Neviditelné kořeny
Hynek Čapka
KREV NENÍ VODA. ROMÁNOVÁ KRONIKA O RODINĚ VE VÍRU ČESKOSLOVENSKÝCH DĚJIN. Listopad 1989. Vysokoškolák Pavel prožívá události revolučních dní, které poznamená rodinná tragédie: jeho otec, příslušník StB, spáchá sebevraždu. Pavel se navíc dozvídá, že je adoptovaný, a tak začíná pátrat po svých kořenech. Nedlouho po druhé světové válce se snaží Tomáš a Anežka, zaměstnanci firmy Baťa, uprchnout přes střežené hranice ze své vlasti. Co mají desítky let vzdálené osudy společného a jak je ovlivní bouřící dějiny?... celý text
Přidat komentář
Nemohu souhlasit s komentáři pode mnou. Kniha je hodně předvídatelná a postavy jsou ploché, buď zlé do morku kostí, nebo hodné a morálně čisté, nic mezi. Začátek je celkem poutavý, ale už někde ve třetině mě kniha začala unavovat a nudit. Nakonec jsem dočetla, ale z konce mě trnuly zuby, jak byl sladký.
Knihu jsem si vybrala do ČV, a i kvůli vysokému hodnocení, jsem se docela těšila, až na mě vyjde řada v knihovně, ale bohužel jsem docela zklamaná a čtení jsem si moc neužila.
Krásně napsaná zajímavá knížka. Příběh se odehrává v dlouhém časovém období. Začíná v roce 1930 a končí až v roce 1992. Seznámíme se s příběhem rodiny, která si prošla mnoha útrapami. V knize vystupuje i mnoho skutečných osob. Doporučuji k přečtení.
Moc krásný, čtivý příběh. Příběh jedné rodiny zasazený do skutečných historických událostí od 30. let minulého století až po devadesátky i s některými skutečnými postavami.
Navíc se dozvíte plno zajímavých informací o historii Zlína, firmě Baťa a jeho filozofii.
Konec možná trochu míň reálný, ale po tom všem, jsme si ho všichni zasloužili ...
Díky
Doporučuji
Strom může vyrůst do výšky, ale pořád na své kořeny. Můžeme tedy sahat až k nebi, ale nemůžeme si zvolit, kde jsme se narodili. Je to náš osud, kterého si musíme být vědomi, ale současně se nesmíme bát otevřít světu.
Yaron Herman
Doma jsi tam, kde jsi jako kluk hrával kuličky ....
Krásná kniha. Plná zajímavých informací a krásný příběh. Prolínají se dva příběhy aby čtenář ke konci zjistil že spolu souvisí.
Nádherné čtení. V knize se prolínají tři linie - jedna v třicátých letech o Tomášovi a Anežce, druhá pak v roce 1949 a třetí začíná v roce 1989 revolucí a poznáváme tady studenta Pavla. Tomu se po revoluci zastřelí otec, komunista a estébák. Pavel se od maminky dozví, že je adoptovaný, začne pátrat po svých kořenech. I když člověk tuší to, co se propojí až později, i když je ten příběh místy sladkobolný a i když je ten konec trošku moc happy, vůbec mi to nevadilo. Naopak, užila jsem si každou stránku. Navíc to prostředí - Zlín, Baťa...mně se ta baťovská filosofie moc líbí, takže to že byly ústřední postavy knihy baťovci mě moc potěšilo.
Posloucháno jako audio. Kniha zpracovává období od první republiky do revoluce v roce 1989. Zaujala mě historie firmy Baťa, dozvěděla jsem se mnoho nového. Trochu mě zklamal závěr, kdy zlo bylo potrestáno a už je vše jen sluncem zalité. Určitě doporučuji.
Rodinný příběh začínající za první republiky, dále 2. světová válka a 50. léta komunismu. Velmi se mi líbily pasáže o Tomáši Baťovi, útěk přes hranice, věznění v 50. letech. Konec na mě maličko působil jako červená knihovna, vše velmi idylicky zakončeno.
