Neviditelní
Vlastimil Vondruška
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/484643/bmid_neviditelni-Nak-484643.png
3
232
232
Před čtyřiceti lety prosadila skupinka mocných Velký reset. Zdůvodnila ho tím, že je třeba zabránit chaosu, ničení planety, dát všem stejná práva a odstranit chudobu, neboť spravedlivé je, aby nikdo nevlastnil nic. Jediným majetkem lidí se stal biočip, který kontroluje, zda dělají to, co mají. Sledovací systém rozhoduje, kde má jeho nositel pracovat a bydlet, kde dostane najíst a kam se může jít bavit. Záleží na tom, jak vysoký má status konformity. Klaud život před Velkým resetem nepoznala. Končí studia a je šťastná, že žije v krásné nové době. Jenže pak potká mladíka, který čip nemá a je pro sofistikované systémy neviditelný…... celý text
Přidat komentář
No teda. Od autora co píše převážně o historii je to moc pěkné čtivo. Určitě jsem nečetla naposledy.
UCHOKNIHA. Originální a zajímavé, co se týče námětu. Konspirátor ve mně nadšeně řičel a říkal, vidíš, tak tam klidně za pár let můžeme dojít... Konec konců několik z představených věcí už tu máme - pohlaví si můžete svobodně zvolit už nyní, dokonce se nemusíte omezovat jen na čtyři základní... Svobodná vůle také už teď skonává na úbytě... Přesto nemůžu dát plné hodnocení a to hlavně z důvodu, který slyší na jméno Klaud. Tak nesympatickou hlavní hrdinku aby jeden pohledal - a to prosím zcela jistě nebyl autorův záměr. Asi měla být mladicky roztomilá, nebo něco na ten způsob, konečná podoba je ale docela jiná...
Přečetla jsem polovinu a knihu na rok odložila. Dnes jsem vzala knihu do ruky, začala číst od půlky (tam někde jsem kdysi skončila) a během pár hodin přečetla jedním dechem.
Knížka je vlastně dost okatá, zoufalá, absurdní, extrémní a vyvolává vztek. Představuji si, jak pan Vondruška, rozhořčen nad všemi (vlastně) absurdnostmi světa a nerozumem lidí, sedne ke stolu a během tří dnů vychrlí svůj žal nad společností na papír.
Chce-li si někdo počíst, jak to vážně vypadat nemá, a trochu se zamyslet nad tím dobrým, co máme, doporučuji dát knížce trochu šance. Nakonec, má zajímavou linku, odsýpá (+-) a její černobílost čtenáře nutí představit si, jak to vidí sám. Třeba se pak lidi začnou více chápat.
U pana Vondrušky jsem zvyklá na historické knihy (na epopeje nedám dopustit). Ale tahle kniha je jiná - týká se nepříliš vzdálené budoucnosti. Podle komentářů jsem měla strach, že to bude šílenost nad šílenost. A ona to šílenost fakt byla, ale skvělá a podle mě velmi originální. Neotřelý příběh, který mě bavil. Jen ta romantická linka trochu skřípala…
Námět bezvadný, ale to zpracování. Čekala jsem od autora trochu jinou ligu. Postavy strašné, ploché, absolutně nereálné. Nelze to pojmout ani jako satiru, vlastně nechápu co tímto dílem chtěl autor říct. Že láska zvítězí??? Možná kdybych to četla když mi bylo osm až deset, byla bych nadšená.
Rozhodně jsem se u toho bavila! On to asi autor myslel vážně i tam, kde bych si spíš řekla, že asi ne, ale to je fuk. My tady nemáme žádného Houellebecqa, takže si musíme vystačit s těmi, které máme. Text je namíchaný ze všech možných zvláštností 21.století, které (nejen) člověku narozenému ve století 20. přijdou minimálně poněkud výstřední. Školní život byl vykreslený vtipně a vlastně i představitelně. Revoluce a vyřvávání taky. Vším se jako červená nit vine autorův nikdy nezastíraný pohled na svět v duchu muž je moudrý, žena krásná, on to vede, ona vaří, on je chrání, ona rodí a společně se dobře mají. To je taková slabina, která celý text táhne dolů asi nejvíc. Nikoliv pro tu myšlenku, ale pro to podání. Když ještě východ z toho všeho marasmu, po vzoru Malevilu, najdeme v orbě a setbě, pušce a koni, tak se vtipný a vlastně dost zajímavý text změní ve 176.příběh Oldřicha z Chlumu a Ludmily na Bezdězu. To se dá vyřešit tím, že někde od půlky to lze přestat číst.
Tak jelikož se tohle dílo objevilo v klubu audiotéka, byl nasnadě pokus dvě: ušní zotročení. :D A musím uznat, že napodruhé je to mnohem zábavnější. Nejdřív mě napadlo, že je to totální slátanina, ale s odstupem času se přiznávám, že mi to připadá, jako dokonalá parodie. Absurdnost, s jakou je tento fikční svět vystavěn a prezentován je tak zábavná, že se čtenář musí tlemit snad pořád. :D Já tedy ano. Vlasta se vyjadřoval i k této knížce a co jej vedlo k jejímu napsání a docela je to v tom cítit.
