Neviditelný život Addie LaRue
Victoria Schwab
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/477189/bmid_neviditelny-zivot-addie-larue-8Hg-477189.jpg
4
1090
1090
Francie, rok 1714. Ve chvíli nejvyššího zoufalství se mladá žena rozhodne uzavřít faustovskou dohodu, díky níž bude žít navěky, ale s prokletím: nikdo z lidí, s nimiž se setká, si ji nebude pamatovat. Tak začíná neskutečný příběh Addie LaRue, oslnivé dobrodružství odehrávající se napříč staletími a kontinenty, během nějž se mladá žena učí, kam až může zajít ve snaze zanechat na světě svoji stopu. Všechno se ale změní, když Addie po téměř 300 letech narazí v jednom knihkupectví na mladíka, který si pamatuje její jméno...... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2021 , Slovart (ČR)Originální název:
The Invisible Life of Addie LaRue, 2020
více info...
Přidat komentář
Zase jednou hypovaná kniha, která mě nezklamala. Zajímavý námět smlouvy s ďáblem je výrazně poetický, stránky ubíhají úplně samy. Považuju za světlou výjimku v žánru, že tahounem knihy není přemíra ztřeštěné akce, ale vnitřní napětí. Autorka má vzácnou schopnost vykreslit atmosféru, ať už se jedná o temný les v sedmnáctém století, ilegální bar za prohibice nebo střechu budovy nočního New Yorku součanosti.
Paradoxně mě kniha začala skutečně bavit až při Henryho vyprávění, potom se mi nějak otevřela cesta i k Addie, ke které jsem měla až do té doby tak nějak neutrální vztah.
Narazila jsem pouze na dvě nesrovnalosti, možná je autorka někde vysvětlila, nevím, ale nerušily mě a přes mírnou předvídatelnost je to hodné doporučení a celkově opravdu pěkně promyšlené!
SPOILER
Co mi vrtá hlavou: Když na Addie lidé zapomenou, jakmile jim zmizí z očí, jak se dostala s některými až tak daleko jako ke společné noci, např. Remy? To fakt nešli x hodin na wc? Další věc je, že Addie se hrozně rychle hojí, vlastní činy nemají prakticky žádný vlivl a zůstává nezměněná třeba jídlem, jakože nehubne ani nepřibírá, nemůže umřít, tedy ani zabít, což značí, že se vždy úplně zahojí. Zamená to, že je i věčně panna, jako že se pokaždé zacelí, když se její poprvé odehrálo až po prokletí? :'D
Myšlenka celé knihy se mi líbila moc; ze žánru fantasy jsem toho zatím moc nenačetla, takže nevím, zda je takový námět zpracovaný už v jiných příbězích, ale já ho vnímám jako velmi originální. Díky tomu si myslím, že budu i za pár let vědět, o čem kniha byla.
Zároveň mě napadá, že se s nápadem neviditelnosti mohla pojit spousta chyb a nepřesností, ale nezaznamenala jsem žádné; celých téměř 550 stran bylo doladěných do detailu.
Některé pasáže byly na můj vkus dosti poetické a byla potřeba větší dávka soustředění, ale konec mě příjemně překvapil. Přála bych si ho jiný, ale navzdory svým přáním ho považuji za parádně promyšlený.
Napoprvé jsem se nezačetla, skákání mezi Addie a Adeline na začátku mě mátlo a vůbec mě příběh nebavil. Napodruhé jsem se kousla a pokračovala a najednou mě to vtáhlo... cítila jsem strašlivou tíseň a bezmoc a jediné na co jsem byla schopná myslet bylo, že to samé jsem cítila naposledy při četbě "Mistra a Markétky"... S každou stránkou se mi ta myšlenka vracela a nitro se mi víc a víc svíralo... Písmenka mi letěla před očima a příběh Addie začal pádit jako splašený kůň. Pak mu trochu došel dech... Najednou mi přišly popisy dlouhé a zbytečné... Ale v závěrečné rovince se vše zase rozběhlo a bylo to tak zvláštní... pocity jak na houpačce... jak tohle může dopadnout? V dobrý konec se ani neodvažujete doufat... Děkuji za tenhle zvláštní příběh, chtěla jsem ho poslat dál, ale knihu si ještě chvíli ponechám... Na Addie nechci a ani nemůžu zapomenout. Doporučuji!
Tohle zklamaní docela bolelo.
Nejdřív ale vyzdvihnu ty plusy knihy. Příběh nebyl povrchní, s přidanou hodnotou ve formě úvah o lásce jako takové a otázkami co v životě člověk chce. Květnatý styl psaní byl netradiční a inspirující.
