Život po tobě

30.11.2016

Navzdory veškerým negativním komentářům ohledně pojetí druhého dílu Než jsem tě poznala, se mi kniha líbila. Bylo cítit, jak moc se Lou po smrti Willa trápí a není jednoduché prostě jen tak zapomenout. Vlastně jsem ani nečekala knihu o tom, jak strašně šťastná je, protože to jednoduše není možné. I přes tu chvíli, kterou spolu prožili, ho jen tak ze srdce pustit nemůže. A Lily jsem si zamilovala, i když jsem trochu doufala, že nakonec zůstane s Lou...

30.11.2016

Knize davam celych pet hvezd. Jak se tu psalo uz mnohokrat, hodne z Vas pripada, ze je kniha "nastavovana kase". Ja jsem opacneho nazoru. JIste, pokracovani takovych skvelych knih jako je Nez jsem te poznala, jeste s tak tragickym koncem, je velmi obtizne napsat, aby to opet chytlo za srdce. Pro me byla kniha velmi poutava, protoze si myslim, ze je presne takova jaka by mela/mohla byt. Kazdy asi mame jiny nazor na to, jak by se clovek mel/muze vyrovnat se smrti, tak blizke osoby, jako byl Will pro Lou. Kazdopadne, ja s jejimi pocity, upadky a zase vstavanim, souhlasim. Uplne si nedokazu predstavit, ztratit takhle blizkeho cloveka, jak bych se po tom asi chovala. Jeji zivotni cesta rozhodne nebyla jednoducha a ja jsem s koncem knihy moc spokojena a libil se mi. Je to opet celkem dobre promyslene otevreny konec.

27.11.2016

Hodně lidem se druhý díl nelíbil. Je pravda, že Willovy poznámky tam chyběli, ale i tak to byla naprosto nádherná kniha. Ze začátku byla Louisa v depresi a není se co divit, ale pak její život začal nabírat obrátky a zase tam byla ta stará dobrá a ztřeštěná Lou. Je pravda, že to nebylo takové bum jako Než jsem tě poznala, ale i přesto je to jedna z dalších mých oblíbených knih a nezlobila bych se, kdyby byl i 3. díl :)

24.11.2016

Když jsem se doslechla, že se chystá druhý díl, docela mě to překvapilo. Hlavně z toho důvodu, že hlavní hrdina prvního dílu zemřel. Přestože kniha začíná dosti pozvolna a je taková lehce depresivní, konec jsem četla jedním dechem. Nejsem zrovna příznivcem pokračování za každou cenu, ale musím uznat, že mi to nevadilo a docela se mi líbilo, že jsem se dozvěděla jak Louisa pokračuje se svým životem. Knihy od Jojo Moyesové mám ráda a zdobí mojí knihovnu a doufám, že autorka bude ještě dlouho vydávat další a další knihy.

21.11.2016

Ne každé pokračování stojí za to. Tady jsem se bála, aby se pokračováním nezhatil úspěch "Me before you", ale ne, nestalo se tak. Celý příběh byl stejně emotivní jako ten první, zápletka byla, alespoň pro mne, neočekávaná a a život, který Lousa vedla po smrti Willa byl....krásný. Smutný, ale krásný. Dvojku jsem přečetla stejně rychle jako jedničku, akorát s tím rozdílem, že jsem nedokázala čekat až to vyjde v ČR a tudíž jsem si knížku přečetla už v září v angličtině. V češtině jsem si ji koupila, abych měla všechny knížky od Jojo Moyes pěkně pohromadě :) V té AJ to má něco do sebe.

20.11.2016

Jasně, že jsem po dočtení prvního dílu a i po zhlédnutí filmové adaptace přemýšlela, jak mohla Louisa žít dál.....a že to co prožila v ní muselo nechat bolavou ránu, kterou bude potřeba léčit. Pokračování jsem vyhlížela, přečetla jedním dechem a jsem moc ráda že Jo Jo Moyesová druhý díl napsala. Líbí se mi. Moc!

19.11.2016

Emotivní pokračování toho, když někdo ztratí toho koho miloval a jak to s ním vlastně pokračuje...knížka mě hrozně bavila, i když "Me before you" byla určitě o fous lepší...

17.11.2016

Paráda,paráda,paráda.opět paní spisovatelce tleskám za úžasně čtivou,výborně napsanou knížku.Chtělo se mě brečet,smát,knížku i chvilkama roztrhat....

16.11.2016

Kdo od toho čeká ještě větší emoční bombu než Než jsem tě poznala, ten bude zklamaný. Tohle je "jenom" milý příběh o tom, co se stalo potom. Život totiž není pohádka, nefunguje tak, že všichni žijí šťastně až do smrti. Takže Louisa musí projít peklem, aby dokázala splnit slib, který Willovi dala. Krásně propracované postavy, zajímavý vývoj, skvělý kontrast Lou a Lily. A pozor, tentokrát je to Lou, kdo potřebuje pomoc. Jojo Moyesová je prostě génius!

