Neviditelní

nedočteno odloženo...i tesař se utne... není to Vondruška a jeho historické díla..

Ševče, drž se svého kopyta. Platí to i pro tak excelentního spisovatele pana Vondrušku. Jeho husitská či přemyslovská epopej jsou skvostem a zasloužil by si Nobelovu cenu za literaturu. Jeho detektivky ze středověku si jistě najsou své čteenáře, přestože já mezi ně nepatřím.
Pokus pana Vondrušky o sci-fi je vyloženě šlápnutí vedle či spíše do hovna. Knihu jsem odložil po přečtení několika kapitol. Nicméně netvrdím, že prognóza je mylná a protože jsem zažil komunistický režim, tak vím, že je možné i to, co popisuje autor.
Osobně se však domnívám, že popisovaná situace nenastane. Mnohem reálnější scénář je, že my Slované se navzájem vyvraždíme, čímž uvolníme životní prostor, západní státy ovládne islám a Evropa se promění v američany chtěný chaos, který budou úspěšně řídit.

25.07.2024

Autorův styl psaní není špatný. Ihned jsem se začetla a příběh mě bavil. Ale postupně mě unavovalo vysvětlování všemožných situací, proč je to zrovna teď tak a tak. Jakoby za pochodu. Možná by se mi víc zamlouvalo nastínění celkové životní úrovně, víc scifi prvků...
Místy to bylo i docela napínavé, ale převládaly spíš naivní počiny, které se "hodily do krámu" (náhodné zjevení Toma, pomoc s odpoutáním Claudie, nedůvtip všech Strážců, nepojištění Františe...). Prostě většina věcí nedomyšlená. Pak jsem si i párkrát povzdechla nad prostoduchostí většiny postav. Pouze hlavní hrdinové myslí... I když leckdy i oni jsou tak naivní, až to bolí.
Nakonec tam bylo tolik podobností s titulem 1984, že to pro mě přestávalo být zajímavé. Škoda. Za mě ne víc než průměrný román, který bych doporučila spíš mladším ročníkům (autor se v erotických scénách asi vyřádil). :-)
„Dědeček mě naučil jednu zásadu. Nikdy nevěř těm, kdo mají moc.“
„Vláda považovala Neviditelné za hrstku neschopných nepřizpůsobivých a ve snu ji nenapadlo, že by vůbec nějakou techniku měli.“
„,Co je to coura?' špitla konsternovaná Klaudie. Nikdo jí však neodpověděl.“

20.07.2024

Inspirace Orwellem a dalšími dystopickými romány je u knihy evidentní, posouvá oproti nim knihu dále díky extrapolací aktuálních trendů a tendencí. Snaha zavést digitální diktaturu za Covidu naštěstí selhala, v knize ale byla úspěšná a autor představuje svět, v němž jsou dotaženy ad absurdum i důsledky současných ideologií (klimaalarmismus a Green deal, grnderismus, kupodivu vynechává multikulturalismus a vliv "kulturních obohacení"). Poněkud podivné je, že postavy, ač náctileté, jednají jako dospělí s mnohaletými zkušenostmi. Mnohem povedenější a propracovanější než Kronika zániku Evropy.

16.07.2024

Moc bych si přál, aby to byla parodie. Cíleně špatně používané termíny, nedodržování ani vlastních pravidel (resp. pravidel vlastního světa, natož jeho "jazyka"), konspirace, urážky a zjednodušení vybraná na první dobrou (aneb co vás první napadne, nebo na co jako první narazíte v komentářích pod jakýmkoli zpravodajským tématem), hluboké nelogičnosti... A příběh, který je jako od nějakého spisovatelského začátečníka (a lautr tam nacpat klasický český trojúhelník... klíšé na druhou). Ano, jsou knihy, kde nejde o děj, ale o komplexní/zajímavé představení "jednoho dne", ale tohle není ten případ. Tady to opravdu vypadá na snahu o hluboké zamyšlení nad temnou budoucností, která ale nefunguje snad v jediném ohledu. To přeci nemůže myslet vážně ani Vondruška, ne? Z čiré bizarní radosti zchroustáno celé jako guilty pleasure, některé části pak slyšeny ještě jednou ve skvělém podání jistého kulturního podcastu, který tomu dodal potřebnou humornou úroveň. Františ!

