Neviditelné kořeny
Hynek Čapka
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/539279/bmid_neviditelne-koreny.jpg
5
2006
2006
KREV NENÍ VODA. ROMÁNOVÁ KRONIKA O RODINĚ VE VÍRU ČESKOSLOVENSKÝCH DĚJIN. Listopad 1989. Vysokoškolák Pavel prožívá události revolučních dní, které poznamená rodinná tragédie: jeho otec, příslušník StB, spáchá sebevraždu. Pavel se navíc dozvídá, že je adoptovaný, a tak začíná pátrat po svých kořenech. Nedlouho po druhé světové válce se snaží Tomáš a Anežka, zaměstnanci firmy Baťa, uprchnout přes střežené hranice ze své vlasti. Co mají desítky let vzdálené osudy společného a jak je ovlivní bouřící dějiny?... celý text
Přidat komentář
Takové milé pohádkové čtení. Škoda jen, že v životě to jako pohádka není, proto je těžké si oblíbit hlavní hrdiny příběhu. Na můj vkus jsou všichni až moc dokonalí, hodní, nezlomní i přes útrapy. Prostě klaďasové jak mají být:)
No tak nez jsem se zacetla, tak to trosku trvalo, ale pak jsem se chytla a uz jsem jela na vlne. Libilo se mi ve finale moc.
Skvěle vedená dějová linka mi ukázala mnohé skutečnosti o firmě Baťa, které mi dosud nebyly známy. Je opravdu poznat, že autor má zjištěny mnohé informace. Představeni jsou velmi uvěřitelní hrdinové, jejich charaktery plně v souladu s prožívanou dobou. K tomu spousty citů a prožívaných pocitů. Ty vrcholí v poslední kapitole, i když ta byla podle mého názoru v celém románu nejslabší. V souladu s americkým dobrým koncem. V každém případě jsem si při čtení hodně užil autorův parádní námět i několik dějových zvratů.
Nerada jsem se s touto knihou loučila, i když to loučení s hrdiny na ní bylo možná to nejsilnější a nejdojemnější. Prožila jsem s nimi řadu dní, kdy jsem si vychutnávala každou kapitolu, každou stránku.
Doufám, že ještě někdy narazím na podobně silně podmanivou knihu, nebo že autor napíše další ve stejném duchu.
Příjemně mě překvapilo, že i dějová linka, která se odehrává během Sametové revoluce a po ní, se mi líbila. Většinou mě baví jen ta, která se odehrává hlouběji v historii.
Téma je opravdu zajímavé. Zjištění, že rodiče nejsou skutečně rodiči, pátrání po minulosti v polistopadovém chaosu, odhalování zrůdností, které páchala STB. A do toho romantický příběh z první republiky, který se pomalu překlápí do válečného období a nakonec do tvrdých let po nástupu bolševiků.
Konec je na mě až moc sladký, ale nevím, do jaké míry se jedná o skutečný příběh, takže možná to tak opravdu dopadlo.
(SPOILER)
Nemohu si na úvod odpustit údiv nad tím, jak někdo může v této knize nenajít emoce. Z tohoto díla ve skutečnosti prýští emoce na každé stránce. Už dlouho se mi nestalo, že bych musela při čtení zamačkávat slzy a tady se mi to stalo několikrát.
Na začátku mi chvíli trvalo, než jsem se do osudů jednotlivých postav ponořila. Čteme jednotlivé kapitoly pohledem různých hrdinů - Pavla, Anežky, Tomáše. Přeskakujeme mezi hrdiny a v čase od třicátých let až do let devadesátých. Je to styl, který mi u některých knih vadí, ovšem tady tomu tak vůbec nebylo. Autor ten děj dokázal tak hezky propojit a osudy provázat, že přeskakování nebylo vůbec na překážku. Naopak stupňovalo napětí a mou touhu dozvědět se víc.
Hrdinové příběhu prožívají neuvěřitelné osudy v průběhu druhé světové války, převzetí moci komunisty, kriminál, emigraci, sametovou revoluci. Všechno je opravdu čtivě a svižně podané.
Popis průběhu největší krádeže v dějinách naší země, které se říkalo znárodnění, mi vehnal slzy do očí. Vždy v takových chvílích přemýšlím nad tím, jak se ti lidé museli cítit, co prožívali, kolik takových životů bylo a mě tady dožene k pláči jeden. V našem příběhu lidem brali velké majetky, jinde lidem brali jedinou kravku co je živila ... pro mě jsou to hrozně silné emoce.
Úděl Anežčiny dcery byl pro mě dalším hluboce prožívaným tématem. Už jsem něco přečetla o politických vězeňkyních v komunistických kriminálech, o osudech jejich dětí ... opět hrozně silné téma.
A co já osobně hodnotím jako velké plus celé knihy je konec. Fakt, že vše nakonec dobře dopadne, lidé co se mají setkat se setkají. Všechno to zlo nakonec vede k malé kompenzaci ve formě setkání, radosti a štěstí. Jestli to bylo patetické? Tak ať. Na historii nic nezměníme, tak proč alespoň román popisující takové hrůzy nezakončit happy endem.