Laskavý pohled na tento bizarní počin lze postavit právě na karikaturách, které zveličili některé společenské proudy v 21. století a díky jejich hyperbolizaci nastavují zrcadlo některým myšlenkám. Jak se říká: Když se něčemu neumíme zasmát, tak s tím nejsme v pohodě. Nebo ještě líp: Zas se ze sebe nepo*erte!
Jinak formálně je to pořád hrozně napsaná kniha na první špatnou. Audio verze to trochu mírní, ale ty dialogy a spodní kalhotky. :D No u parodie je to možná i dobře. :) (Jo já vím, že to Vlasta tak nemyslel, ale povedlo se :D)
Tak tohle nedávám. To je katastrofa. Ano všeho moc škodí a svět je šílený, ale tohle je trochu moc. Radši se budu stýkat s různými Gendery, než s lidmi plnými zášti a nenávisti, jakých je teď na světě mnohem víc. A možná soudím brzo, četla jsem jen začátek a proto nedávám ani hvězdičky, ale z tohohle nenávist dost cítím. Jdu si napravit chuť Gaimanem.
Docela slušné čtivo, i když asi ne úplně originální. Našly by se podobnosti např. s 1984, Člověk nula a možná i jinými knihami. Trochu se bojím, že se zde popisuje budoucí realita, protože představy určitých lidí o získávání energie se naprosto míjejí s fyzikální realitou, ale buďme optimisté. Z čeho mi ale naskakuje husí kůže je, že lidí jsou nazýváni bytosti. Školní bytost - to zní prostě hrozně a bezpohlavnost až do Velkého rozhodnutí, to je taky nářez. A s tím spojená "useknutá" jména....
Moc jsem nepochopil, jak funguje volba pohlaví, ale čtyři pohlaví - to už v dnešní době máme skoro taky. A přidělování statusu konformity - to už v Číně mají, takže kniha má k realitě blíž, než by se mohlo zdát.
Ale jsou tu i veselejší momenty:
"Všichni jsme si rovni, ale někteří jsou si rovnější" - to už jsme zažili, takže nic nového.
"Sex mezi bytostmi stejného pohlaví je nesrovnatelně lepší a přirozenější, protože nemá populační následky" - tohle by asi mnozí nestrávili...
Konec se zdá být otevřený, jakoby měl následovat další díl, i když asi bude lepší když nevznikne. Komu nevadí dystopie, mohl by být spokojen, já mám radši optimističtější literaturu.
Tak tohle je přesně ta knížka u který nebudu za týden vědět o čem byla. Myšlenka dobrá a osobně si myslím ze nás něco podobného v budoucnu čeká. Postavy mi byli nepříjemný nemohl jsem se začíst…..
Takový tuctový příběh kterých je napsaných hodně a asi i lépe
Nedočteno
Přečteno na jeden zátah, nemohla jsem se odtrhnout. Vondruškovy historické knihy neznám a určitě si nějakou vyberu.
Kniha Neviditelní je zcela jiného žánru, než které má většina čtenářů spojené se jménem Vlastimil Vondruška. Řadí se mezi díla jeho nového období, která se opět zabývají formou lehkého science fiction budoucností a stejně, jako jeho Kronika zániku Evropy nedosahují těch kvalit, na které jsem byl z jeho historických románů u něj zvyklý. U autora tak tvořivého, mě však nutí nad každou jeho knihou se zamyslet a už vůbec bych si netroufl pouštět se do destruktivních kritik.
Děj knihy se zamýšlí nad tím, co je svoboda, zda všichni stejně chápou význam slova a kam by mohla vést současná urputná snaha o vytváření ideálního světa pomocí kontroly a sjednocení myšlení obyčejných lidí. Schválně říkám obyčejných, protože zároveň upozorňuje na diferenciaci postavení elit od ostatních obyvatel. Zamýšlí se nad tím, kde by se mohli ocitnout ti, kteří by takovýto systém odmítli, a upozorňuje na nestabilnost těchto systémů. Naštěstí na závěr dává hlavním postavám děje možnost volby a tím i naději a na čtenáře nechá, jak si představí budoucnost hlavních hrdinů.