23.05.2024

Knihu jsem sice hodnotila jen dvěmi hvězdami, ale špatná nebyla. Četlo se to rychle. Nic úplně překvapivého. Nelituji, že jsem ji věnovala čas. Spíš pro mládež. To bych pak asi ještě jednu hvězdu přihodila.

Jedna z nejhorších knížek, co jsem kdy četla. Pan Vondruška by se měl držet svých historických románů, ty mají alespoň lepší hodnocení. Tohle je prachsprostá vykrádačka Orwella a odkaz na jeho fenomenální dílo 1984 je urážka. V příběhu je očividný výsměch jakémukoliv jinému pohlaví krom mužského a ženského; máme tu využití dezinformací u očkování, které se objevily v době covidu (očkování = očipují nás všechny a je to zlo, neočkovaní jsou hrozbou pro stát, který je ten zlý). Spousta věcí nesouhlasí, slova jako láska a heterosexuální sex jsou tabu, takže hlavní postava neví, co a jak, ale jakmile se dostane do určité životní situace, najednou rozumí všemu. Je to předvídatelné, prostoduché a vlastně nechápu, že jsem to dotáhla do konce. Z autora je cítit jakási forma nenávisti vůči volnomyšlenkářství a je poměrně zajímavé, že člověk (rozuměje tím autora), který v minulém režimu zastával propagandu, na to ve svém díle poukazuje a svým způsobem se tomu vysmívá.

09.05.2024

Poslechnuto jako Audiokniha.
Ačkoli toto není úplně můj žánr, příběh mě neskutečně bavil.
Příběh se dotýká ošemetných témat, jako je Velký reset, Pandemie či celosvětově očkování.
Nacházíme se ve vzdálené budoucnosti, po Velkém resetu a hromadného očkování lidí. Svět jak ho známe neexistuje. Očkování získali biologické čipy, které jim zajišťují dobrý život. Získávají statusy, čím vyšší, tím větší jsou výhody. Pak tu jsou také neviditelní. Ti, kteří nejsou očkování a žijí mimo centrální systém planety. Bytosti si nyní mohou vybrat ze čtyř pohlaví, ačkoli ženské pohlaví je odsuzováno a rodit děti je téměř zločin. klaud se má stát mužem, aknto od ní požaduje otec, aby získal lepší status. Jenže plány nejdou vždy tak, jak by druhý chtěl. Poznává muže, do kterého se zamiluje. Který není očkovaný. Klaud začne poznávat život, jaký dosud neznala a odsuzovala, protože byl v rozporu se zákony systému planety. Na světlo se dostávají informace, které ji nutí přehodnotit vše, co znala. Když otěhotní, začíná pro ně boj o holý život, neboť nyní jsou lovnou zvěří pro systém, i neviditelné.

20.03.2024

Hlásím se ke skupině, která knížku hodnotí kladně.
Líbilo se mi téma i zpracování, ale vize takovéto budoucnosti se mi vůbec nelíbí, přestože mnoho aspektů ukazuje, že nemáme daleko od tohoto směru.
Oceňuji, že se pan Vondruška nebál v tomto díle užít svoje historické znalosti a dobře je sem zasadil. Myslím, že každý si tu najde to svoje.