Neviditelné kořeny velmi jemně rozplétají zdánlivě nenápadný příběh až do jeho hořkosladkého konce. Ve městě, které ve 30.letech proslavila světoznámá značka Baťa, bylo po roce 1948 mnoho rodinných kořenů násilně vyrváno spolu se životy, a jen pachatelé a viníci, jako prodloužená ruka státní moci, znali naprosto přesně všechny mizející důkazy. Krev není voda, píše se v jedné anotaci ke knize, a pravda není lež, chceme se mi podotknout, jsou hlavním motem příběhu charismatická dvojice mladých lidí, jejich lásky a životní cesty. Jejich strastiplná pouť, pevně semknutá se Zlínem a tehdejším rozvojem obchodní značky Baťa, uchvátí čtenáře svými tragickými zvraty. Jednotlivé kapitoly, jsou jako rozházené kostky stavebnice, zdánlivě na sebe nenavazují, popisují tak trochu nesourodě meziválečné, poválečné a porevoluční sekvence časové osy jednoho města. Přesto čtenář již od počátku tak trochu tuší, kudy se bude příběhová linka vinout, i tak závěr knihy velmi překvapí. Styl autora je velmi sympatický, dokáže úsporně s pár slovy popsat nejen příběh lásky, ale i historii Zlína a vznik továrny Baťa, mocenské převraty jak během války i po válce, 50.léta a nakonec velmi realistický popis 17.11. z pohledu vysokoškolského studenta. I když závěr knihy a hledání stop upadá do lehké patosu románového happy endu, dokážu si představit, že i takto se mohl skutečný příběh odehrát.
Město Zlín mám spojené se jménem Tomáš Baťa, kniha „Neviditelné kořeny“ mě natolik zaujala, že jsem si rešeršovala další informace, data a historické mezníky. Zaujal mě titul „Sága o životě a smrti Jana A. Bati a jeho bratra Tomáše“. Je to sága o bratřích Baťových, z nichž právě Jan, nevlastní mladší bratr Tomáše, vytvořil ve 30.letech se svými spolupracovníky projekt rozvoje nejen značky Baťa a továrny, ale celého impéria s centrem ve Zlíně. Jeho osud a jméno bylo následně dehonestováno, doslova očerněno a uloženo v archivu dávno zapomenutých a nepohodlných osobností. Jméno Tomáš Baťa, pokračuje dál, nyní Tomáš junior, syn, se vrací po revoluci do Zlína, aby zde opět navázal na zašlou slávu, na které se podílel zejména jeho strýc Jan, daný na černou listinu jak v tehdejším Československu, tak i v Evropě. Po revoluci však bylo možné otevřít archivy a některé události tím pádem dostali jiný rámec. Proto dcera Jana A. Bati požádala autora M.Ivanova o očištění jména Jana svého otce. Kniha vyšla již v roce 1998, dostupná je již pouze v antikvariátech, ale rozhodně stojí za to ji znovu objevit spolu s objevováním historie stoleté obchodní značky Baťa.
Krásně napsané, napínavé, zajímavý byl i vhled do firmy Baťa. A skvěle zmapovaná historie 20. století u nás.
(SPOILER)
Trvalo mi se do knihy začíst ale od druhé části se to rozjede a to když Pavel začne pátrat a hledat svou rodinu, o které neměl ani tušení.
Narodila jsem se až v roce 1990 a je pro mě šokující číst o tom, jak brali vezenkynim děti a dávali je k adopci a jejim pravým rodičům tvrdili, že dítě umřelo .... Z toho je mi ouzko.
Kniha popisuje jak ty hrozné chvíle, mlácení ve vězení, útěk přes hranice tak i Baťův business a jak to v továrně chodilo. Zajímavá část byla i v době převratu a jak se vraceli studenti na univerzitu a začínalo se opět učit ale tentokrát v novém režimu.
