Než napadne první sníh
Mary Lawson
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/543550/bmid_nez-napadne-prvni-snih.jpg
5
40
40
Dvě ulice s pár obchody, hrstka farem, střední škola uprostřed pole a pila pár kilometrů za městem: to je městečko Solace, severní Ontario, stav k září 1972. Sedmiletá Clara vysedává každý den u okna v obývacím pokoji a doufá, že každou chvíli zahlédne svou starší sestru. Rose, teenagerka plná vzdoru, utekla z domu bez jediného slova a už celé týdny o ní nikdo neslyšel. Útěchu Clara nachází jen v kocourovi Mojžíšovi, o kterého se stará, protože jeho majitelka paní Orchardová před několika týdny odešla do nemocnice, a ještě pořád se nevrátila. Do sousedního domu paní Orchardové se nastěhuje třicátník Liam Kane. Ve městě je nový, právě se rozvedl a aktuálně je nezaměstnaný. Claru jeho příchod překvapuje, současně ji však i zneklidňuje. Neuplyne ani pár hodin od jeho příjezdu a Liamovi zaklepe na dveře policista. Je snad z něčeho podezřelý? Elizabeth Orchardová, jejíž život se pomalu chýlí ke konci, v nemocnici rekapituluje nejvýznamnější okamžiky svého života. Postupně se tak odhaluje tajemný vztah, který s nově příchozím cizincem měla. Podmanivě poetický román Než napadne první sníh je vyprávěný ze tří různých úhlů pohledu: z pohledu Clary, paní Orchardové a Liama Kanea. Jejich příběhy se navzájem prolínají a oni sami se dostávají čtenáři pod kůži: odkrývají trápení a smutky, výčitky, ale i lásku, která všechny spojuje jak s těmi, k nimž je váže rodinné pouto, tak s těmi, které si vybrali. Než napadne první sníh je mistrovský, napínavý, především však laskavý příběh od jedné z nejlepších vypravěček naší doby.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2024 , JotaOriginální název:
A Town Called Solace, 2021
více info...
Přidat komentář
Někdy netušíme, ba dokonce si ani nepřipustíme, jak naše činy ovlivňují nejen náš, ale mnohdy i životy jiných. Ať si k sobě připoutáme cizí dítě, či nepokrytě děláme rozdíl ve vztazích ke svým dětem, nebo se v pubertálním vzdoru rozhodneme řešit svou existenci (bezohledně) po svém, anebo se díky rozhodnutí jiných ocitneme znovu na, možná lepším, začátku.
Nevím, zda mohu konec označit jako "happy end", rozhodně je však plný naděje. A tu bychom nikdy neměli ztratit.
Kniha se krásně hodí k Vánocům, byť se přímo o Vánocích neodehrává. Je totiž něžná, laskavá a poetická. Poselství, které v sobě nese, zabrnká na lidskou strunu v každém z nás. Autorka si mě svým vypravěčským uměním dokonale podmanila mimo jiné proto, že v příběhu není ničeho příliš ani mu nic neschází. Vše plyne zcela spontánně a poklidně, nikoliv však nudně.
Jak dobře napsat dějově hodně pomalou knihu ukazuje "Než napadne první sníh" od Mary Lawson. Především malá Clara a soused Liam byly skvělé postavy. A tajemství paní Orchardové mi dalo taky zabrat.
Ráda doporučuji jako čtení pro klidné večery.
Ontario, 1972... Paní Orchardová umírá v nemocnici a odkazuje svůj dům Liamovi, kterého kdysi krátce znala jako čtyřletého chlapce, ovšem i tak ji toto setkání ovlivnilo na celý život... Vedle paní Orchardové žije rodina se dvěma dcerami, starší teenagerka Rose utekla z domu a už pár týdnů se pohřešuje, sedmiletá Clara na ni stále čeká a mezitím se stará o kocoura Mojžíše, který v domě po paní Orchardové zůstal...
Román se mi moc líbil, líbilo se mi vykreslení postav, které jsou křehké a silné zároveň, ale upozorňuju, že v knížce se toho vlastně až tolik neděje a tempo je poměrně pomalé... Líbilo se mi i to, že ač je konec de facto dobrý, není pohádkově růžový a je jasné, že ty šrámy na duši, které postavy mají, se jen tak nezahojí, možná nikdy, čili celkové vyznění je spíše takové melancholické, ačkoliv naděje z řádků jasně čiší...
Až potom, co jsem si knížku pořídila, jsem si uvědomila, že jsem od autorky kdysi dávno četla román Návrat do Crow Lake a že se mi velmi líbil, zůstal ve mně i po těch letech stejný dojem jako z této novinky: vykresluje život, který sice není lehký, ale ve své podstatě je krásný, jedinečný, vzácný...
Pichlavá poznámka na závěr: na obálce je krásná rezavá kočka, ovšem v knize se dočtete, že Mojžíš je kouřově šedý... To, že spolu tyhle dvě věci nekorespondují, mě trochu štve...
Hodnocení: 4,5 * z 5 *
Nečekala jsem nic a dostala tak nádherný příběh, který mě dokázal i rozplakat. A to už je co říct. Tři lidé a jeden kocour, tři osudy, které se prolnout. Pomalu se rozvíjí příběh jak květ růže a na konci máte před sebou něco tak krásného, že vás to dojme. Doporučuji pro zamyšlení i pro ty, kteří doslova chtějí nakrmit duši.
Ooo, tohle bylo tak milé a laskavé čtení.
A i když to bylo vlastně o hodně smutných věcech, tak to vyznělo tak nějak pozitivně. Bavilo mě číst příběh ze všech tří úhlů pohledu, postupně to do sebe nádherně zapadalo.