Bohužel tahle kniha byla víc špatná než dobrá. Styl psaní byl sice pěkný, ale nesedl mi a ztěžoval čtení. Dost částí bylo natahovaných, velká část knihy tam ani nemusela být, spouta zbytečných kapitol a scén. Některé věci, jako třeba konec, mi přišly nelogické a sama Adeline mi nebyla zvlášť sympatická, protože jsem někdy zcela nechápala její chování.
Už když jsem si poprvé četla anotaci mi došlo, jak to asi bude s Henrym (jako proč si tedy pamatuje Addie) a moje teorie se potvrdila. Za celou knihu nastaly asi tak tři zvraty a všechny jsem uhodla dlouho dopředu. To mě opravdu mrzí, protože já většinou neumím moc předvídat děj.
Další problém jsem měla s Lucem, čili naším temným. Když je to tedy bůh s malým b neboli ďábel, proč má tolik lidských citů, jak to, že je schopen něčeho podobného lásce a jak se mu může stýskat? To mi nedává moc smysl, a hlavně to podkopává mou představu o démonech.
Jako poslední bych vytkla podivnou obálku. Sice svými barvami dává najevo, že nepůjde o zrovna sluníčkový příběh, ale jinak její zpracování moc nechápu nelibí se mi. A taky jsou na ní vidět veškeré šmouhy a skvrny.
Shrnutí: Neviditelný život Addie LaRue je sice zajímavý příběh, ale nečte se zrovna snadno a hlavně to není YA fantasy, ale román o nesmrtelnosti. Moc od toho nečekejte a možná budete spokojení. S klidným srdcem bych to nikomu nedoporučila, takže se spíš téhle knížce vyvarujte.
Dočetla jsem dnes v noci. Ano, v noci. Ten příběh byl tak krásný a kouzelný, že jsem prostě nemohla jít spát. Děj plynul, zahalený do jemné melancholie a my jsme zvolna odhalovali život Addie LaRue. Bylo to pomalé, dojemné, láskyplné, něžné i drsné a hodně poetické.
Chvilku mi trvalo, než jsem si zvykla na autorčin styl psaní, ale pak už jsem četla v každé volné chvilce. Úžasná kniha.
Addie LaRue představuje mé první a rozhodně ne poslední setkání s Victorií Schwab. Přestože jsem na tuto knihu slyšela chválu ze všech stran a měla jsem tak jistá očekávání, autorka je hravě dokázala překonat a já jejímu kouzlu naprosto propadla. Nečekejte žádné napětí a dramata. Taková Addie zkrátka není. I přesto vás ale čeká nevšední čtenářský zážitek téměř poetického rázu, kdy vás bude do čtení tlačit samotná touha po vědění, jak to s Addie dopadne.
V knize se vzájemně proplétají dvě dějové linky. Jedna v přítomnosti, druhá v minulosti a vy tak postupně odhalujete střípky ze života Addie LaRue napříč časem. Tyto drobečky do sebe postupně zapadají, vše dává perfektní smysl a vy si Addie LaRue zamilujete, ať chcete nebo ne.
Ani nevím, jak se to stalo, ale Victoria Schwab se mě dokázala dotknout neobvyklým způsobem. Při čtení jsem nad osudem Addie neustále musela přemýšlet, rozjímat a představovala jsem si, jaké by asi bylo být na jejím místě. Prožívala jsem s Addie radosti i strasti a několikrát se mi ve čtení téměř nechtělo pokračovat, protože jsem věděla, kolik emocí to ve mně zase probudí. Všechny tyto chvíle ale rozhodně stály za to. Pokud máte hodně načteno, může pro vás být příběh v určitých momentech předvídatelný. Na rozdíl od jiných knih to však v tomto případě tolik nevadí. Příběh totiž negraduje, ale plyne. Pomalu, s jistotou a s každou další přečtenou stranou si Addie bude získávat vaše sympatie.
Neviditelný život Addie LaRue je opravdu povedené dílo, které díky svému promyšlenému příběhu i krásnému květnatému jazyku jistě potěší i ty nejnáročnější čtenáře. Je to kniha, u které si budete přát, aby neskončila. Kniha, u které prožijete spoustu emocí. Kniha, k níž se budete chtít vracet.
