlova dějová linka z listopadu 1989 a dál mě nebavila, popis listopadových událostí podivný...Jeho pátrání po skutečné rodině - těch šťastných náhod, jak mu vše hraje na ruku, v podstatě žádný zádrhel...U pasáže, jak díky jedné staré zrnité fotce z novin z 30. let pozná po 50-ti letech svého dědu, kterého nikdy předtím neviděl jsem se už musela smát, a příběh se ztraceným a nalezeným přívěskem byl na mě už opravdu moc
V poslední části knihy už se vše jen zalévá sluncem a všem jde vše podle plánů...a žili šťastně až do smrti
Musím říct, že knihu jsem nakonec dočetla jen díky tomu, že mě zajímalo, čeho všeho je tam autor ještě schopen se dopustit. Zajímavé bylo třeba se dozvědět, že Anežčin dědeček zemřel v roce 1923, kdy mu nebylo ještě ani padesát, a jeho žena s Anežčinou rodinou poté dožila až do své smrti v r. 1930 poté, co nedávno oslavila osmdesáté narozeniny Taky mě zaujalo, že třiasedmdesátiletá Anežka v r. 1991 po spatření inicál IT na čepicích dělníků pravila "Nevypadají moc jako ajťáci"
Tohle se podle mého názoru bohužel fakt nepovedlo
Hezké, čtivé, spousta zajímavých faktů, až na ten moc pohádkový konec. Určitě doporučuji.
Štítky knihy
sebevražda zneužívání politická perzekuce emigrace rok 1989 historické romány historické romance pátrání po předcích Baťa (firma) zakázaná láska
Neviditelné kořeny
Nerada jsem se s touto knihou loučila, i když to loučení s hrdiny na ní bylo možná to nejsilnější a nejdojemnější. Prožila jsem s nimi řadu dní, kdy jsem si vychutnávala každou kapitolu, každou stránku.
Doufám, že ještě někdy narazím na podobně silně podmanivou knihu, nebo že autor napíše další ve stejném duchu.