Než natáhnu brka
Antti Tuomainen
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/378046/bmid_nez-natahnu-brka-7ey-378046.jpg
4
186
186
Jaakkovi je 37, když mu lékař oznámí, že nemá chřipku, ale umírá na otravu – a nemá už moc času. To člověku na dobré náladě nepřidá. A aby toho nebylo málo, když se z ordinace vrátí domů, přistihne svou ženu, jak si užívá s Petrim, mladým, přitažlivým zaměstnancem jejich společné firmy. Firmy, kterou začíná ohrožovat nebezpečná konkurence. Jaakko se rozhodne vypátrat toho, kdo mu usiluje o život. A taky chce, aby jeho firma prosperovala, až on tady nebude. Obchod s houbami matsutake, které se za vysoké ceny vyvážejí do Japonska, běží výtečně. A ve Finsku rostou ty nejkvalitnější. Ale zbraně nové konkurenční firmy mají skutečně tvrdý kalibr. Je to snad Jaakkova chyba, když začnou umírat její zaměstnanci? Ale copak má čas starat se o jiné lidi? Protože jedno je jasné: se smrtí za zády jde všechno rychleji a je potřeba užít si i využít každou minutu. „Než natáhnu brka“ není obyčejná detektivka, ale mimořádně zajímavá kniha: veselá i tragická, citlivá i podivínská, plná životní moudrosti a vtipu, je to román, který navzdory černému humoru probouzí radost k životu a při jeho čtení si připadáte, jako by vám před očima běžel film Akiho Kaurismäkiho.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2018 , Kniha ZlínOriginální název:
Mies joka kuoli, 2016
více info...
Přidat komentář
Neurazí nenadchne - děj ztřeštěný :-) z části i trochu na černo humorný v druhé polovině :-) detektivka no s rezervou ale ,,jo,, stojí za poslech spíše ....
Nevím, proč jsem čekala víc finského černého humoru a drsnosti. Ze začátku jsem byla každopádně docela zaujatá, ale postupem času jsem pak u audia víc a víc ztrácela pozornost a vlastně už ani vůbec nevím, jak se to celé rozuzlilo. Škoda.
Absurdní detektivka. Skoro hodinku Listování jsem si užila.
"Smrt je v životě jediná jistá věc, až děsivě jediná věc, na kterou je možné se opravdu spolehnout."
7 hodinová houbová audio omáčka. Nebylo to vyloženě zlé, ale nemastné, neslané a z takových přísad "majstrštik" neuděláte.
Netradiční detektivka, kde oběť otravy se snaží najít svého vraha, ještě než umře. Je prostoupená příjemným černým humorem, ale nechybí jí taky trocha napětí a nějaký ten zvrat a překvapivé rozuzlení. Líbilo se mi to.
Tohle bylo... co? Mám ráda finskou kulturu i literaturu, především starší, jelikož u novodobých finských spisovatelů jsem už párkrát narazila, stejně jako v tomto případě. Anotace knihy je asi nejlepší část. Černý humor jsem nenalezla, napětí také ne, marně hledám, co bych na knize pochválila... Až po dočtení jsem si uvědomila, že jsem jednou takto zklamána z finské knihy byla - nu ano, četla jsem autorovu Malou Sibiř, která byla ještě o chlup horší.
Poslouchal jsme jako audioknihu.
Příběh ve mně střídavě vyvolával spoustu emocí. Cítil jsem skoro to samé jako Jaakko. Zdrcen, zrazen, podveden, znovuoživen a opět podveden....
Myslel jsme že to bude je truchlení zrazeného umírajícího muze, ale od příhody s katanou se to začlo ubírat, pro mně, nečekaným směrem.
Smál jsme se, smutnil jsem, ke konci jsme se musel smát nahlas a kroutit hlavou. Nemyslím tím že je kniha tak bravurně napsaná, ale prostě se mi perfektně trefila do nálady.
Rozhodně si knihu musím pořídit do knihovny.
Poslechnuto jako audiokniha. Mě se to líbilo. Srandovní jména postav mě bavila. Vraha jsem ne odhalila a překvapilo mě rozuzlení. Doporučuji
Lehce ulítlé, ale četla jsem se zájmem. Bavily mě hlavně Jaakkovi myšlenky. Podle komentářů je jasné, že to není kniha pro každého, ale já si autora určitě ještě vyhledám.
Seveřani mají prostě svůj smysl pro humor, svoje brutální kriminálky, jsou zřejmě z nedostatku slunečního svitu víc syroví a cyničtí. Aby nedošlo k omylu, tohle není brutální kriminálka, ani kniha anekdot. Přesto je tam detektivní zápletka, pár mrtvol, konkurenční boj, věčné téma mužů a žen a plno úvah proč se všechno tak nějak semlelo.
