Než přijde mráz
Henning Mankell
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/535597/bmid_nez-prijde-mraz-660e48cc0d965.jpg
4
197
197
Linda Wallanderová série
1. díl
Jsou jedné krve. A proto chápou, kolik bolesti obnáší strážit zákon Čerstvou absolventku policejní akademie Lindu Wallanderovou zanedlouho čeká obvyklé kolečko městské pochůzkářky. I když proti otci a jeho způsobům celou pubertu protestovala, vybrala si nakonec tutéž profesi. Jsou přece jedné krve, což švédští strážci zákona ocení. Linda je sice nejspíš stejně prchlivá a paličatá jako její táta Kurt, ale taky intuitivní bystrozraká mladá žena, která si umí spojit dvě a dvě a pronásledovat zlořád s urputností buldoka. Krom toho má paklíč otevírající lecjaké dveře, i kdyby to týden před formálním nástupem k ystadskému sboru znamenalo, že vážně ohrozí svou bezpečnost Začalo to hořícími labutěmi v parku, pak kdosi upálil tele ve stáji a způsobil i požár svatostánku, po němž v lavici zůstala uškrcená věřící. Otec i dcera Wallanderovi – občas pátrající ve vzájemné shodě a místy každý na vlastní pěst – už tuší, že v kraji Skåne řádí šílený mozek zviditelňující se zápalnými oběťmi. Nicméně jak do patologického vzorce zapadá brutální vražda neškodné badatelky v chatě připomínající ježibabí chaloupku? Nenapověděly by jim bible pohozená vedle mrtvé a dohady kolem Lindiny spolužačky Anny, odedávna nepolapitelné jako úhoř? První – a v autorově detektivní tvorbě bohužel poslední – případ Lindy Wallanderové symbolicky otevírá tragická labutí píseň. Policejní novicka v něm asistuje slavnému otci a přebírá jeho řeholi. Ačkoli zatím nenavlékla uniformu.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno:
2024
,
OneHotBook
Originální název:
Innan frosten, 2002
Interpreti: Jiří Vyorálek
více info...
Přidat komentář
Detektiva Wallandera jsem si oblíbila na základě televizní série a až po letech jsem se dostala k přečtení samotných knih. Už od prvního příběhu mě autor dokázal vtáhnout do děje a postava detektiva i s jeho mnohdy zvláštními rozhodnutími a povahovými rysy se stala mojí oblíbenou. Knihou Než přijde mráz jsem ukončila několika měsíční maratón napínavého čtení. Tento díl se nestal mým oblíbeným, příběh byl vyprávěn zejména z pohledu jeho dcery, která mě svým pohledem na svého otce mnohdy popudila. Problém jsem měla i s náboženskou stránkou příběhu, která pro mě byla až příliš popisná a přesto tak málo pochopitelná. Zároveň jsem měla pocit, že autor se snaží rozloučit se se svojí hlavní postavou a dát jí definitivní sbohem a k tomuto účelu až moc dává na odiv všechny jeho záporné vlastnosti, jako kdyby už bylo Kurta Wallandera až moc a bylo na čase nechat ho jít, což mě vlastně mrzí, protože tento detektiv pro mě zůstává nesmírně zajímavou postavou, která se mi těžko opouští.
