Neviditelné vítězství
Richard Gordon (p)
Román známého anglického spisovatele je propojením fiktivního příběhu mladého biochemika a jeho kariéry s autentickou historií objevu sulfonamidů a penicilínu. V líčení faktů čerpá autor z vlastních zkušeností lékaře, z důkladného studia dostupných materiálů a z líčení blízkých spolupracovníků těch, kteří měli na dovršení převratného objevu svůj podíl. Historie objevu dvou významných skupin léčiv je působivě zasazena do širších dějinných souvislostí třicátých a čtyřicátých let 20. století v Evropě, zejména v Anglii a Německu, a tak kromě popularizující funkce je kniha i pozoruhodným dobovým dokumentem.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1984 , SvobodaOriginální název:
The Invisible Victory, 1977
více info...
Přidat komentář
Velmi pekna a ctiva kniha. Odlisuje se od valecnych romanu; jde v ni zejmena o vyzkum leku a bakterii, ktery probihal ve valecnem obdobi. Tim je zajimava. Moc pekne :)
Je zajímavé dozvědět se něco nového o historii výzkumu penicilinu a sulfonamidů, které pomohli zachránit spousty životů a k tomu se kniha pěkně čte, takže za mě určitě palec nahoru. :-)
Autorovy další knížky
2009 | Doktor v domě |
2010 | Doktor na moři |
1997 | Medicínské katastrofy |
1978 | Doktor v domě a na moři |
1994 | Doktor k mání |
Ač jde o román, opírá se o historické skutečnosti, jednak o politický vývoj v Evropě v období mezi dvěma světovými válkami, během 2. světové války a krátce po ní, jednak o rozvoj medicíny, zejména pak výzkum patogenních bakterií a proti nim použitelných léčiv. A samozřejmě nechybějí ani milostné vztahy, pevná přátelství a v náznaku se objevují i špionážní záplatky. Moc se mi to líbilo, ač to není zrovna jednoduché čtení. Spletitá historická fakta jsou okořeněna fiktivním příběhem J. Elgara, který v knize vystupuje jako hlavní hrdina a vypravěč; údajně on mohl za to, že siru A. Flemmingovi zplesnivěly bakteriální kultury, což stálo u zrodu penicilínu, ovšem dobové dokumenty se o žádném nedůsledném studentovi nezmiňují.
Je tam hodně postav různých národností – Němci, Britové, Američané, Francouzi... Místy se autor soustředil na pečlivý popis prostředí a lidí, ať již obydlí hlavního hrdiny, chodů nějaké večeře, či vybavení laboratoří... pro někoho by to asi bylo dost nudné. Mně to nevadilo, dává to totiž prostor pro přemýšlení o hrůzách nejen válečných, ale např. i o Německu před 2. světovou válkou (je neuvěřitelné, jak dlouho před rokem 1939 Hitler nechal vraždit a věznit své politické odpůrce, spousty lidí – a procházelo mu to) či o tom, co po válce dělaly vítězné mocnosti (USA nejen pochytaly a do svých laboratoří "vyvezly" spoustu německých vědců, aby se tam věnovali výrobě zbraní včetně jaderných – jak ušlechtilé, že? :-(, ale prolezly v Německu veškerou možnou dokumentaci a sebraly vše, co mohlykomerčně využít... kupodivu Britové, kteří jim v tom pomáhali, moc nezískali, ukazují se jako gentlemani, kteří se nesnaží na válce co nejvíc "vytřískat", na rozdíl od Američanů).
Velmi silné bylo líčení prvních pokusů užití sulfonamidů a penicilínu u pacientů a zoufalství, když léku nebyl dostatek a pacient nakonec přes slibné zlepšení zemřel. Komerční výroba těchto léků byla již během 2. světové války zvládnuta, ale distribuce byla během války a krátce po ní velmi omezená a lidé umírali dál. I zde se ovšem někomu válka "vyplatila", zejména penicilín se vyvažoval takřka zlatem...
Nesmírně poučné, hlavně tím, jak je lidstvo stále nepoučitelné... Doporučuji!