20.03.2024

Asi bych svoje hodnocení rozdělil na dvě části. Jedna je ideologická a druhá literární. Vlastimil Vondruška představil fascinující dystopii, která ve vyhrocené podobě reflektuje dnešní trendy, stejně jako to udělali jeho slavnější předchůdci. Občas si vzal inspiraci z Orwella (proléti x lidé z předměstí), občas od Zajdela (kastovní systém x úroveň konformity), občas z Bradburyho (spolupráce ovládaných s utlačovateli). Potěšilo mě, že nesklouzl k černobílému vidění, takže na jedné straně nestojí ďábli a na druhé andělé. Bohužel to dále nerozvinul, takže příběh vypadá nedokončeně. Tím jsem se dostal k literární stránce. Styl psaní Vlastimila Vondrušky mi nesedí, a nevěřím, že je to jen můj problém. Text je neobratný, neplyne přirozeně a působí šroubovaně, skoro jako kdyby to byla prvotina začínajícího autora. Na něho by to byl slušný výkon, ale pro zkušeného spisovatele to není hezká vizitka. Celkové tříhvězdičkové hodnocení je pro mě trochu nepříjemné, protože kvůli zabedněncům kteří knize dávají odpad nebo jednu hvězdičku z čiré neschopnosti tolerovat jiné vidění světa, mám pokušení dát víc, jenže to by nebylo fér. Literární stránka je totiž opravdu slabina.

27.02.2024

Poměrně naivní pohled na jednu z možných budoucností lidstva. Nazvat knihu tohoto charakteru jako literaturu sci-fi se tak úplně neodvažuji. Autor ji napsal před třemi roky a použil v ní některé z prvků, kterými se náš život za poslední desetiletí "obohatil". Čas ukáže, co všechno popsané v knize se následně opravdu stane. V této fikci asi nikdo při Resetu nepoužil atomovky, a vše proběhlo docela mírovou cestou za účasti a plné podpory "uvědomělého" obyvatelstva. Postupně se z některých stali otroci, z jiných přisluhovači, donašeči, kývači a zbyla i skupina, která se do systému zařadit nechtěla. No a pak tady byla i nemalá část populace, která vládla s podporou síly a moci.
Z několika pohledů mi kniha připadá jako kniha pro mládež, jak se to už i dříve nazývalo.
V době, kdy jsem já patřil mezi mladé, tak jsme mezi top literaturu tohoto žánru řadili i knihu 1984, u nás v té době rozšiřovanou pouze jako xerox kopie od George Orwella. Autor se ve své knize o ní také krátce zmínil. Tato kniha je ale trochu jiná liga.
Neviditelní je kniha, která by neměla zapadnout a je dobré si ji přečíst už jenom kvůli těm varováním, která tam vnímám. O žádnou velkou literaturu se ale nejedná. Při počtu knih, které autor píše a vydává, je to ale pochopitelné. Pobavení a nějaké poučení, které v knihách většinou hledám, jsem tam ale našel.

13.02.2024

Kristepane, co toto je za slátaninu? Přečetl jsem to jen proto, že je to krátké a součást čtenářské výzvy. To není ani průměr. Jak někdo v předešlém komentáři napsal. Sedl a za tři dny napsal. Taky to tomu odpovídá. Četl jsem od něj kdysi Dýku s hadem. A zřejmě toto bude poslední.

29.10.2023

Dystopický román, který se dobře četl, ale zařadila bych do kategorie "deštivé odpoledne strávené s hrnkem teplého čaje a knížkou v oblíbeném křesle'". Vondruška použil běžná témata opakující se v tomto stylu literatury/filmu a seriálu a nedávné konspirační teorie o pandemii. K tomu přispěl svými postoji k současné LGBTQ komunitě. V některý částech příliš zkratkovitý děj ubral na uvěřitelnosti a domnívám se docházelo také k chybovosti v sousledu děje.
Hlavní hrdinka příběhu je mladá dívka. Je zajímavé sledovat, jak autor-muž vykresluje vnitřní pochody mladé ženy. Někdy až s úsměvnou naivitou. Zajímalo by mě s kým a zda tuto linku konzultoval.
Čtyři pohlaví - autor se s touto problematikou zajímavým způsobem popasoval, bohužel český jazyk příliš neumožňuje bezpohlavnost - neutrální jména s vyhraněnými slovesy - dobrá myšlenka, bohužel nedotažená do ideálního konce.
Snad nás čeká veselejší blízká budoucnost.

