Nevlastná sestra
Jennifer Donnelly
Krása nie je vždy pekná. Je nebezpečné zísť z cesty, no oveľa nebezpečnejšie je neurobiť to. Isabelle mohla byť navždy šťastná – princovu lásku mala na dosah ruky. Lenže ona nie je tá krásavica, ktorá na plese stratila črievičku. Je škaredá nevlastná sestra, ktorá si odsekla prsty na nohe, aby jej do topánky vošla. Keď princ odhalí podvod, s hanbou ju vyženie. Tam, kde sa končí príbeh Popolušky, začína sa príbeh nevlastnej sestry. Isabelle sa nevzdáva. Nechce skloniť hlavu pred svetom ceniacim si iba krásu. Rozhodne sa ukázať, že je v nej oveľa viac, než si všetci myslia. Musí čeliť vlastným démonom, zmeniť svoj osud a možno dokonca predefinovať samotnú predstavu o kráse. Každý má právo dostať šancu. No môže škaredé dievča žiť šťastne až do smrti?... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2021 , CooBooOriginální název:
Stepsister, 2019
více info...
Přidat komentář
Přemýšleli jste někdy nad tím, co by se asi dělo, kdyby nezazněla ta známá věta: "... a žili šťastně, až do smrti!" Co se mezí tím pohádkovým happy endem a onou smrtí dělo? Nebo co postihlo vedlejší postavy z příběhu? Donnelly nám dává možnost tomuhle všemu přijít na kloub. Nejenom, že můžeme vidět všeobecně známý příběh o Popelce nově očima její nevlastní sestry, ale dozvídáme se taky, co bylo s její rodinou potom, co si princ Popelku odvezl na zámek. Musím říct, že jsem byla na autorčino pojetí příběhu hodně zvědavá. Spisovatelka pohádku uchopila trochu jinak - dala jí o hodně temnější a pochmurnější ráz, ale zároveň zachovala jistou poetičnost a lyričnost. Surové popisy uříznutých prstů střídá melancholická vsuvka Isabelliných myšlenek nebo etický odstavec o lidském srdci. Zůstal taky základní cíl všech pohádek - ponaučení a snaha o to, aby se čtenář zamyslel nejenom nad chováním postav, ale i svými vlastním. Jenže někdy bohužel tohle poselství bylo servírováno až moc okatě a zbytečně to rušilo u čtení, protože hlavní myšlenka byla jasná dost i sama o sobě. Konec mě osobně nijak zvlášť neurážel. Tak nějak se dal čekat, i když ano, autorka si s ním mohla poradit trochu líp a ne tak... růžově. Ale co si budeme povídat? Kniha je určena hlavně pro dospívající holky. A ty, zvlášť, pokud třeba trpí nějakými komplexy nebo nízkým sebevědomím, budou nadšené. Já byla spokojená... víceméně. Nevlastní sestra splnila má očekávání i představy a až na pár výjimek a úseků jsem si čtení užila.
Přečetla jsem opět skoro jedním dechem. Kniha se mi líbila, byla čtivá. Smekám pomyslný klobouk před promyšleností příběhu, všechna kolečka zapadají a fungují, jako hodinky od Švýcara.
Oproti Otrávené, je tento příběh mnohem víc dospělý, méně pohádkový, více praktický, metafory a přesah zůstává.
Krása jako definice ženy, je úžasným motivem. Kor když se podíváme očima, které žijí v současném světě.
Isabelle je zlomená žena, která naprosto podlehla tlaku veřejného mínění. I když nechce, zohyzdi se, i když to nepotřebuje, chce být krásná. Protože jen krásné ženy, mají krásný život. A nebo ne?
S Isabelle tak nějak soucítíte, i když víte, že to není taková ta pravá top postava. Její vývoj je krkolomný, protože je ponořená víc do představ, jaká by měla být, než aby poslouchala své srdce. Ale jsme přece jen v pohádkovém příběhu, vše dopadne dobře.
Postava Sudičky a Šance. Do jaké míry nás ovládají definované věci a do jaké míry si utváříme životní cestu sami? Tyto metafory byly skvělé.
Čím víc nad knihou přemýšlím, tím víc vidím pravdy a přesahů do naší společnosti. Tleskám autorce, neboť uměla dát život příběhu, který nikdy nikoho nezajímal a dokázala mu dát křídla plná pravdy.
Každý z nás může být "nevlastní sestra", která buď žije v souladu se svým osudem a nebo se chytí šance a něco změní.
Co nás vlastně definuje? To co si o sobě myslíme my? Nebo to, co o nás říkají druzí a my jim to věříme?
Povedená kniha. Doporučuji.
