Neviditeľný život Addie LaRueovej
Victoria Schwab
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/477218/bmid_neviditelny-zivot-addie-larueovej-Wks-477218.jpg
4
1125
1125
Život, na ktorý si nik nespomenie. Príbeh, na ktorý nikdy nezabudnete. Francúzsko 1714: zúfalá mladá žena spraví faustovskú dohodu, aby mohla žiť večne, bez obmedzení. Zmluva s temným božstvom má však háčik, Addie po sebe nedokáže zanechať žiadnu stopu - ľudia na ňu zabudnú, len čo z nej spustia zrak. Tak sa začína nezvyčajný príbeh Addie LaRueovej, odvíjajúci sa naprieč storočiami a kontinentmi, naprieč dejinami i umením. Až kým Addie takmer po tristo rokoch nestretne mladého kníhkupca, ktorý jediný si dokáže zapamätať jej meno.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2021 , Slovart (SK)Originální název:
The Invisible Life of Addie LaRue, 2020
více info...
Přidat komentář
Co když jsou mezi námi a my je nevidíme? Co když ty věci, co se mi ztrácejí a nemůžu je nikdy nalézt si vypůjčil někdo jako Addie a já jsem na to jen zapomněla? Co když tu myšlenku, co se občas snažím marně zachytit způsobil někdo jako Addie a já to nevím? Ta kniha mě doslova uchvátila, chtěla bych dát víc hvězdiček, protože jsem byla moc smutná, když jsem knížku dočetla. Tak mysticky, citlivě a něžně napsaná kniha, tak smutný a zoufalý příběh, tak nádherně napsáno. Ale, nechtěla bych zažívat to, co Addie, tolik dní, měsíců a let čekat na někoho, kdo si mě bude pamatovat...Mám pocit, že Addie přes všechno, co prožila, žila marný život, žádný domov, žádné děti, žádní přátelé, jen vzpomínky, co je pohltilo staletí za staletím.
Tahle kniha vám dopřeje opravdu dlouhé potěšeni z příběhu. Až tak dlouhé, že vznikne i prostor pro nudu. A je to tak dobře. Za 300 let se nasbírá spousta nálad, pocitů a dobrodružství. Takže není třeba Addie litovat, že prodala duši ďáblu. Občas jí cena přijde vysoká, ale myslím, že si to užívá. Včetně vztahu s Lucem. A ačkoliv duši určitě za ty roky upsal i někdo další, ji si zapamatuje knihovník. To nemůže být náhoda :-)
Vůbec mě nenapadá, co o knize říct. V hlavě mám takový zmatek a zároveň naprosto vymeteno. Na tuhle knížku budu hodně dlouho vzpomínat. Ukazuje nám, jak je čas pomíjivý, jak bychom si měli užívat každé chvíle, kterou máme. Příběh tu plyne hrozně pomalu, i se možná budete u některých pasáží nudit, ale tak je to dle mého správně, takhle to ke knize patří.
To bylo tak nádherné, neustálé střídání emocí při čtení. Kratší kapitoly.
Addie měla neobyčejný život a s Henrym se prostě museli najít. Navíc i moc krásná obálka, jednoduchá, přesně k ní sedí.
Přemýšlím, co nesmrtelného a originálního bych měla po dočtení této knihy napsat. Přiznám se, že mi nic zajímavého na mysl nepřišlo, zvlášť, když je zde již tolik pěkných komentářů a ohlasů na tenhle příběh.
Nejvíce se ztotožňuji s komentáři od DeathHarmony a od Hesonit...
Tím bych to celé za sebe uzavřela a knížce - Addie LaRue, popřála velké množství nadšených čtenářek a čtenářů, díky nimž si svou ,,nesmrtelnost..." bezesporu zaslouží.
Knihu k přečtení doporučuji.
Jde o velmi dobře propracovaný melancholický příběh s prvky fantasy, který vyvažuje romantická linka táhnoucí se celou knihou.
Hlavní hrdinka Adeline uzavře dohodu jedné noci s temným stínem, aby si mohla žít svůj život po svém. A také žije, i když ne tak, jak si představovala. Stává se nesmrtelnou, prochází světem, staletími až do roku 2014, kdy potkává Henryho v New Yorku a celé její dosavadní bytí se tím změní.
Zápletka je hodně lákavá, navíc jí výborně doplňuje vypravěčský styl autorky a i přes svou značnou délku se čte velice lehce.
Co mne trošku mrzelo, že pozornost byla věnována zbytečně moc pocitům Addie, jejím nadějím, strádáním, obavám, pochybnostem na úkor toho, jak se celý svět během těch staletí změnil.
Ale i tak jde o krásný osobní příběh, který v nás rezonuje dlouho po přečtení a možná i díky tomu nejednoznačnému a otevřenému konci.