24.10.2023

Některé věci mi tam neseděly, např. lidé na periferii si mohli dělat více méně co chtěli. Přitom režimy postavené na fanatických ideologiích, jež mají napravit nebo spasit svět jako islám nebo klimatická změna/green deal, nepřipouštějí existenci nevěřících a aktivně je pronásledují a likvidují. Vakcinace bude časem povinná a "antivaxeři" k ní budou donuceni násilím.
Ovšem celkově jako varování před tím, kam západní civilizace směřuje a k čemu Velký reset slouží, velmi potřebná a čtivě napsaná kniha.
P.S. V neposlední řadě se jeden královsky pobaví i při čtení kejhání konformních hus.

06.10.2023

Měla jsem chuť změnit žánr, tak jsem si pro mě netradičně vybrala sci-fi. S velkou dávkou trpělivosti a sebezapření jsem doposlouchala audioknihu do poloviny a pak jsem to trápení ukončila. Toto se moc nepovedlo.

03.10.2023

Vlastimila Vondrušku mám delší dobu v merku. Jenže píše často obsáhlé historické série, takže jsem se mu prozatím vyhýbal. Když jsem narazil na kratičké Neviditelní, neváhal jsem a přečetl si ho. Předně musím pochválit velkou čtivost a velmi zdařile vytvořený svět. Tyto dvě věci mě neustále držely, abych v četbě pokračoval. Jenže tím pozitiva končí. Příběhově a zápletkou se jedná o prostičký příběh bez nějakých velkých složitostí. Romantická linka to samé. Víc než 60 procent tomu dát nemůžu.

12.09.2023

Kdo zná historii, může velmi uvěřitelně a poučeně odhadovat budoucnost. Takže nepřekvapí, že pokrok chodí ruku v ruce s úpadkem a lidské povahy se nejspíš nikdy nezmění - bohužel a bohudík.

06.09.2023

(SPOILER) Co ke knize napsat. Moc povedené, čtivé a plně zvratů. Jediné co mi vadilo byla naivita hl. postavy. Píše se rok 2068. Lidé se už nerodí jako lidé ale jako bytosti bez pohlaví. To si vybírají až po závěrečné zkoušce. A na výběr mají hnedka 4 možnosti. Svět je svázaný strachem z klimatických změn, globálního oteplování a uhlíkové stopy. To vede k tomu, že se lidstvo muselo omezit. Tedy ne všichni pouze nižší stupně konfirmity (něco jako kastovní systém). Všichni navíc mají v těle čipy, díky nim se všichni dozví z jaké konfirmity jsou a co mohou či nemohou. Kde můžou pracovat, kde bydlet, kde a co můžou nakopat, mohou do kina? Kavárny? Čipem se prokazuje že úplně všude. Klaud má výhodu je z 5 konformity a žije si docela dobře. I když i jim vody teče jen 2x denně, sporák jde na 2 hodiny a nemají ledničku. Kupuji se pouze polotovary. Maso jako takové se nekonzumuje. To mohou jen vládci ze 7 konformity. Jinak se musí spokojit s náhražky ze sóji, řas. Klaud je ale v systému spokojená. Nic jiného ani nepoznala. Ženy v něm ale nemaji takové slovo jako muži a další dvě pohlaví. Systém chce, aby se rodilo co nejméně deti. Kloud je tedy smířená s tím že ve velkém rozhodnutí se ženou nestane. Až jednou potká chlapce do kterého se zamiluje. Zjišťuje že on čip nemá. A co je horší zjistí, že je s ním těhotná. A tak začíná její válka se systémem. Chce ochránit své dítě a Roberta (tak se mladík jmenuje si chce vzít). Jako neviditelný bez čipu je ovšem hlavním nepřítelem řadu.
To je jen zlomek příběhu který se v knize děje.
Ještě před pár lety bych řekla utopie. Po covidu a očkování, kterými se Vondruška inspiroval, mi to jako utopie nepřijde. Očkovaný proti neočkovaným, čipovaný proti necipovanym? Stejná pohádka. Média, vláda která něco hlásá, i když to není pravda. Ať posoudí každý sám jak to tenkrát bylo. Jedno vím jistě než žít v tomhle chaosu zvolila bych stejnou cestu jako Klaud a Robert.