Kniha konci pozitivně a vlastně i šťastně. Budu o ní ještě dlouho přemýšlet a opakovat si, že jsem ráda v jaké době nyní žijeme.
Krásně napsaná kniha, kdy se nakonec prolnou obě dějové linky. Díky této knize jsem se dozvěděla něco ze života Tomáše Bati a jeho rodiny a jeho životní a pracovní filozofii. Určitě někdy v budoucnu při návštěvě Zlína zavítám i do muzea. A dobrý konec mě potěšil, těch špatných konců je v reálném životě až dost.
Skvělá kniha, oceňuji kolik reálií o Zlínu a firmě Baťa dokázal autor do knihy hezky přirozeně zakomponovat. Druhá historická linka s rokem 89 mě první polovinu knihy bavila méně, ala pak se to vše hezky propojilo. U konce jsem vyloženě brečela. Je příjemné, že silné knihy nemusí mít vždy tragický konec
Váhala jsem, kolika hvězdičkami mám tento román ocenit. Vzhledem k tomu, jaké "skvosty" v poslední době vycházejí, zvítězilo příznivější hodnocení.
Zhruba první polovinu knihy jsem vyčkávala, co z toho všeho vzejde, ale druhá polovina byla lepší. Zaujalo mě líčení poměrů v Baťově továrně, Baťovy vize a plány. Mile mě překvapilo začlenění skutečných postav do děje, znechutilo mě vypravování o poměrech v uherskohradišťské věznici včetně zmínky o Grebeníčkovi.
Námět knihy je velmi zajímavý, neotřelý, ale závěr románu (3. část) mě trošku znejistěl. Tolik dobrých skutků na mě působilo nerealisticky. Tím nechci říct, že nejsem ráda za pozitivní konec!
(SPOILER)
Na knize cením kapitoly, popisující život v baťovském Zlíně a také současnost, kdy Pavel na místech, kde se pohybovali jeho prarodiče, hledá molekuly jejich životů. 3.část na mne působila, jako bych četla jinou knihu, celkový dojem z knihy mi to zkazilo.
Kapitoly z vězení silné, ale je nutné si připomínat, co lidé dělali lidem.
Ze začátku jsem byla nadšena, kolik informaci autor nabízí Ctivou formou o roce 1989 a Baťove Zlíně. Postupně dej sklouznul do české telenovely bez jediného zvratu. Dočetla jsem silou vůle, ale i tak si myslím, ze knize patří vyšší ohodnocení, proto 4 *
Velmi silný příběh, který jako mozaiku vášnivých vztahů a dramatických událostí skládají tři hlavní vypravěči. Už hodně dlouho mě knížka tak nepohltila, navíc je v ní i spousta čtivě podaných historických informací, takže čtenář se i poučí.
Velmi jsem oceňovala, že chování a způsob řeči postav odpovídají historické době, ve které žili, i jejich věku a společenskému postavení. V některých knihách mně dialogy přijdou jako by nadabované jedním monotónním hlasem, ale tady je to právě naopak - velká pestrost jazyka dialogů, ale zároveň velmi poutavý jazyk vypravěče.
Kniha a její hrdinové se mi dostali pod kůži a ještě několik dní po přečtení musím na jejich osudy myslet.
Myslím, že tak tomu má u dobrého románu být...
Díky čtenářce Vakalik za formulaci toho, co se mi táhlo při čtení hlavou. Dobré téma - ale tuctový styl, postavy ploché, dialogy banální. Jako by se autor snažil zevšeobecnit konkrétní osudy a pak z nich spíchnout konkrétní, ale svým způsobem typický příběh jednoho století. Moc se nezadařilo... Na druhou stranu - dočetla jsem.
Příběh, který zůstane dlouho v paměti. Napínavý od začátku až do konce, k tomu zajímavě podaná historická fakta.
Postavy mi přirostly k srdci a držela jsem jim palce. Letos asi nejlepší kniha.