V rámci celé wallanderovské série trochu úkrok stranou a tak trochu návrat ke kořenům. Mankell tentokráte do popředí staví komplikovaný vztah dcery a otce a celá kriminální zápletka jako by byla trochu upozaděna, podobně jako je Kurt Wallander de facto vedlejší postavou. Zločiny jsou potřebně brutální a tajemné, velmi brzy je ale jasné, jakým směrem se pátrání bude ubírat a kdo je pravděpodobně pachatel. Samotný příběh je trochu přitažený za vlasy a těch náhod je tu přece jen trochu víc, než by bylo záhodno a v tomto směru kniha silně připomíná úplně první Wallanderův případ Mrtví ve člunu. Na druhou stranu tu čtenář, který celou sérii postupně prochází, poznává ystadského komisaře z trochu jiného, lidského hlediska, které nemusí být každému příjemné, každopádně z něj dělá obyčejného hrdinu z masa a kostí, což je fajn. Totéž se dá říct o jeho dceři, která také prošla určitou proměnou a bojuje s celkovým vztahem k rodičům a s tím, že se stává tím, čím její otec. Podobně jako v předchozích knihách se dá říct, že i tato je psána čtivě a svižně a je svým způsobem atraktivní zejména díky tématu náboženského fanatismu, i když její atmosféra není nijak temná a tentokrát se navíc autor zcela oprostil od výletu do exotiky, který je tu jen na pár stránkách. V kontextu celé série je Než přijde mráz trochu slabším článkem, pořád jde ale o nadprůměrné čtení, které je v rámci vývoje postav poměrně zásadní, jinak ale nikterak výrazné. 70 %
Až jsem se lekl, že jsem konečně narazil na skvěle napsanou severskou krimi. Závěr bohužel sklouzl do průměru jak formou, tak obsahem. Nicméně pro nepříliš náročné fanoušky krimi doporučuji.
Je to pomalejší příběh, ale k tématu se mi to hodilo víc, než nějaká poděšená akce. Já za sebe mohu vyjádřit jen spokojenost.
Jsem veliký fanoušek detektiva Kurta Wallendera a Než přijde mráz byla poslední knížka, která mi ve výčtu jeho příběhů chyběla. Vyprávění H.Mankella mám opravdu rád, zvykl jsem si na jeho styl psaní a veškeré postavy. Linda pro mě tak nebyla pochopitelně neznámou postavou, ale měl jsem malinko problém s vyprávěním z jejího pohledu. Kurt nad ní dohlížel, vedl vyšetřování, ale přesto jsem jej ve vyprávění postrádal. Nebylo to úplně ono. Chyběla mi chemie veškerých postav. Příběh náboženských fanatiků mě sám o sobě bavil, ale i zde to mohlo být malinko více dotažené. Jako klad tak hodnotím hlavně fakt, že mi Linda vykreslila Kurta malinko jinak, než jsem jej vnímal jako čtenář předešlých knih.
Z nostalgie dávám slabší 3* a jsem rád, že H.Mankell napsal v sérii čtivější a napínavější příběhy.
Kurt Wallander a jeho dcera Linda.
Policejní stanice Ystad, hlášení o hejnu hořících kabutí nad jezerem Marebo.
(2013)
Nemohu se zbavit, možná chybného, dojmu, že v tomto románu série o Wallanderovi autor chtěl až příliš excelovat. Stále je to napsáno velmi zručně, ale jakoby se autor začínal bavit dlouhými nezáživnými myšlenkami a přecpával román zbytečnými stránkami. Také psychologii postav jsem nějak přestal chápat, tolik vzteklých scén mezi otcem a dcerou mi nepřišlo věrohodných. Každopádně přišli po této knize další pro mne mnohem lepší.
Autor má rozvážný styl. Když jsem si na pomalé plynutí děje zvykla, autora jsem si oblíbila. Tato knížka sice vrší nepravděpodobné situace jednu na druhou, ale v tom pomalém tempu se to dá.
...detektivka,jejíž děj pomalu plyne,udržuje v napětí a spěje k očekávanému konci,dobře napsané a uvěřitelné...
Kým príde mráz je jedna z tých pomalších a slabších kníh od autora. Mankellov štýl písania je však veľmi uveriteľný, živý a človek má pocit, že postavy z knihy pozná. Tento raz však deju chýbala lepšia zápletka, chýbalo to pravé severské, detektívka bola takisto viacmenej na okraji. Skôr sa autor povenoval postavám a vzťahu Wallandera a dcéry Lindy (mimochodom to jej hrozné správanie sa autor v iných knihách chvalabohu úplne pozmenil, úprimne mi Linda liezla v tejto knihe na nervy). Mankell je významný autor, tento raz však úplne na 100% moje očakávania nenaplnil. PS: slovenský preklad je zlý, plný chýb a preklepov, ktorých narátame hádam aj cez 50....