Z hlediska literárního, vypravěčského je tato kniha nezajímavý, šedivý průměr, a to spíš nižší než vyšší. Pokud jde o myšlenkový obsah, je to nanicovatý škvár, který svědčí o dokonaném intelektuálním úpadku Vlastimila Vondrušky. Sesbíral několik konspiračních teorií, jimž doopravdy věří (!) a předestřel nám temnou vizi hyperkorektní genderové a ekologistické totality, která má jen tu drobnou vadu, že ji nikdo nechystá.
"Na začátku jednadvacátho století se objevila skupina lidí, která chtěla drasticky omezit lidské svobody a jejich práva. Důvody nejsou podstatné, ale chtěli to. Protože se však nedařilo ten záměr prosadit, využili jedné z epidemií, které se pravidelně objevovaly. Oproti předchozím vlnám chřipek to nebyla nijak výjimečná nemoc, ale díky médiím zavládla hysterie. Rozšířila se fáma, že lidstvo se dá zachránit jen masivním očkováním. Nikoli ovšem tradičními a vyzkoušenými vakcínami, ale začaly se používat vakcíny zcela nové a naprosto nevyzkoušené. Kdy se změnily, to nevím, ale od určité doby vakcíny obsahovaly číselné kódy. Každá jiný, unikátní. Ty kódy se dostaly do většiny lidí a z nich jsou vaše biočipy. Jenže vakcíny nebyly vyzkoušené a do tří let spousta lidí těžce onemocněla a mnoho jich zemřelo. Aby se zabránilo povstání, začalo se tvrdit, že umírají jen ti, kteří se očkovat nedali. Politici a média neustále opakovali, že nové epidemii se dá zabránit jen dalším očkováním."
Je třeba citovat dál? A to si prosím Vondruška říká vědec! V knize popsaný systém individuální kontroly a trestání za společenské prohřešky se pomalu zažívá v Číně a systém kast je zase zřejmě opsaný ze severní Koreje. Tyto skutečně nesvobodné země však Vondruškovi nevadí (s jakým politikem že to Vondruška byl duševně spřízněn?), protože tam společnost je asi ještě konzervativně v pořádku, vadí mu svobodná názorová diskuse v Evropě, která se snad stále víc vzdaluje od svých zdravých středověkých základů nebo co.
Tato kniha není žádným náhlým obratem ve Vondruškově myšlení, už před mnoha lety jsem četl novinový rozhovor s ním, v němž bylo vidět, jak si nemístně idealizuje středověk. Vondruškovy historické romány (detektivky) jsou prý takové oddychové čtení. Nevím, nečetl jsem je. Nic proti nenáročnému oddychu, ať si ale hlavně nikdo nemyslí, že Vlastimil Vondruška je člověk, který má co říct. Nemá!
Ještě k této knize: Aspoň jednou mě opravdu pobavila, totiž tehdy, když bylo zmíněno, že hlavní hrdinka měla rozečtenou (ideologicky upravenou) knihu, v níž rodiče nutí Julii přijmout ženské pohlaví a provdat se za jistého Romea, z čehož byla Julie nešťastná, poněvadž toužila stát se nebinární.