Život po tobě
Jojo Moyes
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/342129/bmid_zivot-po-tobe-cxS-342129.jpg
4
2944
2944
Než jsem tě poznala / Predtým ako som ťa poznala série
< 2. díl >
Kdybyste ztratili někoho, koho jste moc milovali, jak moc by to změnilo váš pohled na svět? V pokračování světového bestselleru Jojo Moyesové Než jsem tě poznala najdeme Louisu Clarkovou v přesně takové situaci. Po intenzivním půlročním vztahu s ochrnutým Willem Traynorem, který se rozhodl ukončit svůj život asistovanou sebevraždou, zůstává Louisa sama, zmítána smutkem a výčitkami svědomí. Po vážném úrazu se navíc musí vrátit domů k rodičům. Jako by byla najednou zpátky na začátku cesty – život po Willově smrti totiž znamená učit se leccos znovu, stavět na nových základech. Záchranář Sam Fielding, pro něhož je kontakt se smrtí každodenní náplní práce, by snad mohl být právě tím, kdo Louise pomůže se zase vrátit do života, jenomže pak se z Willovy minulosti nečekaně jako uragán vynoří Lily – jeho šestnáctiletá nezvladatelná dcera. A všechno je rázem jinak…... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2017 , Ikar (ČR)Originální název:
After You, 2015
více info...
Přidat komentář
Když jsem se dozvěděla, že je v plánu pokračování, nebyla jsem z toho zrovna nadšená. Přišlo mi to zbytečné a myslela jsem, že už to nebude tak dobré jako Než jsem tě poznala. A přece...ono to dobré bylo! Předchozí díl to předčit sice nemohlo, ale bylo to velice hezké, milé a hlavně dojemné čtení. Louisa je stále velice sympatická hlavní hrdinka, i když můžeme vidět, jak ji veškeré předcházející události změnily. Sledujeme ji jak se protlouká životem, potkává nové lidi a hlavně jak si dovoluje posunout se v životě dál. Nové postavy jsou také velmi sympatické a závěr knihy je celkově velice emotivní a krásný :)
Nejsem příznivcem druhých dílů ani volných pokračování čehokoliv, sama bych si proto tuhle knihu nikdy nekoupila ani po ní nesáhla. Dostala jsem ji ale jako vánoční dárek, takže nešlo si ji nepřečíst. Možná proto, že jsem od ní nic nečekala, můžu říct, že mě příjemně překvapila. Fakt.
Dle mého k pokračování dojít nemělo. Příběh Lou a Willa skončil stejně jako Willův život. Možná to zní špatně a to nemá ale… Knížka byla nádherná. Celkem dobrá zápletka, Lili byla osobnost a Sama jsem měla ráda. Některé pasáže byly zábavné a četlo se to rychle. Jenže Než jsem tě poznala je jedinečné. Autorka touto knihou nasadila laťku hodně moc vysoko a nebyla schopna ji překonat. První díl vyvolal v lidech emoce, takže automaticky čekali to samé, ale to přijít nemohlo. Dokonce i Lou mi připadala jiná, nevím no. Za mě teda asi ne.
Určitě to chce větší časový odstup od knihy Než jsem tě poznala a hlavně to nesrovnávat a nečekat nějaký zázrak. Kniha je krásná, plná radosti, smutku, náhodných setkání a velké lásky. Při prvních stránkách jsem živě viděla Will a jeho poslední okamžiky v životě a byla jsem plná dojmů. jsem moc ráda, že je k pokračování došlo. To, že je Louisa jiný člověk, je pochopitelné, ale ta ulítlost z první knihy v ní je, jen schovaná za smutkem.
Možná je to proto, že jsem měla na Jojo vysoké nároky, vzhledem k tomu, jak dokonalá je to spisovatelka...
Nicméně byla jsem trošku zklamaná. Co se stylu psaní týče, není co vytknout, píše luxusně a prostě ty perličky... je pro mě velká pocta, že jsem to mohla číst!