Námět knihy mě na první pohled zaujal, ale ani omylem jsem nečekala, že na stránkách najdu takový příběh. Přečetla jsem ji jedním dechem a hned se stala jednou z mých oblíbených knih. Určitě stojí za to
Zaujímavá zápletka, páčilo sa mi čítať príbeh o "tej zlej sestre". Isabelle bola prekvapivo postava, ktorú si ľahko obľúbite. Knižka nesie v sebe naozaj pekné posolstvo.
Ale, nevtiahla ma do deja tak, ako by som čakala. Boli pasáže kedy som sa musela nútiť čítať lebo ma nebavili (hlavne časti s markýzom a sudičkou). Preto 3 hviezdičky. Ak by sa dalo, dala by som asi 3,5
Už bylo napsáno celkem dost převyprávěných pohádek. Nicméně tato kniha vás mile překvapí a vyvede z omylu. Protože takové příběhy by se měly psát. Což, rettelingy mě nikdy neomrzí. Jsem ráda, že se po dlouhé době sáhlo na jiný příběh, než je Kráska a zvíře. Zpracování známé Popelky ale trochu jinak.
Kniha totiž začíná tam, kde Popelčin příběh svým způsobem končí a začíná příběh nevlastních sester. Celá kniha je postavena na vývoji a proměně Isabelle - jedné z nevlastní sester. Ta nejen že bojuje sama se sebou (zejména se svými pocity), ale i s ostatním lidmi. Snaží se najít své místo ve světě, ve kterém o ni i její rodinu nikdo nestojí. Nicméně Isabelle se nenechá zlomit a pokouší se změnit svůj osud.
Popelka nekončí, nemyslete si! je zde další pokračování- reteling na slavnou pohádku, ale také knižní vydání. Co bylo mezi začátkem a slavnou větou, která se vždy používá v závěru každé pohádky: A žili šťastně až do smrti? Dozvíte se v napínavém fantasy příběhu. Nevlastní sestru mohu doporučit všem nadšencům převyprávěných příběhů
Co by to bylo za Vánoce bez Popelky? Nejen proto, jsem se pustila do čtení tohoto rettelingu, který mě už dlouho lákal svým námětem. Předpokládala jsem, že Isabelle bude typická nevlastní sestra jakou ji známe z pohádek (a dost jsem se na to těšila) - nafoukaná, hloupá, zlomyslná, krutá a děsně nesympatická, ale opak byl pravdou a z hlavní hrdinky se vyklubala sympatická holka, které jsem fandila od začátku do konce. Isabelle si zkrátka získala mé srdce, stejně jako její sestra Octavia a společně s kouzelnou atmosférou a stylem vyprávění mi vykouzlily úsměv na tváři a chvílemi jsem měla pocit, že jsem se opravdu ocitla v nějaké Disneyovce.
Našlo se samozřejmě pár momentů, kdy jsem si se zdviženým obočím říkala: "To jako vážně?" Ale připomínala jsem si, že je to přece pohádka a těm se odpustí (téměř) všechno
Začiatok tejto knižky bol veľmi zaujímavý aj, keď pre mňa zvláštny a zo začiatku sa mi knižka celkom páčila. Avšak, od začiatku tu bolo niečo, čo mi nesedelo. Za prvé to bol štýl písania autorky, ktorý sa mi zdal na jednu stranu rýchly a na druhú zas pomalý. A tá druhá vec je rozloženie kapitol tak, že kniha je takmer celistvý text a kvôli tomuto sa mi to nehorázne pomaly čítalo. Ale teraz niečo k príbehu. Zo začiatku bol príbeh riadne krvavý a drsný, čo sa mi veľmi páčilo, keďže milujem krvavé retellingy, ale potom mám pocit, že sa to nejako zmiernilo a bolo to menej drsné. Ďalšia vec, ktorá ma zamrzela bola záverečná bitka, ktorá sa reálne odohrala na piatich stranách a pre mňa nebola vôbec napínavá. Na to, že táto knižka bola fakt krátka tak mi prišlo, že bola pomalá (asi kvôli tomu štýlu písania, ako som spomínala) a väčšinu príbehu som mala pocit, že je dlhšia ako v skutočnosti.
Musím však pochváliť hlavnú postavu Isabelle. Veľmi sa mi páčilo, že aká bola odvážna a išla si za tým svojim a nedala sa zhodiť, keď ju nazývali len škaredou nevlastnou sestrou. Viac takýchto hrdiniek prosím. Ostatné postavy boli tiež prepracované. Niektoré mi však trošku vadili ako napríklad taký Hugo. Ten mi prišiel celkom otravný. Škoda, že sa tu nerozvinula trošku viac romantická linka, tej by som dala určite viac priestoru a pre mňa bola trošku odfláknutá. Veľmi oceňujem, že tu svoju úlohu mali aj kone. Akurát, čo mi ešte trošku nesedelo bolo to, že sa to odohrávalo v našom svete.
