Nevinné povídky

Povídky velkého ruského satirika a žalobce nevolnických zlořádů, pokračovatele Gribojedova a Gogola, vzniklé v letech 1857-1863, zachycují dobu těsně předcházející a následující po zrušení nevolnictví roku 1861. Cyklus Nevinných povídek kreslí společnost krutogorských byrokratů (Krutogorsk=Vjatka, dnešní Kirov), v jejichž zatuchlém světě se již objevují znepokojivé zprávy o reformách (Příjezd revisora, Ráno u Chreptugina, Hegemoniev, Zubatov, Povídka pro mládež, Naše přátelské starosti). 4 z povídek líčí otřesné výjevy z nevolnic. života (Míša a Váňa, Vesnické zátiší, Vánoční povídka, Převeselé živobytí). - V Satirách v próze pokračuje Saltykov v líčení "světa smrdutých a špinavých výparů, světa klevet a tučných pirohů". Vznikly většinou po roce 1861 a podávají obraz toho, jak se dlouho očekávané reformy osvědčily v praxi. Jsou zde vykresleni "vyvrhelové nevolnictví, kteří se ze všech sil snaží, aby obnovili nevolnické právo ke svému užitku ve formě méně zbojnické, ale rozhodně ještě zlodějštější".... celý text