Hodnocení: 90%
Za poskytnutí knihy k recenzi moc děkuji Knihy Dobrovský
No bože můj. tahle kniha mi doslova vyrazila dech. ten konec?! vůbec jsem to nečekala. jedna z nejlepších knih, co jsem kdy přečetla
Nádherný příběh. Knihu jsem přečetla během dvou dnů. Nemohla jsem ji odložit a zároveň jsem nechtěla, aby skončila. Určitě po ní sáhnu znovu. Doporučuji všemi deseti!
Tahle knížka úplně minula můj čtecí obzor, dokud o ní nemluvila @penny_and_books v podcastu @knizniklub a nehodnotila ji jako jednu z nejlepších knížek za rok 2021. Tak jsem se rozhodla po ní sáhnout a pane jo!
Addie uzavře smlouvu s ďáblem (?) a od té doby si jí nikdo nepamatuje. Ale dostala to, co chtěla - svou svobodu. Až do jednoho dalekého dne, kdy si jí Henry zapamatuje. A tak se rozbíhá kolotoč poznání.
Tohle byla naprosto dokonalá knížka. Addie je skvěle napsaná postava, věříte jí její emoce, myšlenkové pochody, důvody, co proč dělá. Vše je vysvětleno do detailu, příběh nás zavádí do spousty časových os, kde se Addie ocitá a dobová atmosféra je téměř hmatatelná (války, revoluce, nové světy). Addie sice nemůže zanechat svou stopu, ale pomocí umění zanechává stopu alespoň v umělcích a stává se jejich nepolapitelnou múzou napříč staletími.
Problém jsem měla v podstatě jen s Henrym, přišel mi jako lehce privilegovaný a rozmazlený spratek a bylo mi vcelku jedno, co s ním bude, ale co už.
Za to postava Luca, ach bože, ta byla prostě dokonalá a přesně takhle si představuju napsaný hate to love vztah a ne ty klišoidní, kde je vám to okamžitě jasný.
Konec jsem dokázala celkem rychle odhadnout , po odhalení jednoho twistu, ale poslední kapitolu jsem teda opravdu nečekala.
Tohle bylo prostě boží čtení a já se mám v plánu k autorce ještě určitě vrátit.
Som sklamaná a naštvaná. Tak dobrý nápad to je, ale to spracovanie je hrozné. Namiesto toho, aby nám autorka vykreslila aspoň trochu toho zaujímavého, dojímavého a „skutočného“ z toho čo by nám takýto príbeh mohol ponúknuť, sme sa tam hrozne často plácali v množstve zbytočného sexu s množstvom zbytočných osôb. A za 500 strán a 300 rokov sa nič nestalo. Kniha mala skvelý potenciál. Viem, že nie som cieľová skupina young adult kníh, ale aj tak som od toho čakala omnoho viac. Na to aby som bola s knihou spokojná, musí byť pre mňa uveriteľná. Nezáleží na tom či je to fantasy, scifi, triler. Proste ten svet, príbeh a postavy musí mať autor premyslené a musí to mať nejakú logiku. Toto bolo veľmi prvoplánové. Autorka dostala skvelý nápad, ale to bolo všetko. Koniec bol strašný. Nie len, že to bolo predvídateľné a všetci sme od polky knihy vedeli o čo sa jedná, ale ešte to bolo aj zabité totálne smiešnou romancou.
Fantasy příliš často nečtu, ale když už sáhnu po nějaké knize z tohoto žánru, jsem nadšená. Nejinak je tomu i v případě Addie LaRue. Příběh mi učaroval a moc se mi líbil.
Addie žije v dobe, kedy sa musí vydať, aj keď sama nechce. Uteká pred životom, ktorý nechce žiť a modlí sa k bohom, no stane sa, že k tým nesprávnym, k bohom súmraku. Jeden si ju vypočuje, Addie mu dá meno Luc. Uzavrie s ním dohodu, ktorá ju privedie z jedného nešťastia do nespočetného množstva ďalších, ale odmieta sa Lucovi poddať. 300 rokov sa prebíja životom, v ktorom nemá nikoho, kto by si ju pamätal. Až raz vojde do kníhkupectva, kde si ju predavač zapamätá.
Addie začne Henriho vyhľadávať, zaujíma ju, prečo pri ňom jej ,,prekliatie" neplatí. Spoznávajú sa navzájom, Addie mu rozpráva o svojom živote a on jej zas o tom svojom. Obaja urobili chybu. A nevedela som si vybrať, kto z nich väčšiu. Záver bol pekne spracovaný, páčil sa mi aj Addien dôvtip pri formulácii dohody s Lucom.
Príjemne ma prekvapila opísaná kultúra, umenie, prierez dejinami. Páčilo sa mi Addiene rozprávanie o tom, čo kedy zažila. Aj vedľajšie postavy mi boli sympatické a všetky boli dobre opísané.
