Než jsme byly tvoje
Lisa Wingate
Píše se rok 1939. Dvanáctiletá Rill Fossová a její mladší sourozenci si žijí bezstarostný život na Mississippi. Jenže vše se změní, když jejich otec musí odvést matku do nemocnice – a na dveře pak zabuší podivní cizinci, kteří sourozence odvlečou do krutého sirotčince. Rill bude muset najít způsob, jak ochránit sebe i své blízké, ale před krutou pravdou nebude moct zavírat oči dlouho. V současnosti se mladá úspěšná návladní vrací vypomoct rodičům s opravami domu a náhodou odhalí stopy dávného rodinného tajemství, které může vést jak k zatracení, tak k vykoupení… Lisa Wingate vypráví příběh inspirovaný nechvalně proslulým skandálem organizovaného nedobrovolného prodeje dětí z chudých rodin bohatým náhradním rodičům, který otřásl celou Amerikou.... celý text
Romány Pro ženy Historické romány
Vydáno: 2018 , Ikar (ČR)Originální název:
Before We Were Yours, 2017
více info...
Přidat komentář
Na knihu jsem se docela těšila, ale nakonec jsem byla celkem zklamaná.
Linka z minulosti, o děsivém a dechberoucím osudu mnoha dětí, byla skvělá. Brala za srdce a byla vcelku dobře napsaná. Pokud bych měla číst jen tento příběh samotný, asi bych byla s knížkou spokojená. Bohužel tam byla ještě linka ze současnosti. Normálně mám v knize prolínání různých linek a časů ráda, ale tady se to vyloženě nepovedlo. Chápu asi o co se autorka snažila, ale vážně jí to nevyšlo. Celkem jsem se u těchto kapitol nudila, postavy byly nijaké a romantická zápletka naprosto zbytečná a uměle našroubovaná do příběhu.
Silný příběh.
Když se vyprávění točilo okolo sirotčince nešlo nepodlehnout citům a modlit se,aby děti nalezly svůj šťastný konec. No... ačkoliv to vše dopadlo jinak, příběh se mi líbil.
Srdcervoucí příběh, který od čtenáře (spíše čtenářky) vyžaduje jistou míru soustředění, aby nevznikl hokej v jednotlivých postavách. Se smutkem jsem sledovala osudy Rill a jejích sourozenců a od začátku věděla, že u tohoto tématu nelze doufat v úplný happy end. Nebo ano? Nechte se překvapit. Linie z pohnuté minulosti drtivě válcuje tu současnou, ale celkově jde o dobře napsanou, čtivou knihu se zajímavou atmosférou. Pár procent přidám za pěkně zpracovanou audioverzi. 80%
Je to už delší doba, co jsem knihu četla, a hodnotím tedy s časovým odstupem.
Příběh pojednává o tématu, o kterém jsem toho moc nevěděla, a to o zprostředkovávání adopce (resp. obchodu s dětmi) v 1. polovině 20. století v USA. V historické dějové lince se setkáváme s Rill a jejími mladšími sourozenci, jež se po náhlé matčině smrti ocitnou v osidlech jedné takové organizace. Tito lidé děti v jejich "péči" vidí pouze jako zboží, na jehož prodeji mohou utržit slušný peníz. To, že děti jsou lidské bytosti s minulostí a rodinnými pouty je jim šumafuk. Rill se sebe a své sourozence snaží udržet pohromadě, ale jako dítě toho proti této mašinerii příliš nezmůže.
Musím autorku pochválit, že dokázala skvěle popsat bezmoc Rill a jejích sourozenců, když jsou oškubáni o svá vlastní jména, minulost, příbuzné i známé a jeden o druhého. Byl to zrůdný systém vedený lidskými bestiemi. Žila jsem v domnění, že v té době bylo v sirotčincích více než dost osiřelých nebo opuštěných dětí, kterých by se tyto instituce rády zadarmo zbavily, takže mě poměrně překvapilo, že byl obchod s dětmi takto výdělečný a obchodníkům s lidmi se vyplatil.
Z dějové linky zasazené v moderní době si již nepamatuji téměř nic a vzpomínám si, že i když jsem knihu právě četla, moc mě nezajímala. Její vypravěčka není sama o sobě vůbec nijak pozoruhodná (tedy kromě toho že své vlastní matce říká "Honeybee"; kdo tohle dělá?!) a prokousávat se jejími myšlenkovými pochody pro mě bylo dost nezáživné. Chápu, že jsme díky tomu dostali nějaké rozuzlení - kteří sourozenci se vzájemně opět našli a kteří zmizeli navždy, nicméně to by jistě bylo možné zjistit z krátkého epilogu vyprávěného Rill nebo jiným sourozencem. Myslím, že by bývalo lepší, kdyby celý příběh chronologicky vyprávěla Rill.
Nádherná, smutná kniha inspirovaná skutečnými osobnostmi, institucemi...Příběh nám vypráví Rill - asi jedenáctileté děvče, které se snažilo zachránit všechny své mladší sourozence ze spárů šílené Giorgie - Zlodějce dětí :-( Druhou dějovou linku nám vypráví Avery, která pátrá po své minulosti a minulosti celé své rodiny :-)
Velmi smutný příběh. Tentokrát jsem sáhla po audiu v podání Dany Černé, která příběh posunula ještě o kapku výš. Román, kde se střídá minulost a přítomnost, je nabitý emocemi, opírající se o skutečný příběh. I přes krutost tohoto příběhu, má však i láskyplné části a i téměř šťastný konec.