Za mě plný počet hvězdiček a mít možnost, dám víc.
Jako bonus pro mě spousta zajímavých informací o Zlíně, Baťovi a jeho podnikání a velký impuls k tomu, abych si na toto téma nastudovala víc.
Výjimečná kniha! Velmi mě bavila poutavá, a zároveň poučná dějová linka z doby baťovského Zlína, ale stejně tak i události sametové revoluce, podané netradičním pohledem z "bojiště", jako bychom byli u toho...
Hlavní je ale příběh jedné velké lásky, postupně zkoušené všemi zvraty v dějinách naší republiky.
"Byli jsme Češi, Němci i Židi zároveň. A osud nás za každou z těch národností potrestal."
Po všech těch strastech a zrátách jsem hrdinům knihy ze srdce přála dobrý konec...
Od knížky jsem čekala víc. Zajímavý námět, velice se mi líbilo vykreslení baťovského Zlína, ale jinak to je spíš taková pohádka. Spousta neskutečných, nereálných náhod, šťastné konce.
Spíše zklamání. Černobílé postavy (kladné jsou bez poskvrny), ne moc čtivě napsáno, poslední třetinu už jsem jen prolétla k velmi očekávanému konci. Pohádka, no. Už po několikáté jsem se nechala nalákat vysokým hodnocením na DK a byla zklamaná :(
„PŘIPADÁ MU JINÁ, ZRALEJŠÍ, JAKOBY SE V NÍ PROBUDIL NOVÝ, ZATÍM SKRYTÝ PUD. JAKO KDYBY DOSTALA ZNAMENÍ OD SVÉ ŽENSKÉ PRAPODSTATY, OD MATEŘSKÉHO PODVĚDOMÍ, CO MÁ KOŘENY KDESI V DÁVNOVĚKU, ŽE TADY TO ÚTULNÉ OBYDLÍ A JEHO OBYVATELÉ JSOU TO, CO POTŘEBUJE KE ŠŤASTNÉMU ŽIVOTU.“
Příběh jedný (Zlínský) rodiny, dvě časové osy, dva milostné romány a československá historie v kostce. Hodně mě baví pohled na život v baťovském Zlíně (což mě donutilo si něco nastudovat o Tomášovi Baťovi). Možná to mohlo bejt míň zaměřený na tu romantickou notu, ale ono to tak nějak na konci celý dává smysl. A lásky není nikdy dost Rozhodně nevšední a nezapomenutelný osudy!
(SPOILER) Kniha se četla dobře, od začátku mě bavila, ale poslední třetina už tolik ne. Autor se přehnaně věnuje nedůležitým detailům, v příběhu jsou až moc velké náhody, Pavel když pátrá po svých předcích, tak náhodou má na potřebném úřadě známou a náhodou se nachomýtne na místě, kde zrovna je ve stejnou chvíli jeho dědeček, který žije na druhém konci světa, Anežka s Tomášem mají na konci příběhu tolik peněz, že nevědí co s nimi a tak štědře obdarovávají všechny, kdo jim pomohli, všichni jsou šťastní a mají se rádi... Prostě přehnaně přeslazená pohádka. Ale celkem čtivá, to se musí nechat.
Dílo pojednává o složitých a rodinných vztazích a zachycuje dobu před druhou světovou válkou, komunismus i následnou revoluci. Na začátku jsem si říkala, jak by to asi vše mohlo být propojené, ale po několika kapitolách Vám to dojde a už se nemůžete dočkat, až to zjistí i hlavní hrdina. Celé je to hezky spojeno i s Tomášem Baťou a jeho firmou, což mě příjemně překvapilo. V knize bylo hodně nečekaných zvratů, příběh je velmi čtivý a i přes fakt, že kniha má 464 stránek, přečtete ji hnedka!
Baťův Zlín, moc zajímavé téma. Pro mě obohacující informace a chuť si o Baťovi zase něco načíst.
Přidávám se k menšině (a úplně nerozumím tomu proč je to menšina), které se kniha nelíbila. Styl psaní nedokáže vtáhnout do děje, je bez emocí, bez nějakého originálního nápadu, místy až naivní a závěrečná část za mě vyloženě kýčovitá. Spousta dějových linek ukončena stylem šup šup ať to máme uzavřené (Anežčin bratr, její rodiče ...). Dočítala jsem už jenom proto, že nerada nechávám knihy nedočtené. Ale nechybělo moc, abych to porušila.
Možná nejlepší a nejlépe napsaná kniha na trhu o generaci, která zažila éru první republiky, světovou válku, komunistický puč, okupaci 1968 i listopad 1989. To celé je obohaceno perspektivou pohledu aktivního účastníka listopadových dnů.
Vše je spojeno strhujícím příběhem, odehrávajícím se v minulém i přítomném čase, který je plný emocí a zvratů. Umně propojuje skutečně žijící i fiktivní osoby, a to tak dobře, že čtenář má pocit, že se vše skutečně stalo.
Kniha, od které se lze jen těžko odtrhnout.