Nemyslím si, že táto kniha je zlá. Bohužiaľ nechápem jej hype, keďže za mňa to bol priemer. Avšak, čo sa týka knihy ako retellingu, ten bol podarený. Bolo fajn vedieť, čo sa stalo s nevlastnými sestrami. 3/5
No, co k tomu říct…je to prostě skvělý.
Příběh je postavený okolo jedné z ošklivých nevlastních sester Popelky. A upřímně bych tam ani nepotřebovala ten podtext z jiné pohádky, podle mě by to mělo i na vytvoření nového samostatného světa.
Vážně jsem si tuhle knížku užila. Postavy, skvělé zvraty a prostě všechno mi přijde přirozené a dobře napsané.
Za mě jedna z nejlepších knih, co jsem v poslední době četla a určitě doporučuji.
Knižka Nevlastná sestra sa mi páčila. Bolo zaujímavé pozrieť sa aj na ďalší život Popoluškiných nevlastných sestier. Obe, aj Isabelle, aj Tavi mi boli sympatické. Keď sa čitateľ pozrie na ich príbehy, zistí, že ich zloba vlastne pramení z ich nešťastia. Že keby k nim neboli zlí ostatní, možno by sa nesprávali tak, ako sa správali.
Začiatok bol dosť drastický, predsa len začína sa rovno povestným skúšaním črievičky a nevlastné sestry neváhajú spraviť čokoľvek, aby do nej nohu zmestili. Zaujímavé boli aj repliky ich mamy, kde človek krúti hlavou, pri jej správaní sa k svojim dcéram.
Ich mama si zaumienila zabezpečiť im ten ,,správny" osud dobrým vydajom, no Isabella má svoj osud už dávno zaznačený na mape. Ak naberie dosť odvahy, môže ho zmeniť, stačí nájsť stratené kúsky svojho srdca. No aby to nebolo také jednoduché, do cesty jej bude klásť prekážky sudička, ktorá nakreslila jej mapu osudu a chce, aby sa jej vyznačený osud spečatil. Je tu ale postava markíza Chance, ktorý chce Isabelle pomôcť zmeniť jej osud v pozitívnom zmysle. Prekáranie sudičky a Chance-ho ma tiež bavilo.
Isabellu čaká dlhá cesta, kým spozná samu seba.
Tavi bola fakt super. Jej záľuba v knihách, matike, fyzike a chémii bola úžasná :) pri spotenom mŕtvom psovi som sa nahlas zasmiala, ktoby to bol tušil, že raz budú tieto jej pokusy naozaj užitočné :D
V príbehu sa dozvieme aj to, že ani Popoluška nebola úplne dokonalá a za svoje chyby má tiež výčitky svedomia.
Príbeh sa pekne vyvýjal, všetkým 3 sestrám som držala palce. V závere to bolo napínavé a skončilo to tak pekne rozprávkovo.
V tomto príbehu platí to isté, čo v skutočnom živote, nič nie je čierno-biele a svoj osud máme vo svojich rukách, riadime ho svojimi rozhodnutiami. Dôležité je spoznať samých seba.
Kniha Nevlastná sestra bola príjemnou oddychovkou a určite siahnem aj po ďalších knihách od autorky.
(SPOILER)
Tak tohle se nepovedlo....
Kniha má sice nádhernou obálku a příběh. Pojetí příběhu o Popelce z pohledu nevlastní sestry je originální a mělo velký potenciál. Bohužel mi tento čtivý a nádherný příběh kazila každá část s osudem. To mě opravdu nebavilo a příběhu to ubralo spoustu bodů. Naopak druhá kniha autorky Otrávená mě uspokojila o 100% více. Bohužel nevlastní sestru nedoporučuji
Tak tahle knížka se mi moc líbila. Byl to moc zajímavý a originální námět, vyprávět příběh z perspektivy Popelčiny nevlastní sestry. V tomhle příběhu jsem si překvapivě více oblíbila Isabellu a Octavii. Bylo to moc hezké takhle vidět, že ne vždycky jsou věci tak růžové, jak se na první pohled zdá a že člověk se většinou nestane zlým sám od sebe. Ubírám jednu hvězdičku, protože se mi moc nelíbilo psaní pohledů na věc ostatních postav. Jinak ale moc doporučuji a kniha se řadí mezi mé oblíbené retellings.