Jen se podle mě příliš nepovedla obsahová část. Připadá mi to až moc ujeté. Prostě "hlavně tam skloubit všechno možný, psychopaty, drogy". Melodramatické to bylo až moc a... já jsem ani skoro Lou nepoznávala. Asi je to trošku moje vina, asi jsem to špatně pochopila její charakter už v prvním díle, ale... prostě můj názor to nezmění.
Ta knížka je krásná a skutečně bych ji musela v každém případě zařadit do seznamu velmi povedených knih, ale... já jsem čekala víc.
Na knihu jsem se moc těšila a za dva dny jsem ji přečetla.Nicméně pokud vezmu knihu jako pokračování, tak pro mě to nešlo zkloubit.Prostě už od začátku jsem měla pocit, že Lou je uplně jiná osoba než ta v prvním díle. Po celou dobu čtení jsem prostě v hlavě viděla jinou ženu.Ale když vezmu knihu jako samostatný kus, tak moc super se mi četla.Příběh mě zaujal a bavil mne.A oblíbila jsem si hrozně Sama a už když spolu byli poprvé jsem si dychtivě přála, aby jim to spolu vyšlo
Asi všechny zajímalo jak to s Louisou dopadne a jsem moc ráda, že autorka napsala pokračování, které se sice první knize nevyrovná, ale je taky skvělé. Bála jsem se zápletky s Lily, ale nakonec mě příjemně překvapila a byla moc zajímavá. Těším se na další úžasné knihy autorky u kterých se nikdy nenudím:)
Nápad s pokračováním byl fajn a ráda jsem se dozvěděla o Louise jak žila dál. Souhlasím s dalšími, že se nevyrovná prvnímu ,,dílu", ale když si představím, že se jedná o samostatný příběh, tak bylo bylo milé čtení, jak se dá od autorky očekávat.
Myslím, že není jednoduché, napsat pokračování tak zvláštní a úspěšné knihy jako "Než jsem tě poznala" a vetšinou se to napodruhé už nikdy tak skvěle nepovede. Chápu ale, že ji čtenáři uháněli a vyžadovali druhý díl, mě taky zajímalo, jak si Luisa povede dál. První polovina knihy byla trochu rozvláčná, což si může autorka už vzhledem ke své popularitě dovolit, já mám ale raději, když to má spád od začátku do konce a nedá se to odložit. POZOR ZÁPLETKA! Nemyslím si, že by se tak problémové dítě, jako Lili, dokázalo tak rychle změnit k lepšímu, ale budiš. Mrzí mě, jak málo prostoru dostal v knize Sam, který mi byl mimochodem mnohem sympatičtější než Will (v tom, jak jednal s Luisou např.). Nějak jsem nepochopila, co bylo na práci v polské rodině v New Yorku, tak životně důležitého. Nechce se mi věřit, že by se v Londýně pro Luisu nenašla vhodná pracovní příležitost... že by se chystalo další pokračování? (Přece jen babička Traynorová vyjádřila přání Luise v životě nějak pomoct a Sam na ni čeká v Londýně …?) Docela mě bavilo feministické prozření Luisiny maminky, i když to nemuseli řešit až tak veřejně :-) No a některá ta sprostá slova teda ... už byla docela silný kalibr.
Mám tuhle knížku v knihovně a stále si jí odkládám,jako bombónek. Zároveň mám trochu strach,abych nebyla zklamaná. První díl Než jsem tě poznala byl naprosto jedinečnej.
Jak již bylo níže řečeno, knížka je ideální na období, kdy ji potřebujete občas zavřít a jít spát. Taková oddechovka, kterou nepotřebujete přečíst za jednu noc (jako první díl). Čtení bylo příjemné, ale klidně mohly mít postavy jiné názvy a osudy, stejně jsem si je s prvním dílem nespojila. Pro mě úplně jiná Louisa, ale by to fajn. :)
Pro jistotu jsem od této knihy nečekala nic. Byla jsem velmi příjemně překvapená zápletkou i zajímavými životními příběhy dalších hrdinů.
Konec mě překvapil a vyvolal ve mě zvědavost, jak se asi hlavní hrdince dařilo dál a jak se vyvíjel její vztah k Samovi. Klidně bych brala další díl. Nemohu napsat víc, než že je to skvělé pokračování o tom, jak se Louisa vyrovnává s Willovou smrtí, ale i jiní lidé, které potkala ztráta těch nejbližších - kniha, vážná i vtipná zároveň, u které jsem se nenudila ani chvíli.