" Noční myšlenky jsou kostlivci denních myšlenek, překroucená těla snů. Pochopil jsem to ve čtyři hodiny, když jsem se probudil z krátkého, útržkovitého spánku. Bál jsem se, že jsem žil špatně, že jsem si zahodil život. Byl to strach z nezvratného, jako bych přeběhl přes okraj srázu a zakmital nohama do prázdna. "
Až na ten přehnaně akční závěr, za který ubírám jednu hvězdu, se mi to moc líbilo. Ano, celá kniha je samozřejmě přitažená za vlasy, ale nenápadně a děj pěkně ubíhá.
vtipne bizarni pribeh, ktery podle me takrka prvoplanove cili na film - byla by to vizualne zajimava cerna komedie.
Samotny pribeh je trochu podobny treba Nesbovym Lovcum hlav. Tam to byl vyborny pribeh s dost prumernym filmovym zpracovanim. Tady to je spise naopak - ponekud klopotny a misty mirne unyly pribeh, ktery by byl zajimavy na platne zkraceny na sviznou puldruhou hodinu :)
detektivka? krimi? humor? ani omylem...
Opravdu podivná a nepochopitelná kniha, kde se žádná postava nechová smysluplně. V podstatě je to jen několik hodin pindů o smrti a o houbách.
Celkem mě překvapuje, že nějaké nakladatelství je ochotné zaplatit za práva a překlad takové snůšky blábolů. Nemluvě o tom, že se namluví audiobook, i když v tomto případě jeho kvalita je mizerná a jediné co tam za něco stojí je ten herec.
Abych jen nehanil, je to napsané celkem čtivě.
Po několika kapitolách odloženo, neb jsem si potvrdil, že severští autoři prostě nejsou můj šálek... čehokoliv. Ale nezatracuji a třeba tomu ještě někdy dám druhou šanci.
Audiokniha: Pěkně načtená kniha, příběh vcelku vtipný, svižně ubíhal. Občas jsem měla trochu guláš v postavách, ale dalo se to. Parádní oddychovka.
Na severský humor musí být, myslím, člověk naladěný. S tím já problémy nemám, takže jsem si čtení užil. Ale není to nějaká třeskutá sranda od začátku do konce. Stejně tak, jako to není úplná detektivka, i když mrtvoly se v ději také najdou. A zároveň je tam hodně myšlenek, které člověka vyprovokují, aby nějak reflektoval vlastní život a konečnost. Všechno v tom správném poměru, okořeněné špetkou erotiky dává dohromady výbornou knihu.
Osvěžující oddechovka, rozjíždějící se zcela nenápadně a pokračující jako smršť nečekaných situací, kdy si říkáme, tak kam až…? Vtipné tím věcným suchým humorem, který mám tak ráda, s prvky lehké nenápadné absurdity. A který celý detektivní příběh posouvá úplně jinam.
Moc jsem nečekala, ale za mě dobré, pobavilo!
*
„Dívám se na pohovku. Je moc krátká. Je bytelná a určitě měkká, ale příliš krátká. Potom si ji v duchu srovnám s místem, kde bych spal, kdybych nestihl utéct před sekerou. Rázem vypadá dobře.“
*
„Udělal jsem pár chyb, vím to. Ale přesto si nehodlám nic vyčítat. V takové situaci jsem poprvé: nejsem zvyklý ukrývat mrtvoly nebo likvidovat důkazní materiály. Situace je pro mě nová a překvapivá. Totéž platí pro celý život, jak jsem hořce poznal. Všechno se děje poprvé a naposledy.“
*
„Trochu mě mé myšlenky vystrašily. Říkám si, že člověk neví, co má v hlavě, dokud ho to nenapadne.“
Docela vtipná povídka, víc bych za tím nehledal.
,Román podobně temný a napínavý jako ikonické Fargo?' Tak to rozhodně ne. Ani temný, ani napínavý. Prostě oddychovka na podzimní odpoledne. Nezklamalo, ani nenadchlo.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány humor finská literatura černý humor severská krimi
Autorovy další knížky
| 2018 |  Než natáhnu brka |
| 2012 |  Léčitel |
| 2015 | Moje temné srdce |
| 2016 | Důl |
| 2020 | Malá Sibiř |
Audiokniha.
Streštená kniha z pera fínskeho autora.
Jaakkovi sa život rozpadá priamo pod rukami. V ten samý deň zistí, že ho smrteľne otrávili, jeho manželka ho podvádza a - akoby to nestačilo - v jeho biznise s hubami mu šliape na päty nebezpečná konkurencia.
Ako sa s tým dokáže vysporiadať?
O tom je táto knižka.
Počúvalo sa to vlastne dobre, aj keď mi v mysli stále znie jedno výstižné slovo - priemerné.
Pred časom som čítala podobnú knižku "Stará dáma vaří jed", a tá bola o triedu kvalitnejšia.
Kto si však rád prečíta humornú knižku s detektívnou zápletkou nech skúsi... a snáď mu "ulahodí" viac ako mne.