Nejvíc jsem si oblíbila malou Claru, která byla ve věku mé dcery. A kocour Mojžíš byl taky parádní číslo.
Určitě knihu doporučuji všem, kteří mají rádi příběhy o životě, které vás rozbrečí, ale i zahřejí u srdce.
(SPOILER)
Moc hezky se tato knížka četla. Byla jsem ráda, že vše dobře a uvěřitelně dopadlo.
Ve vyprávění se střídají tři hrdinové: osmiletá Clara, dvaasedmdesátiletá paní Orchardová a Liam Kane, muž, mezi třicítkou a čtyřicítkou.
V Ontariu na severu Kanady je mestečko Solace. Osmiletá Clara má trápení: její starší sestra Rosie po hádce s matkou utekla z domova. Jenže je už pryč několik týdnů a zatím nedala Claře vědět, kde je. Proto Clara vysedává u okna a čeká na znamení.
Navíc do vedlejšího domu, který patří paní Orchardové, se nastěhuje neznámý pán, Liam Kane.
Clara má za úkol se starat o Mojžíše, kocourka paní Orchardové, zatímco paní Orchardová je v nemocnici. Její pobyt, který měl být jen pár dnů, se neobyčejně protahuje. Jak se má Clara postarat o plachého kocourka, když je dům obydlený?
Paní Orchardová je druhou vypravěčkou příběhu. Má nemocné srdce, mnohem víc než čekala. Vzpomíná na své mládí a manželství.Je jí jasné, že už se domů nevrátí, proto svůj dům přepíše na Liama, kterého poznala jako malého chlapce.
To nejistý Liam se právě rozvádí a nečekaně získaný dům využije jako útočiště, jako místo, kde se může rozhodnout, jak naložit se svým životem. Nejdéle do chvíle, než napadá první sníh...
Krásný poetický příběh, odehrávající se v 70tých letech v Kanadě, pomalu plyne, ale děje se v něm spousta věcí. Tři hlavní postavy, zažívající důležité okamžiky ve svém životě, které jsou napohled odlišné, ale přitom je něco spojuje. Hezké to bylo.
Clara vysedává u okna a doufá, že uvidí svoji sestru Rose, která utekla z domova, jak se vrací domů.
Paní Orchandová leží v nemocnici, vzpomíná a cítí, že její čas se krátí.
Liam se do Solace právě přistěhoval a už mu klepe na dveře policista…
Tyhle tři, na první pohled úplně nesouvisející, osudy jsou spolu zajímavě propletené a střídání třech úhlů pohledu dává knize skvělou dynamiku.
Jako čtenáři budete odhalovat dávná tajemství, sledovat zoufalství a všem třem hlavním postavám fandit. Nebo alespoň já jsem to tak měla.
Zase jednou knížka, která ukazuje, že na malých laskavostech záleží, a ty se mě vždycky dotknou. Tohle bylo opravdu milé čtení, co zahřálo u srdce.
Kniha klame obálkou. Ta je sice nenápadná, ale krásná, jemná a po přečtení si čtenář uvědomí, jak moc k příběhu pasuje.
Příběh se odehrává v Solace v Kanadě. Autorka dokáže skvěle popsat tamější přírodu a její krásy.
V knize se střídají pohledy Clary, Elizabeth a Liama. Osobně mám střídání pohledů ráda, protože čtenář tak neusne na vavřínech a díky tomu i děj rychleji plyne.
Clara je školačka. Má ráda pravidla a je systematická. Holčička je miloučká a líbí se mi, jak se nebojí optat dospělých na vše, čemu nerozumí. Elizabeth Orchardovou jsem si od začátku představovala jako hodnou, přívětivou babičku milující děti. Dozvíme se, proč se chová tak, jak se chová, i o jejím životě před Solace. Liam je mladý, ale již zkoušený životem. Jeho dějová linka se mi moc líbila.
Odkrývají se zde rodinná tajemství a dokonce jsme i účastníky pátrání. Se zatajeným dechem bude čtenář "pozorovat" vyvíjející se situaci u Clary doma.
V knize se hodně mluví o smrti a sledovat uvědomování si dítěte smrtelnost bylo bolestivé.
Příběh je o naději i víře. Mít víru, že naše minulost nám nezkazí naši budoucnost. Doufat v lepší zítřky i nové začátky. Věřit, že se vše vrátí zpátky do svých kolejí.
I když se v ději objevuje tolik těžkých témat, tak je odlehčen humorem. Nejvíce se mi líbila scéna v nemocnici s Marthou a paní Orchardovou ohledně injekcí a $xu.
Osobně mě zaujal popis přípravy javorového sirupu.
Než napadne první sníh je smutná, vtipná kniha, ale především je o životě bez příkras. Vřele doporučuji. Věřím, že vás čtení této knihy zahřeje u srdce.
Děkuji Nakladatelství Jota za poskytnutí výtisku v rámci spolupráce.
Než napadne první sníh, už ten název je krásný i poetický a v takovém duchu se nesl celý příběh. Nevšední, soucitný, procítěný, ale i laskavý, vyprávěný třemi vypravěči. Dívkou Clarou, paní Orchandovou a mladým mužem Liamem. Nemohla jsem si vybrat vhodnější čtení na dušičkové období, je plné vzpomínek a nostalgie, a to k dušičkám patří.
Než napadne první sníh
Mary Lawson už mám na seznamu dlouho a chtěla jsem stihnou do konce roku, alespoň jednu knihu...
Příběh je o ztrátě, smutku, výčitkách a naději, hledání své cesty, setkáváme se třemi postavami, které jsou realistické a lidské. Jejich citové pouto je hluboce osobní...
Vyprávění plyne nenápadně a pomalu, ale emoce jsou intenzivní. Styl psaní mi seděl a mám už nachystanou další knihu od autorky na čtení, doporučuji