Nejslabší kniha o Wallanderovi i když jako hlavní postavou je jeho dcera Linda. Příběh se vleče a je opravdu nudný. Žádné napětí. Hodnotím průměrem a to jsem se rozhodoval mezi dvěma a třemi hvězdičkami, ale jelikož je Mankell můj oblíbený spisovatel tak hodnotím třemi...
Linda jako druhá postava ano, Linda jako hlavní...?...nějak mi to nešlo, i když námět super...celá kniha se četla dost těžce...závěr rychlý a předvídatelný...asi nejslabší...
Čteme-li nějakou knihu podruhé, všímáme si více. Tady je v druhém běhu po detektivce vztah rodičů a dětí, resp. stárnoucích rodičů a dospělých dětí, ať už komisaře Kurta a budoucí policistky Lindy, zjišťující, kolik toho po rodičích a prarodičích podědila a nic s tím nenadělá, a její kamarádky Anny s "podivínským" otcem a neméně podivnou matkou. Ta zápletka je šroubovaně nasazená (Linda se usazuje v Ystadu a její první případ je její kamarádka), ale budiž. Dál už běží všechno ve starých známých kolejích, od poloviny tušíme, od tří čtvrtin víme, ale to vůbec není na závadu. Naopak oceníme, co dokáží "děti" překonat a co jejich vůle změní.
Tak tohle mi nešlo; na 90. stránce se pořád nic nedělo, vnitřní monology hlavní hrdinky byly otřesné a opakující se, celé pojetí mi přišlo vlastně takové, že se někdo teprve psát pokouší, což asi nebude autorův případ, takže ..... možná někdy jindy. Anebo spíš ne.
Pan Mankel je spisovatel, od kterého budu mít za chvíli přečtené všechny knihy, Mám moc ráda jeho styl psaní, propracovaný děj, klidný styl vyšetřování. O komisaři Wallanderovi už vím, jak dokáže být znenáhla vzteklý, vím , jak vyšetřuje - jakoby to byl už můj starý známý.Trošku je to teď víc o jeho dceři Lindě, ale nijak to nevadilo. Opravdu velká škoda, že Henning Mankel před rokem zemřel. Jeho knihy určitě doporučuji.
Dcera komisaře Wallandera Linda má nastoupit na své první místo u policie. Někdo začne podpalovat zvířata, pak dochází k vraždění lidí. Také Lindina kamarádka Anna zmizí. Předtím se Lindě svěří, že asi viděla svého otce, který zmizel před více než dvaceti lety.Linda se účastní vyšetřování svého otce, současně začne pátrat na vlastní pěst a my se postupně dozvídáme, co všechno může způsobit náboženský fanatismus. Autor v knize věnuje více pozornosti vztahu komisaře s dcerou. Mám ráda komisaře Wallandera s jeho úvahami, nápady i záchvaty zlosti. Knihu určitě doporučuji, je mně zase líto, že jsem dočetla poslední stránku.
Nemůžu si pomoct, ale mě šla LInda Wallanderová pořádně na nervy - takhle se chová mladá třicetileá žena ? Občas mi připadalo, že je jí šestnáct a že s ní mlátí puberta, proboha !(Ve filmu je vztah otce a dcery pro mě nějak uvěřitelnější). Ale jinak je to velmi dobrá detektivka, napínavá, až do konce, téma náboženského fanatismu a manipulace dobře rozehráno.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány švédská literatura severská krimi švédské detektivky
Autorovy další knížky
| 2013 |  Vrazi bez tváře |
| 2017 |  Italské boty |
| 2015 | Pátá žena |
| 2014 | Bílá lvice |
| 2013 | Než přijde mráz |
S tou divnou omáčkou okolo je to nuda. Peru se s tím a přeskakuju. Samotný detektivní příběh by byl možná fajn. Ve filmu bylo dost věcí jinak, ale taky mně to moc nebavilo. Vzdávám to