Menej ma dostal vzťah Addie a Henriho, čakala som asi iné. Chýbala mi v ňom iskra, viac chémie. Zdalo sa mi, že fungovala paradoxne viac tam, kde až toľko nemusela alebo pri jej jednodňových vzťahoch. Tiež mi tam chýbalo viac akcie, alebo zvratov...nebolo by to také monotónne ladené.
Celkovo bol ale námet dobrý a zaujímavo spracovaný. Veľa myšlienok z knihy mi prišlo hodných zamyslenia a určite na ňu tak skoro nezabudnem.
Uf tak jsem to nakonec dočetla. Asi takový byl můj pocit když to konečně skončilo. Všichni byli z téhle knihy tak nadšení, ze jsem se nemohla dockat až se začtu a nechám se pohltit úžasným příběhem, ale bohužel se nestalo. Asi to proste neni muj žánr. Začátek dobrej ale potom se to táhlo a porad se nic moc nedělo, zadní wow efekt neproběhl. Ten pocit, ze nemůžu knihu odložit taky nenastal. Az ke konci jsem se zase opravdu zacetla a čekala nějaký zvrat, bohužel ani konec nebyl vlastně šťastný. Nápad byl super jen by to chtělo pro me vic okořenit. Věřím že lidem co mají rádi romantiku se to určitě moc libilo.
Hezká kniha, ale čekala jsem od tohoto příběhu více. Nějak mě to nezasáhlo, vztah Henryho a Addie mi přišel naprosto bez chemie a na mě bylo v knize až moc popisů naprostých zbytečností. Ale jako oddechová kniha to bylo fajn čtení.
(SPOILER)
Příběh obsahuje dvě časové linky, první začíná v malé vesničce ve Francii na konci 17 století, kde Addie vyslovuje své přání, které se stává jejím prokletím. Druhá linka se odehrává v Americe přibližně o třista let později, tady se setkáváme s Henrym, jehož příběh mě paradoxně oslovil více než Addiin.
Addie a Henryho v určitém slova smyslu spojuje neviditelnost. Addie si nikdo nezapamatuje, jakmile ji spustí z očí a Henryho nikdo nevidí takového, jaký opravdu je.
Líbilo se mi, jak autorka prokletí prakticky popisuje a jaké důsledky to pro hlavní postavy má. S čím jsem měla problém, byla Addie samotná. Asi po 150 stránkách mě začala neskutečně rozčilovat. Její postava se vůbec nevyvíjela i když podmínky v jakých žila, nebo možná přežívala ji nutně musely ovlivnit, stejně jako události, které za tolik let zažila.
Kniha je originální, ale autorka rozhodně nevyužila potenciál, který příběh nabízí. Byl zbytečně rozvleklý na místech, kde nebylo, co vyprávět a naopak, tam kde byl prostor, byla autorka se vším rychle hotová. Žádné oslnivé dobrodružství napříč staletími a kontinenty, jak se píše v anotaci, jsem tu nenašla.
Jsem ráda, že mám Neviditelný život Addie LaRue za sebou a vůbec mi nebude vadit, když ho časem zapomenu.
(SPOILER)
Čekala jsem mnohem víc. Kniha na mě vykukovala skoro odevšad a i v zahraničí byla vychvalovaná do nebes. Tak jsem hold měla příliš velké očekávání.
Problém jsem měla asi hlavně s tím, jak se tam přistupuje k alkoholu, cigaretám a drogám. Upřímně nechci znít staromódně nebo upjatě, ale nepřijde mi v pořádku takhle v podstatě podporovat jejich užívání. Henry v mých očích tím hodně klesl.
Další problém jsem měla s hlavní hrdinkou. Postupem knihy jsem jí sice trochu porozuměla, ale moc jsem si ji ani pak neoblíbila. Přišlo mi, že za těch tři sta let se ani trochu nezměnila, a to mi vadilo. Obzvlášť když se tam popisovalo jakou bolestí si musela projít.
Jinak nechci jenom kritizovat, kniha se hodně dobře čte. Nápad je originální. Ale přišel mi takový nedotažený. Prostě mi něco chybělo. A už mi dávno na plný počet hvězd nestačí, že se kniha dobře čte.
Konec překvapil. A jsem více méně ráda, že to skončilo, jak to skončilo, ale stejně to na můj vkus skončilo trochu moc otevřeně.
Knihu hodnotím tak na něco mezi 3,5* až 4*.