16.11.2016

Většinou díla navazovaná na původní úspěšné tituly nejsou už tak mimořádná a podle komentářů tady jsem čekala spíš zklamání. Ale kniha se opět výborně četla a i přes určitou výjimečnost, kterou měl první díl, zase znovu mě vtáhla do děje a nechtělo se mi ji ani na chvíli odkládat. Z mého pohledu další výborný román oblíbené autorky.

15.11.2016

Nooo, tak to bylo zase něco! Proč u každé knížky na konci brečím? S prvním dílem se to nedá vůůůůůbec srovnávat! Ale i tak musím dát 5* protože to jinak nejde! Ale knížka vás opět tak pohltí, že jí máte přečtenou za jeden den.

Nebudu vám lhát! Will tam chybí! Moc! Bez něj to prostě není ono. Ale.... Ale i v životě ztrácíme své blízké a musíme jít dál, tak jsem ráda, že Jojo napsala další díl! Já osobně bych brala, kdyby napsala klidně i další :-D :-D

Ne, není to lehké když ztratíme někoho, koho milujeme, na kom nám záleží, kdo je součástí našeho života, ale i přesto musíme jít dál a jak Will říká - prostě žij Clarková. Jo a dokonce se jí to i povedlo ke konci. Doufám, že jim to se Samem vyjde :) Ale vůbec nevím jak si představit Sama? :D V české verzi bych ho asi klidně viděla jako Miroslava Etzlera :D

Nicméně knížku vám můžu doporučit, zasmějete se, rozčílíte se, poznáte nové postavy a "setkáte se" se svými oblíbenými i méně oblíbenými postavami z prvního dílu a zažijete zase něco jiného. :- ) Běžte do toho!

12.11.2016

Knihu jsem právě se slzami v očích zaklapla. Rozhodně není tak dokonalá, jako první díl, ale myslím, že celkem realisticky ukazuje, jak je náročné vypořádat se ztrátou milované osoby. Moc se mi líbily nové postavy a byla jsem ráda, jak se Lou i přes svůj zármutek chovala nesobecky. Za mě krásné pokračování.

09.11.2016

Všechno, co jiní čtenáři mají této knize za zlé, se mi na ní líbilo. Začátek je naprosto realistický. Konec v Než jsem tě poznala byl krásný a optimistický, ale ruku na srdce, opravdu by to tak mohlo být? Opravdu by Lou, zdrcená ztrátou milovaného muže a ještě za tak kontroverzních okolností, mohla odtančit vstříc zářné budoucnosti? Na začátku knihy nalézáme Lou deprimovanou, osamělou. Nekonal se žádný zázrak, jaký si pro ni (naprosto naivně a vlastně trochu sobecky) představoval Will. Cestování jen pro cestování ji obohatit nemohlo, všechny muže porovnává s Willem, má podřadnou, ale bezpečnou práci, bydlí v neosobním bytě, který si podvědomě odmítá zařídit a udělat z něj domov. Ustrnula v čase a ví to o sobě. Není to veselé čtení, ale je to živé, reálné, smutné. Cesta, kterou projde, aby se z této situace konečně vyhrabala a začala opravdu plně žít, je nakonec vlastně úplně jiná, než jakou jí Will nalinkoval, ale možná právě proto na ní Lou konečně "vyroste", konečně se přestane bát překročit vlastní stín.

Chápu, že tato kniha zklame všechny, kdo čekali tsunami romantiky jako v prvním dílu. Pro mě je to ale důstojné, vyzrálé pokračování.

09.11.2016

Mé srdce patří navždy Willovi, a zůstává nadále s Lou ať už se její život ubírá kamkoli. Miluju ten příběh, možná nedosáhl kvalit prvního dílů - dle některých. Ale proč je rozdělovat. Tohle je život. Will naučil Lou milovat a všichni jsem si mysleli, že ji i ukázal jak správně žít a ono....?
Vím, že ji budu číst zase znova. Vím, že si vždycky přečtu obě dvě za sebou. Vím tě střeštěná Louisa má i nadále mé srdce!
Brečela jsem, smála se jak měsíček na hnoji nadávala a říkala NE, NE, NE - copak to nevidíš? a pak zase plakala jak hloupá.
JOJO MOYES, DÍKY ZA TEBE, DÍKY TI, ŽE V MÉM SVĚTĚ EXITUJÍ TAK ÚŽASNÉ PŘÍBĚHY JAKO TEN LOU!