Rozvláčný příběh o špatně pronesených přáních a jejich následcích. Myslela jsem si, že budu číst romantický příběh velké lásky, ale kniha byla především a hlavně o nekončícím boji mezi dvěma zvláštními bytostmi a o tom, která přetrumfne tu druhou. Boj o to, kdo koho přechytračí a boj o to, jak mít svou "stopu" ve světě, mne až tak moc nevzal. Za mne tady vlastně vůbec o lásku nešlo, kniha je spíš filozoficky laděná a příběh nutí k zamyšlení na životem a v tom je jeho hodnota. Opravdovou romantiku tady ale moc nenajdete.
Zase jednou jsem díky čtenářské výzvě objevila nečekané. Knížka, kterou bych si pro sebe zaškatulkovala pod pojem "romanťárna", měla nečekaně zajímavou zápletku, která mě nezačala do konce nudit. Je to příjemné a lehké čtení, kde stránky ubíhají skoro samy.
Nevím, jestli bych knihu doporučila jako "musíte si hned přečíst", není to asi pro každého, není to pro ty, co mají rádi, když je kniha protkaná akcí, ale je to milý příběh, který mě nutil číst dál a dál, byla jsem zvědavá, co se stane, a tak si myslím, že za přečtení určitě stojí, pokud máte chuť na něco pomalejšího. :)
Je to román z oblasti fantasty , kde se dění odehrává napříč staletími a kde hrdinka chce po sobě zanechat stopu. Po třech stoletích začíná znovu žít, ale ďábel chce vše zničit. Ale láska je největší odvaha.
Tuhle knížku jsem si šetřila a proto se mi její čtení protáhlo na několik týdnů. Je to psáno krásným poetickým jazykem, kdy některé kapitoly jsem si četla i vícekrát.
Líbil se mi námět knihy, proplétání minulosti s budoucností. Kniha je krásna a to jak slovem tak obalem. Doufám že ji dají tvrdou obálku (hardback) opravdu by si to zasloužila.
K ději se toho moc říct nedá, pokud ho nechcete vyzradit. Je zajímavé, pro co jsou někteří lidé (postavy) obětovat vše. V Tomhle s Addie souhlasím a její příběh semnou zůstal ještě dlouho po dočtení.
Originální, nádherně napsáno, doporučuji.
Z malého přání a ze strachu z obyčejného a nudného života vzniklo cosi neuvěřitelného. Adiie je velmi zajímavá postava, stejně jako Temný i Henry. Nejdřív jsem si myslela, že mě to nebude moc bavit, není to akční a rychlé fantasy. Je to pomalé, plynule ubíhající vyprávění napříč stoletími, které vás bude nutit se zamyslet nad spoustou věcí. Ale ty postavy mi svým vlastním tempem nakonec přirostly k srdci a já si je tam chci alespoň ještě chvíli ponechat. Ještě chvíli si je zapamatovat.
Nápad je okouzlující, dívka, která prochází třemi staletími. Spojení s uměním je osvěžující. Navozuje dojem skutečnosti. Ke konci velká jízda. Ta přehlušila předchozí hlušší místa. Styl autorky byl místy až moc lyrický.
Na knize se mi moc líbilo setkání se skutečnými postavami. Mrzí mě, že nebyla více zmíněné dějinné události - revolucí a válek bylo za 300 let dostatečně.
Ještě musím ocenit podobu knihy. Moc ráda jsem ji držela při čtení.
Začalo to výborne, tešila som sa, ako sa príbeh bude ďalej vyvíjať a potom som sa nemohla dočkať, kedy skončí. Takže, začiatok dobrý, koniec dobrý, a celý dlhý stred nudnýýý. Nevyužitý potenciál, dejiny iba slabo naznačené, Addiena láska s Henrym (podľa mňa) nemastná-neslaná. Jej vášeň k Lucovi som jej verila, lásku k Henrymu nie. Zámerne píšem vášeň, pretože to slovo asi najlepšie vystihuje ich vzťah na hrane medzi láskou a nenávisťou. U Adeline ma neprekvapuje, ľudia bežne podliehajú čaru démonov, či diablov, skôr ma prekvapuje toľko ľudskosti u Luca. Záver ma potešil, keďže sa mi Adeline viac hodila k Lucovi, ale jej posledný plán ma sklamal. Celkovo mám z knihy zmiešané pocity, a som rada, že som ju po dlhom čase dočítala.
(SPOILER) Mě to tak mrzí! Ten potenciál na skvělý příběh byl tak obrovský, ale vůbec není využit. Nápad je skvělý, ale potřeboval by okolo sebe vystavit dobrý, hluboký příběh a přijde mi, že to se V.E. Schwab moc nepovedlo...Vše bylo krátké, uspěchané, zajímavá linka vztahu s démonem od nenávisti k nějaké závislosti byla proložena nudnými zdlouhavými scénami... Možná kdyby to byla série?
