Nevlastní
Petr Hruška
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/343343/bmid_nevlastni-Lky-343343.jpg
4
34
34
Sbírka Petra Hrušky je v mnohém mimořádná. Snad u žádného jiného autora české poezie se nesetkáme s něčím podobným: jedna postava procházela po více než dvacet let důsledně všemi Hruškovými knihami, zjevovala se na chvíli a zase mizela se svojí znepokojivou energií a osudem. Adam. V žádné hlavní roli, jen trochu přestárlé dítě, trochu odjakživa dospělý, postával neohrabaně na okrajích básníkova světa jako podivná výčitka, lítost i výzva. Hořce a ironicky označován jako „samozřejmě nevlastní“. Kdo to sakra je a proč se tak umanutě vrací, provázen vždy groteskním nezdarem i vzdorem… Ztělesňuje nějaké naše špatné svědomí, samu bídu netečné existence nebo nekončící vůli člověka udělat něco, co jej dostane do blízkosti kohosi druhého? Té v pravém slova smyslu okrajové postavě náhle patří celá knížka.... celý text
Přidat komentář
Sbírka básní z různých starších knížek a rukopisů, které spojuje ústřední postava Adama, (spoiler?) nevlastního syna. Musím říct, že většina básní z názvem Adam mě v předchozích sbírkách spíš rušila, trochu z nich čouhaly, ale nebylo úplně jasné proč.
V této knížce mají konečně možnost vyznít, jsou si vzájemně kontextem, vytvářejí obrys člověka, k němuž můžu jako čtenář zaujmout postoj, vytvořit si vztah, jeho situace mě provokuje k myšlení a dotýká se mě.
Celkové vyznění je velmi silné, Adam je konkrétní člověk, ale působí zároveň jako (neotřelý) archetyp. Jeho životní pozice je mimoděčnou výpovědí o stavu společnosti nebo o jejím uspořádání.
Zároveň oceňuji, kolik musel autor do knihy investovat z vlastní intimity, aniž by se dopustil kýče. Neokázalý projev tvůrčí odvahy.
Vzít vedlejší postavu a udělat z ní hlavní je možná ohraný koncept, ale v Hruškově případě funguje. Jednotlivé - hruškovsky skvělé - básně dostávají další význam v celku, jako útržky z jednoho života, jako zlomky jedné mnohem větší básně. Dojemná, krásná sbírka.
Autorovy další knížky
| 2004 |  Zelený svetr |
| 1995 |  Obývací nepokoje |
| 1998 | Měsíce |
| 2013 | Darmata |
| 2005 | 7edm 2005 |
V terapeutickém kroužku sedí čtenář, autor a Adam. Ten je trochu malým princem a trochu smrdí. Ale je tu teplo, tak je mu dobře a povídá. O psech, o tramvaji a o rodičích. Nevlastních. Panáka si nedal, ale poprosil o trochu čaje. Je zadarmo, tak mu zbyde víc peněz na příští splátku. Ahoj Adame. *Potlesk*