Nevlastní dcera
Georgina Cross
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/483564/mid_nevlastni-dcera-Okd-483564.jpeg
4
154
154
Třináctiletá Mia zmizí v době, kdy v sousedství hoří. Je to náhoda? Nebo spolu obě události souvisejí? Poslední, kdo dívku viděl, byla její nevlastní matka, kterou teď manžel obviňuje, že dceři nevěnovala pozornost. Sousedé se spojí a začnou po ztracené dívce pátrat, ale přesto se navzájem podezírají ze žhářství.Policie zaměří svou pozornost na nevlastní matku a onu kritickou hodinu, kdy dívka zmizela. Byl to zinscenovaný únos, nebo o něco zlověstnějšího? A je to, co si všichni původně mysleli o jednotlivých členech rodiny, pravda? Jenže předpoklady o narušeném vztahu nevlastní matky a nevlastní dcery nebyly nikdy mylnější.Thriller Nevlastní dcera se bude líbit především čtenářkám a čtenářům Liane Moriarty.... celý text
Literatura světová Pro ženy Thrillery
Vydáno:
2021
,
Ikar (ČR)
Originální název:
The Stepdaughter, 2020
více info...
Přidat komentář
Jsem nadšená! Skvěle napsáno, napínavé až do konce. Vždycky si myslíte, že už se to provalilo a ono ne, šup a zase je to jinak. Perfektní jízda.
Průměrná kniha, celkem čtivá, ale je to celé takové na vodě:-), celková zápletka mi přišla dost malicherná a jaksi vynucená. No, moc mě příběh neoslnil, za mě hodně slabý průměr.
Napínavé rodinné a sousedské drama. Začátek se trochu vlekl, ale pak to vcelku rychle odsýpalo. Když už jsem si myslela, že vím, kdo to byl, tak se zase pozornost přesunula na někoho jiného. Doporučuji.
Dosti napínavé psychočtení, u kterého se nudit nebudete. Námět knihy není sice moc originální, ale autorka zápletku pojala docela netradičně a, za mě, se jí povedlo udržet čtenáře ve slušném napětí a děj hezky vygradovat. Hlavní hrdinka sice, zejména v první třetině knihy, řeší až moc sama sebe, myšlenky se opakují v různých souvislostech a už mě to trošičku přestávalo bavit (proto ta * dolů), ale záhy příběh nabere obrátky a je v podstatě neodložitelný. Příjemné překvapení pro dva večery a autorku si určitě nechám v hledáčku, protože Nevlastní dcera je její prvotina. Povedla se.
No musím přiznat, že prvních 200 stránek mě tedy moc nebavilo....a přemýšlela jsem, proč má kniha tak vysoké hodnocení, čim si ho zasloužila.... Změna nastala po dvousté stránce.....a musím se přiznat, že pak jsem knihu dočetla jedním dechem.... Hodnotím knihu jako dobrou, ale stejně mi tam něco chybělo.....něco nebylo úplně to ONO ....
V knize se mimo jiné řeší i požár, ten však můj ,,zápal" u čtení tohoto příběhu moc nevyvolal. Kniha není nikterak spletitá, nebo překombinovaná. Zač jsem nakonec ráda. I všechny postavy v ní, kterých opravdu moc není..., jsou dobře čitelné a uvěřitelné. Jen je vše trochu ,,předvídatelné..." Příběh nemá takové napětí, které jsem původně očekávala. Každopádně závěr se opravdu povedl, takže si za to finále 4 hvězdičky zaslouží.
Čtivá, napínavá, nepříliš komplikovaná, ale přesto efektní detektivka. Zaujalo mne, jak autorka pracovala s psychologií ženských postav, příběh byl díky tomu košatější. Jen čím víc se blížila k závěru, tím jako by více tlačila na jednoznačné vyznění charakterů postav a tím příběhu trochu ubírala na realističnosti. Také jsem úplně nevěřila motivaci vraha, nicméně předem jsem ho neodhalila, takže detektivka splnila má očekávání.
Kniha se četla docela dobře, takové to čtivo na pláž. Možná jsem čekala trochu o něco víc.
ale celkově docela se mi líbilo, jak to bylo popisováno z jiných úhlů a času .
Thriller pro ženy no asi ano , možná spíše rodinné drama. Kniha se četla velice dobře a rychle. Určitě nepostrádala napětí a překvapení.
Pozitiva knihy: pět postav a dva detektivové, takže žádné vysoké nároky na čtenáře. Tomu je vše naservírováno v krátkých kapitolách rozdělených do šesti částí s vystihujícími nadpisy. Kniha je v různých částech vyprávěna různými postavami, ale žádný strach, nad každou kapitolou je napsáno kdo a kdy to vypráví. Takže oddechovka. A ano, je to čtivé. Jen obrázky chybí. Děj do strany 267 by se dal shrnout do několika vět. Pak to nebere spád, navzdory všemu zůstávají mnohá “ale”. Za pár týdnů nebudu vědět, o čem že to bylo.
tak to se povedlo. Za mě skvělé krimi.
Krásně a poutavě napsaný příběh , který měl spád a napětí.
Kniha neměla ani jedno místo hluché ,neměla jsem pocit že bych některé pasáže chtěla přeskočit.
Přečteno na jeden zátah.
Strašná blbost. Dlouho jsem nečetla něco tak nezáživného. Musela jsem přeskakovat odstavce, zdlouhavé, nudné... Taková oddychovka, nic na přemýšlení.
65%
Obhlížím zahradu, klopýtám dolů po schodech, přede mnou se táhne kamenitá terasa. Dojdu k bazénu - ani vlnka, ani stopy, že by byla ve vodě -, spěšně hledán její osušku, rozměrnou a měkoučkou, a nacházím ji odhozenou na zem jakoby bez přemýšlení. Je dosud suchá - vůbec ji nepoužila -, a když sevřu osušku v dlaních a pevně přitisknu měkkou látku k hrudi, najednou to mnou projede, zvláštní záchvěv děsu.
Vydařený thriller. Je čtivý, napínavý a konec je skutečně nečekaný, podezřelí jsou vlastně všichni.
K přečtení mohu doporučit.
Za mě vynikající thriller. Mělo to spád a šmrnc. Kniha mě moc bavila a je to přesně typ krimi, co mám ráda. Doporučuji.
Ze začátku taková „oťukávačka“, ale pak měla kniha docela dramatický spád. Dobře se četla, jenže žádné velké překvapení na konci se nekonalo. Tři ženy – tři pohledy na neštěstí dvou rodin v jedné ulici v Huntsvillu. Nejprve události líčí Vanessa – nevlastní matka ztracené Mii a manželka Trippa Tannera, posléze svou verzi a dojmy vypráví jejich sousedka Julia Campbellová, které shořel dům a tak zůstala s manželem Thomasem, matkou a dětmi bez domova. Poslední postavou je detektiv Angela Blakelyová: „Prověříme příčinu požáru, jestli nebyl založený úmyslně a pak budeme vědět, jestli někdo nezapálil dům, aby mohl unést Miu.“
Jako joo, dalo se to.. Bylo to čtivý, ale nějakej wau efekt nebyl. Což je škoda
Napínavé čtivé, podezřelí jsou všichni, rozuzlení překvapivé. Přečteno bez přestávky.
Kniha se četla sama přečteno za jeden den.