Kniha napsaná dle skutečného příběhu. Podle názvu i podle obálky jsem čekala trochu něco jiného. Bylo to zajímavé, ale tentokrát si nemohu odpustit několik výtek. V knize je velké množství postav, ve kterých se čtenář zejména na začátku ztrácí. Střídání minulosti a přítomnosti je v této knize také poměrně zvláštně poskládané a způsobuje nepřehlednost děje. A nakonec to obrovské množství chyb a překlepů. Dělá to z knihy úplně zbytečně knihu druhé kategorie.
Konečně nové zajímavé téma z historie USA, docela čtivě zpracované díky dvěma dějovým a časovým linkám, místy dramatičnost trochu vynucená, ale celkové dobrý román.
Zklamání. Je to dlouhé, zbytečně táhlé. Tajemství bylo pro mě prozrazeno už na začátku. Pak už mě detaily nijak nešokovaly. Možná, kdyby ta časová linka příběhů byla jena poskládaná, tak bych byla víc v napětí. Navíc mě postavy nepřirostly k srdci. Asi jsem necitlivá.
Téma knihy velmi zajímavé,čtivě napsáno, i když parkrát jsem se v textu ztratila a musela se o pár stránek vrátit,abych si ujasnila kdo je kdo.
Smutný příběh, o to víc smutnější, protože byl inspirován skutečností.
I když podle názvu jsem čekala něco trochu jiného, nespokojená jsem rozhodně nebyla.
Autorka svým stylem docílila, že jsem se dokázala do příběhu vžít a sdílet pocity zúčastněných, ať už ty mrazivé a nebo ty šťastné.
Užití retrospektivy mám v knihách ráda. A jak se dost často stává i tu byl příběh z minulosti poutavější.
Poutavá kniha a i příběh. Neměla jsem ponětí, že se toto v Americe dělo. Každopádně podle titulní strany a názvu knihy jsem si představovala úplně něco jiného. Ale nevadí, i tak hezké čtení, teda až na to, že mě drtily chyby, překlepy, občas věta nedávala smysl - jako by to po překladu nikdo nekorekturoval.
No, po dočtení úplně nechápu název, jakým způsobem se váže k této knize konkrétně. Příběh s dvěmi časovými rovinami, z nichž ta v minulosti mě bavila o hodně víc. Linka ze současnosti se pohybovala mimo jiné v politice a to mě nebaví, narušovalo mi to celý příběh. Něco jsem úplně nepochopila, jestli jsem to přehlédla nebo? Jinak celkově se to četlo dobře.
Škoda té spousty překlepů, někdo to dost odbyl.
Velice silný příběh, doslova proti lidskosti. Vůbec jsem netušila, že se něco takového mohlo dít, obzvlášť v USA a v minulém století. Přišlo mi to trošku Dickensovské. Jsem ráda, že jsem na ni narazila. Obě linie vyprávění se mi líbily, hezky do sebe zapadaly. Ubírám jednu hvězdičku za chvílemi zbytečné natahování děje, ale hlavně za to, že není snad stránka, na které by nebylo hned několik chyb, což velmi ruší v požitku ze čtení (e-knihy). Jinak zajímavé, dojemné a čtivé. Doporučuji.
Soucasnost byla spis rusivy element, preskakovala jsem u nej cele odstavce, presto mam dojem, ze jsem i tak knihu cetla prilis dlouho. Existuje o tomto i film (Uloupene deti), tak na nej kouknu, protoze kauza ma zajimave, byt hrozne, tema, ale zpracovani v teto knize me nijak neoslovilo.
Kniha je nesmírně poutavá, vždy mě pohltí příběhy inspirované skutečnými událostmi i z takovýchto prostředí (např. Kde zpívají raci).
Musím ale přiznat, že mě po celou dobu ukrutně iritovalo množství a stupidita gramatických chyb - i/y, skloňování,chybějící písmena, s/z atd.,od první strany... Věřím že pro mnoho čtenářů nepodstatné, já se však vztekala téměř co stránku... Nepochopím vydavatele...
Štítky knihy
USA (Spojené státy americké) dětské domovy týrání senioři únosy dětí adoptované děti podle skutečných událostíAutorovy další knížky
2018 | Než jsme byly tvoje |
2020 | Kniha ztracených přátel |
2015 | Listy do neba |
2016 | Strážkyňa príbehov |
Násilí na dětech je asi nejsmutnější téma, které může literatura nabídnout. Zároveň je to ovšem téma čtenářsky velmi vděčné. Obojího autorka ve své knize náležitě využila.
Pasážím popisujícím těžký život dětských říčních nomádů a jejich život v dětském domově není co vytknout. Dějová linka ze současnosti je ovšem slabá. Autorka jakoby nevěděla, co vlastně píše. Jestli sociálně kritický, detektivní, společenský nebo romantický příběh a z této její nejistoty vyplývá i závěr knihy, který se jí bohužel nepovedl a je až příliš kýčovitý.