Pustit se do tématu nesmrtelnosti a vnést do něj něco nového, důležitost slov, jména, zanechání otisku v paměti, hledání skulin v kletbě zapomnění, je výzva. A Victoria Schwab ji nejen přijala, ale i v ní uspěla. V rámci příběhu položila i několik zásadních existenciálních otázek, navíc formou, jakou zvolila, dokázala navodit pocit tří set let prožívaných, užívaných i protrápených. Přitom styl jejího psaní je lehký a plynule směřuje k cíli. A ten není laciný ani křečovitý.
Jen by Slovart mohl knize dopřát lepší a voňavější provedení.
Příběh mne zaujal z vyprávění Míši z RadšiKnihu a tak jsem si jí pořídila. Nevím, jestli už jsem na jiné vlně než ona, protože dříve co se jí líbilo, mne také dostalo a byla jsem za to vděčná. Asi už stárnu nebo nevím, ale tenhle příběh byl sice okouzlující nápadem, tématem i vlastně samotným vyprávěním, ale já nedokázala jen tak číst a užívat si to. Pitvala jsem, přemýšlela, vracela se a tak dál. Neužila jsem si knihu naplno tak, jak by se asi mělo a proto nemám po dočtení takový krásný pocit. Postava Addie mi imponovala i mě rozčilovala, Luc mne přitahoval stejně jako temná noc a Henry mi přišel jako takový trouba prokletý už od narození. Celkově se tam moc postav nevyskytuje - a to kvůli neviditelné Addie, ta se vyvíjela určitě, Luc prakticky vůbec a u Henryho mi to přišlo spíš malicherné. Nejsem ani nadšená, ale ani zklamaná. Myšlenka na život Addie mi víří hlavou i pár dnů po dočtení, avšak vím, že jak odezní, zapomenu na to, že jsem si její příběh přečetla, stejně jako když v příběhu sejde Addie z očí i z mysli zároveň.
Henryho část příběhu mě zasáhla mnohem víc než bych čekala. Svým způsobem mám dojem, že se spíš jedná o příběh Henryho, který je rozehrán v kulisách Addiina příběhu. V něčem jsou si oba hlavní hrdinové podobní, v něčem úplné opaky. A díky tomu si každý čtenář může poskládat svou vlastní verzi, která k němu zrovna v tu chvíli sedí (ať už si v životě prošel čímkoliv).
Konce obou příběhů jsou otevřené s příslibem naděje. U Henryho to pro mě bylo tak akorát a jsem úplně spokojená. Ale u Addie? Já tak nějak nevím. Asi kdyby tam nebyl její závěrečný vnitřní monolog... ale je tam, takže asi tak :D
Mechaniky a skulinky ve fungování Adiiny dohody mě bavily asi nejvíc. Za mě škoda, že tomuto nebyl dán větší prostor a detaily :)
Celkově velmi dobrá knížka, jejíž čtení jsem si užila. Ale bohužel jsem vzhledem k nadšeným ohlasům čekala ještě trošku něco víc.
Kniha pro mě znamenala tři dny emočního zmatku. Milovala jsem, nenáviděla, byla jsem nadšená, rozzuřená i zcela uchvácená. Nakonec mi zlomila srdce.
Bylo to prostě fascinující čtení a již nyní mohu s klidným svědomím říct, že se stanou mou knihou roku.
Štítky knihy
láska pro ženy tajemství samota prokletí magický realismus nesmrtelnost LGBT, queer, LGBT+Autorovy další knížky
| 2021 |  Neviditelný život Addie LaRue |
| 2016 | Temnější tvář magie |
| 2014 | Archiv |
| 2017 | Divoká píseň |
| 2017 | Neobyčejní |
Příběh dívky, které jeden obyčejný život připadal jako málo a uzavřela smlouvu s ďáblem, aby mohla žít svobodně tak dlouho, jak jen bude chtít, i když je odsouzena k tomu, aby si ji nikdo nepamatoval, mě opravdu nadchnul. Líbilo se mi, na jaká úskalí Addie narážela, s čím se musela vypořádat, jak se vyvíjel její vztah se samotným ďáblem... a vlastně se mi moc líbil i ten konec, ačkoliv jsem čekala jiný. Knížka je dělená na více části, některé mě samozřejmě nadchly více než jiné, ale celkově to pro mě byl fakt skvělý zážitek.
Knihu vám moc doporučuji, i když uznávám, že to není příběh pro všechny. Místy je pomalejší a poetičtější, takže pokud preferujete youngadultovky plné akce, nejspíš vám to úplně nesedne do vkusu. Za mě je každopádně Addie jasným znamením, že si od autorky musím přečíst více knížek.