Pana spisovatele mám neskutečně ráda už mnoho let, jeho historické romány jsou úžasné a sérii s Oldřichem z Chlumu fakt miluju, ale tady mne velmi zklamal. Neviditelní má celkem dobré recenze a tak jsem se i já těšila, až si ji přečtu, ale od začátku mi to nesedělo k jeho stylu. Bohužel se v knize objevují pravopisné chyby a velmi nelogické věci spolu s až urputnou chutí ukázat určité myšlenky jako zvrácené a špatné. Chápu, že autor chtěl zareagovat na aktuální politické i světové dění (Covid, očkování, další pohlaví atd.), ale nepovedlo se. Chápu, že se děj odehrává v ne příliš vzdálené budoucnosti, ale pochybuji, že by se toho tolik změnilo například ohledně otěhotnění a příznaků prvního trimestru, které se objeví za dva/tři dny po styku ještě před vynechanou periodou. Nemluvě o tom, že se tam vyskytuje dost vzájemně si protiřečících situací. Celou knihou vládnou velmi prosté dialogy hodné young adult literatury, k tomu se autor neštítí všude cpát populismus a v důsledku je to celé nedomyšlené, zvláštně osekané a takové jako nedodělané. Rozhodně bych neřekla, že to psal zkušený spisovatel a k tomu ještě někdo s takovou fantazií, jako je pan Vondruška. Když se ale oprostím od politiky, nepřesností a tak, je to prostý příběh se silným a neomylným hlavním hrdinou a paličatou hrdinkou, co se zase rozhoduje prakticky furt blbě. Přijde mi to trochu klišé s přídavkem sci-fi prvků a hodilo by se mi to spíš pro naivní náctileté. Četlo se to rychle, ubíhalo to a bylo to docela i čtivé, ale..... Z knihy jsem možná až trochu znechucená, asi už napořád zůstanu u jeho historických románů a podobným autorovým počinům se zdaleka vyhnu.
No to ne.
Jak jsem byla nadšená, že je to skvělý nápad, tak se to rozjelo směrem do čtecího pekla.
Nejdřív je hlavní hrdinka chytrá a odvážná a od půlky je blbá a naivní? Jak se stane blbou, ustoupí do pozadí a v hlavní roli najednou její kluk? Moc divoký, moc myšlenek, moc upachtěný konec.
Právě jsem knihu dočetl. Jako čtenář a fanda sci-fi musím uznat, že nápad je velmi dobrý. Nemohu se zbavit dojmu, že to není smyšlenka, ale blízká realita. Dnešní svět spěje mílovými kroky do takové záhuby. Místy mi kniha připomněla Merleho Malevil a trochu také Válku s mnohozvířetem od Párala. Jisté je, že ve mne zanechala velmi rozporuplné pocity a dojmy. A zamyšlení. A o to pravděpodobně autoru šlo.
Oproti odpočinkovým historickým detektivkám reflektuje kniha Neviditelní Vondruškův postoj k současné společnosti, za který je mnohými kritizován (viz. Wikipedie, heslo Vlastimil Vondruška). Příběh má varovat před současnými jevy ve společnosti, mezi které můžeme počítat boj za práva homosexuálů, rozvoj nanotechnologií a podobně. Tyto jevy jsou převedeny až ad absurdum, kdy Velký Bratr všechny sleduje, svobodní jsou pouze neočipovaní.
Příběhy Oldřicha z Chlumu jsem nadšeně hltal jeden za druhým. Ve srovnání s nimi je kniha Neviditelní jen laciné svezení se na populistické vlně alternativní pravdy, ušitá horkou jehlou, jen aby se dostala mezi lidi ještě v době, kdy se stále přesvědčujeme, zda je Země opravdu kulatá a nebo je to jen dezinfo světového establishmentu.
Velmi vydařený začátek. Měla jsem při čtení až mrazení. Zhruba v polovině mi přišlo, že autor chtěl knihu rychle dopsat. Nápad byl vskutku dobrý, jen by potřeboval dotáhnout.
Celou dobu jsem si při čtení kladl otázku, jestli ten slovní minimalismus je záměr autora. Příběh působí místy až roboticky, jako by ho psal nějaký android, a někdy z toho jde na člověka až úzkost.
(Také jsem si pohrával s myšlenkou, jak by to téma uchopil nějaký klasik sci-fi, anebo naopak jak by rozvinula příběh autorka erotického románu.)
Ale každý si po přečtení musí určit sám, jestli je tato odbočka z historického žánru obohacující, nebo nudná. Mně osobně se zdálo, že už jsem četl od tohoto autora lepší věci. Ale oceňuji zajímavou myšlenku příběhu.
Začalo to hustě a zdálo se, že to bude úplně boží. Jako faktem je, že chvílemi jsem z toho měl husí kůži. Ale celý mi to přijde jako šitý hrozně horkou jehlou a nakonec takový podivný.
Věci, který se daly báječně rozvést a udělat daleko čtivěji jsou napsány dvěma řádky atd.
Ale celkově to není špatný dílo, vůbec ne....
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie české sci-fi kritika společnosti
Autorovy další knížky
| 2014 |  Husitská epopej. I, 1400-1415 - za časů krále Václava IV. |
| 2019 |  Kronika zániku Evropy: 1984–2054 |
| 2011 | Velký král Přemysl Otakar I. |
| 2002 | Dýka s hadem |
| 2019 | Falknovská huť |
V této knize nám autor představil 2 různé tváře. Ta první, vizionářská je fantastická. Pro nás, co jsme zažili stupidity socialismu a sledujeme současný vývoj je to klidně realita budoucího evropského vývoje. A vůbec to nemusí být sci-fi. Jak je autor dobrý vizionář, tak tentokrát zklamal jako spisovatel. Ten příběh je jednoduchý, prvoplánovitý. Nemluvě o příšerně uříznutém závěru. Snad jedinou omluvou by mohla být příprava na 2. díl.