Tak tohle bylo skvělý. Popelka vždy patřila mezi moje nejoblíbenější pohádky. A abych byla upřímná, nikdy mě nenapadlo, co se dělo potom s ostatními postavy, jakmile popelka získala svůj šťastný konec. Líbilo se mi, že nám autorka ukázala jednu z možností, jak to vypadalo z jiného pohledu. Co bych taky ráda zmínila, je vývoj hlavní postavy. Isabella byla moc fajn, stejně tak její sestra Tavi. A další co se mi líbilo, bylo to zakomponovaní sudiček a Šance. O to víc se stal příběh zajímavější. Opravdu zajímavá kniha, která stojí za to si ji přečíst. A jsem moc ráda, že jsem tuto knihu objevila. Určitě mám v plánu si přečíst další knihu od autorky.
Tak to byla jízda!!! Drsné od začátku! No a, že je to pro mládež, absolutně nerelevantní! UAAA jak si Isabelle řezala ..... ty jo, smekám! A Tavi ty její nápady :-)
".... Vypustit zpoceného mrvého psa." ".... Byl to hotový masakr!"
Musím se vyjadřovat heslovitě a nesrozumitelně, abych všechno úžasný neproflákla!!! Až přečtete, pochopíte!
Jednoduché je opakem těžkého.
Snadné je taky opakem těžkého.
Ale jednoduché není totéž co snadné.
příběh o popelce, kde končí a začíná příběh jejích nevlastních sester - byl hodně a barvitě sepsán, akční už od začátku do konce, za top z pohádek :)
Je to jedna z mála knih, kde se začátek netáhl. Tady se něco děje už od první strany. Isabelle jsem si okamžitě oblíbila, stejně tak Popelčinu druhou nevlastní sestru Tavi a její smysl pro humor. Posledních 50 stran bylo plných překvapivých zvratů. Autorka skvěle popisovala děj a příběh se pěkně vyvíjel.
Námět lákavý: Popelka odešla do západu slunce. Za sebou nechala své malé, marné a kruté okolí. Co ti se sebou udělají dál? Poučí se ze svých omylů, napraví svůj přístup, nebo se už nikdy nepozvednou z lánu zelí??
Fungovalo to ve Shrekovi, a nakonec i tady. Většinu knihy.
Než se autorka přejedla nějaké záhadné super-emancipační houby. Jinak si neumím vysvětlit ten šílený závěr. Který by v hrdinské fantasy mohl být brán za epický, ale tady mi přišel jenom naprosto neuvěřitelný.
Proč jsou lidé zlý ? No jednoduše proto, že jsou nešťastný. Ale když jste v pohádce, kde dostanete šanci všechno pochopit a napravit,stane se,že z vás je najednou hrdina a všechno dobře dopadne. Zazvonil zvonec a pohádky je konec.
Začít vyprávět příběh nevlastní sestry, to chce odvahu. Zahájit ten příběh v okamžiku, kdy si nevlastní sestra řeže prsty, aby se vešla do střevíčku, to chce ještě větší odvahu. Nutno podotknout, že nápad je vskutku originální. Ne každému musí sednout styl psaní a zasazení do reálné historie, mně osobně občas štvaly až příliš krátké kapitoly a ta Francie osmnáctého století mi tam moc nepasovala, ale budiž. Je to vlastně pěkný, ano, místy i dojemný příběh o boji s předsudky, o boji za emancipaci žen, o boji za lásku, štěstí a odpuštění a také o boji sama se sebou. Velmi mě pobavily některé hlášky. Líbílo se mi taky, jak autorka využila popelkovský motiv v případě Isabelle, ale (jak jinak) poněkud netradičně. A jedna rada na závěr: pokud se do knihy teprve chystáte pustit, nečekejte od ní to, co čekáte. Čekejte míň a čekejte něco jiného a dostanete mnohem víc. Dostanete pohádku. Feministickou. Neklasicky klasickou. Klasicky neklasickou. V dobrém slova smyslu.
Autorovy další knížky
2019 | Nevlastní sestra |
2015 | Modré hlubiny |
2005 | Šifra mistra Leonarda / Světlo severu / Návrat tanečního mistra / Rosie |
2017 | Kráska a zvíře: Zakletá v knize |
2021 | Otrávená |
Já jsem si tak přála aby to bylo drsný, aby hlavní hrdinka nebyla ufňukaná koza, která si na všechno jen stěžuje a aby tam byl děj. A víte co? Já dostala ještě víc! Já dostala akci, skvělé myšlenky do hlavy, zvraty, uvěřitelné postavy...... a i přesto, že tu jsou nějaké prvky magie, REALISTIČNOST! A ještě ke všemu krátké kapitoly, které se četly rychle!