(SPOILER)
Tolik jsem se těšila na to, až se do ní pustím.. všechna ta chvála a wow reakce.. ale ve finále...
Autorka měla dokonalý nápad, nový, překvapivý.. Jazyk, kterým je kniha napsaná, je překrásný, ladný.. ale hrdinka mě vůbec nezaujala.. žena, která je "neviditelná".. neustále jen pár mincí v kapse.. neustále řeší, kde přespat a co bude jíst.. čekala jsem inteligentní a vynalézavou ženu, čekala jsem trošku humoru.. svižnější děj. Nic z toho se nekonalo. A když musím neustále postavy z knihy v duchu napomínat a mít chuť s nimi zatřást, aby se probrali.. tak to mě prostě nebaví..
Knihu čtu už 3. týden a stále nejsem u konce.. (do konce zbývá nějakých 100 stran). A každý den se nutím ať už to dotáhnu.. abych se mohla pustit do další knih s čistým štítem. Normálně za měsíc přečtu 5 a více knih.. takže tohle je fakt trápení. :-)
Asi jsem měla příliš vysoké nároky...
Upřímně si myslím, že je to opravdu fenomenální fantasy román. Kniha mě překvapila, nadchla a vyrazila mi dech. Hltala jsem každou stránku a nemohla se od knihy odtrhnout. Líbilo se mi, že je kniha retrospektivní a střídala se tak minulost s přítomností. Všechno do sebe tak hezky zapadalo. Příběh neustále gradoval a já byla opravdu nadšená.
Zpočátku mi moc nesedl styl psaní autorky, ale po čase mi to přestalo dělat problém a já se mohla plně ponořit do příběhu.
S hlavní postavou Addie LaRue jsem byla spokojená, byla mi sympatická a já se tak do ní mohla lépe vcítit. Bavilo mě s Addie poznávat svět, zamilovat se nebo být naštvaná. Všechny pocity, které cítila, jsem cítila i já, bylo pro mě strašně jednoduché se s ní sžít.
Nejvíce mě bavili kapitoly, kde se objevoval Luc, tedy náš temný. Bavilo mě, jak se Addie s Lucem neustále pošťuchovali, ale přitom si navzájem chyběli.
Po dočtení knihy jsem měla tolik emocí, chtělo se mi plakat, chtěla jsem se smát, byla jsem udivená, šťastná a zároveň smutná. Všechny pocity, které ve mě příběh zanechal, si budu pamatovat vskutku dlouho stejně jako celý příběh.
Kniha ode mě dostává zasloužených 5 hvězdiček a přidává se i do mého seznamu oblíbených knih.
Tento geniální fantasy román doporučuji opravdu všem a doufám, že se vám bude líbit stejně, jako se líbil mě.
Nějak mi zrovna v tuto dobu sedla jako absolutně padnoucí ďábel, eeh tedy oblek. Je to taková ta doba, kdy má člověk chuť přečíst si něco nenáročného, vlastně i romantického. Něco, nad čím se může tak trochu zasnít, ale moc nad tím nepřemýšlet. A to přesně mi teď předložil Neviditelný život Addie LaRue. Victoria Schwab umí psát a co umí fakt dobře, jsou, z mého hlediska, postavy. Vždy mě zajímají a chci o nich vědět co nejvíce. Dokonce jsem si i říkala, že Addie bylo málo, klidně bych si o jejím životě napříč staletími četla déle. Bavila mě ona i Luc. I Henry. Dokonce i postavy, které se příběhem jen míhaly jako nikdy nekončící déjà vu. Temnější tvář magie mě asi chytla ještě o kousek víc, ale Addie taky dobrá. Bavila jsem se a to je základ.
Štítky knihy
láska pro ženy tajemství samota prokletí magický realismus nesmrtelnost LGBT, queer, LGBT+
Autorovy další knížky
| 2021 |  Neviditelný život Addie LaRue |
| 2016 | Temnější tvář magie |
| 2014 | Archiv |
| 2017 | Divoká píseň |
| 2017 | Neobyčejní |
Knihu jsem si chtěla dlouho koupit a nakonec jsem ji dostala jako dárek. Moc jsem se na ni těšila, protože měla všude skvělé hodnocení. Přečetla jsem 200 stran a pořád jsem čekala, že se něco wow bude dít a ono nic. Nápad na příběh to je skvělý, některé pasáže se mi moc líbily, ale celkově mě kniha nenadchla. Vůbec jsem se do ní nemohla začíst a nudila jsem se u některých dlouhých popisů věcí okolo. Třeba se k ní někdy v budoucnu vrátím a změním názor, teď ji ale odkládám.