Nevysvětlitelný příběh aneb Vyprávění Questa Firma Sicula
Josef Škvorecký
Výprava Miskatonické univerzity objeví ve zříceninách mayské akropole Cobánu latinský rukopis, který - jak potvrdí všechny laboratorní zkoušky a znalecké posudky - pochází z poloviny prvního století po Kristu. Jak se starořímský rukopis dostal do mayského města? Touto záhadou počíná řetěz jiných záhad "nevysvětlitelného příběhu".Škvorecký zde použil vědomosti a reálie ze svých oblíbených knih.... celý text
Přidat komentář
Je to hříčka pana Škvoreckého, který si po dlouhých letech psaní o škaredém světě starých zlých časů očividně chtěl udělat radost. A udělal ji i mně.
Kniha je psána jako mystifikace, je však podrobně vysvětlená na záložce i v doslovu autora. Četba mi šla hodně ztuha, protože hlavní text simuluje text pamětí antického autora nalezené ve zlomcích na svitcích. Takže je nepřehledný v reáliích, ve jménech postav, ve všem. Tentokrát jsem zaťal zuby a vydržel. Nakonec byla knížka celkem stravitelnější: druhou polovinu totiž tvoří jednak fiktivní vysvětlující doslov při publikací těch antických svitků a jednak pak dopisy čtenářů, kteří rekonstrukci příběhu dále posouvají.
Autorovy další knížky
1964 | Zbabělci |
1990 | Prima sezóna |
1990 | Tankový prapor |
1991 | Mirákl |
1965 | Legenda Emöke |
Hodně zvláštní čtení. Sáhla jsem po něm kvůli čtenářské výzvě - cena od nositele ceny J. Seiferta - a protože Škvorecký je můj asi nejmilejší český autor z dřívějších dob a protože už od něj mám načtenou většinu věcí. No a když mně, starýmu bláznovi do mysteriózních věcí, zamáváte v anotaci tady na DatabáziKnih Miskatonickou univerzitou, vypínám mozek a letím do knihovny.
No a pak přijde logický zklamání, protože v celým rukopise nějakýho římskýho kluka celou dobu řešíte boje, vztahy, nevěry, vyhnance... a nikde ani jedno chapadlo Cthulthu. Tak jakože kde to jsme, tyve? V téhle části jsem měla zuby zaťatý a četla, pač to do tý výzvy chci, a pač to není přece tak dlouhý, to dám.
No a pak jsem se prokousala k dopisům čtenářů a najednou to bylo úplně o něčem jiným. U toho závěru s odkazy na Poea a Verneovu Ledovou sfingu už jsem si málem samým blahem vrněla a jsem rozhodnutá, že si je časem taky seženu. Takže nakonec bez výčitek 4 hvězdy a celkem i čtenářskej požitek.
Ale aspoň nějaký to maličký chapadýlko, nebo aspoň krátká návštěva ve znovuobjevenejch antarktickejch Horách šílenství, ty tam být mohly, pane Smiřický, to prostě jo. Jinak by se tím slovutná Miskatonická univerzita nezaobírala, to mi nevymluvíte.