09.11.2016

Mé srdce patří navždy Willovi, a zůstává nadále s Lou ať už se její život ubírá kamkoli. Miluju ten příběh, možná nedosáhl kvalit prvního dílů - dle některých. Ale proč je rozdělovat. Tohle je život. Will naučil Lou milovat a všichni jsem si mysleli, že ji i ukázal jak správně žít a ono....?
Vím, že ji budu číst zase znova. Vím, že si vždycky přečtu obě dvě za sebou. Vím tě střeštěná Louisa má i nadále mé srdce!
Brečela jsem, smála se jak měsíček na hnoji nadávala a říkala NE, NE, NE - copak to nevidíš? a pak zase plakala jak hloupá.
JOJO MOYES, DÍKY ZA TEBE, DÍKY TI, ŽE V MÉM SVĚTĚ EXITUJÍ TAK ÚŽASNÉ PŘÍBĚHY JAKO TEN LOU!

08.11.2016

Taky se vám stává, že ve vás kniha vyvolá najednou velké množství emocí? Znáte takové knihy, o kterých můžete opravdu říct: „Takových pocitů najednou, dlouho se mnou nic takhle nezamávalo.“
Za poslední dobu jsem přečetla mnoho knih, ale po včerejším zážitku musím říct, že většina z nich byla jen papír popsaný písmem. Byly to prostě jen další z nepřeberného množství knih, které si přečtete, řeknete si: „Fajn, na oddych dobrý, ale už po nich nikdy nesáhnu.“
Včera se mi konečně dostalo do rukou pokračování knihy Než jsem tě poznala. Na titul Život po tobě jsem se těšila od chvíle, kdy jsem zjistila, že v Čechách vyjde. Byla jsem přímo nadšená, jelikož Než jsem tě poznala byla právě jedna z mála knih, která se mnou opravdu pocitově „zacloumala“. Když se však objevila anotace ke knize, vystřídal nadšení vztek. Absolutně se mi nelíbilo, jak by měl příběh pokračovat. Stále jsem doufala v zázrak, že to bude jinak a najednou si v anotaci naznačují pravý opak. Byla jsem zklamaná, ale řekla jsem si, že knize prostě dát šanci musím, už jen kvůli tomu, že první díl byl nezapomenutelný. A víte co?
Knihu jsem přelouskala prakticky za noc a takových emocí, to už jsem opravdu dlouho nezažila. Naštvání, těšení se, smutek, strach, smích, štěstí, pocit tíhy, pocit bezpečí, pocit naděje… Přesně tohle všechno ve mně kniha vyvolávala. Nejdřív jste naštvaní, protože víte, že to neskončí podle toho, jak chcete. Následně se začtete a jste smutní, protože je to smutné. Přijde okamžik, kdy s hlavní hrdinkou trnete ve strachu a najednou jste vy ta hrdinka a prožíváte všechno, co prožívá ona. A náhle kniha končí a vy jí stále držíte v rukou, díváte se na ní a… nevíte, co říct, protože slova na to nestačí. Přemýšlíte o životě hrdinky, o svém životě a nakonec z vás vypadne: vau. Nic jiného, jelikož se ve vás v té chvíli nahromadilo tolik pocitů, že nevíte, jestli se máte začít smát, nebo se každou chvíli rozbrečíte, máte nutkání začít číst knihu znovu, ale víte, že i tak byste na konci řekli prostě jen vau. Vím, že se ke knize ještě určitě vrátím a doufám, že časem objevím další takovou knihu, která mi připraví přesně takový zážitek jako Jojo Moyes ve své knize Život po tobě.

27.10.2016

První díl byl lepší, ale bylo hezké se k postavám vrátit a zjistit, co se dělo dál. Bylo to dost napínavé a četlo se to dobře.

19.09.2016

Zase ta Moyes... Jedna příhoda méně pravděpodobnější než druhá, klišé pro zpestření skáče na čtenáře z každé stránky... Doufala jsem, že pokračování bude vylepšením prvního dílu, který se zoufale snažil hrát na city, ale byl to jen pokus vytřískat něco víc z prvního (pro mě nepochopitelně oblíbeného) dílu.

11.09.2016

Knihu jsem četla v angličtině již před pár měsíci. Když jsem se dozvěděla, že Než jsem tě poznala má pokračování, nechtěla jsem čekat na český překlad. A po českém překladu zřejmě ani očkem nehodím, protože mě stačil originál. A i po takové době mám u knihy stejný pocit - autorka tohle pokračování psát neměla. To byla chyba a velká. Nelíbila se mi Louise, a vůbec se mi nelíbila Lilly. Zklamalo mě to. Než jsem tě poznala podle mě totiž pokračování ani nepotřebuje a pokud ano, tak něco mnohem lepšího.