První knihou Než jsem tě poznala autorka nasadila laťku dost vysoko, možná právě proto jsem od Života po tobě čekala trochu víc... Příběh se místy až zbytečně moc rozvětvuje a lépe by vyzníval, kdyby byly některé pasáže vynechané, protože zbytečně "ruší" a mnohdy i nudí.
Život po tobě je zbytečné nastavování první velmi úspěšné knihy-Než jsem tě poznala.Myslím si,že už žádné pokračování nemělo být.
Po přečtení anotace knihy „Život po tobě“ mi zápletka připadala poněkud přitažená za vlasy. Přesvědčilo mě spisovatelčino vypravěčské umění předešlých knih a také zvědavost, jakým vývojem prošla jedna z mých nejoblíbenějších postav z pera Jojo Moyes.
Takže Luisa. Na přání Willa procestovala kus světa. Celou dobu trpěla, ale řídila se sveřepě jeho instrukcemi. Pak si pořídila z Willova odkazu byt v Londýně a opět tam byla nešťastná. Našla si práci v baru, nesnášela image barové tanečnice i šikanu šéfa a stále zůstávala. Chápu její počáteční truchlení, těžké začátky v Londýně, ale to ostatní už je prostě moc. Tak kreativní stvoření a ani se nepokusí přijít na jiné myšlenky zařizováním svého bytu? Jak měla ráda cvrkot kavárny a pyšnila se přípravou čaje a místo toho snáší všechna ponížení šéfa v letištním baru a jediné, co pořád, 18 měsíců po Willově smrti řeší, je co by udělal on a zda ho nezklamala. A co chceš ty, chtěla jsem se jí tolikrát zeptat, a neklameš tak bolestně jen samu sebe? Tahle Luisa mi od té předchozí přišla dost nevěrohodná. Zápletka s Lilly, jakkoliv jsem se jí zkraje bála, mi nakonec přišla pro Luisu nejdůležitější. Konečně dělala něco jen podle sebe. Rozhodla se jí pomoct a dala tomu všechno.
„Život po tobě“ hodně ruší zbytečně podrobné scény, kde se líčí vztahové peripetie rodičů Luisy a sezení na skupině. Ze setkání Luisy a Sama, jsem byla nadšená. Konečně muž, který má Luisu rád takovou jaká je, do ničeho ji netlačí, je chápavý. A ona místo, aby s ním pomaličku zkusila vybudovat plnohodnotný, smysluplný vztah pořád blouzní po Willovi, bojí se dalšího možného zklamaní, přitom se sama zklamává životem „podle Willa“. A pak se nakrátko zableskne: Luisa se rozhodne přestat truchlit a vyrazit vstříc novému životu. A bohužel taky stejně rychle zhasne, protože nechá Sama a svůj život, který pořád čeká, až ho rozvine směrem, který sedí její kreativní a svérázné duši a jede dělat společnici staré paní do New Yorku, protože její rodina a účastníci Kruhu nového začátku to mají za kariéru snů.
Vše zachraňuje um a nápaditost s jakou Jojo píše. Dokáže být vtipná, citlivá a originální. Skvostné scény, pro které mám Jojo tak ráda, v dvojce bohužel příliš pravidelně střídají ty slabé. U takové spisovatelky to mrzí dvojnásob silněji.
Štítky knihy
Londýn láska deprese milostné romány anglická literatura hledání smyslu života puberťáci
Autorovy další knížky
| 2013 |  Než jsem tě poznala |
| 2013 | Poslední dopis od tvé lásky |
| 2015 | Dívka, již jsi tu zanechal |
| 2018 | Sama sebou |
| 2015 |  Stříbrná zátoka |
Jojo Moyes je pro mě zárukou úžasných romantických příběhů, které mají hlubší podtext. No schválně, kdo umí psát o smutku přesvědčivě a zároveň tak, že se skrz slzy jen tak mimoděk usmíváte?