Než přišel Hitler: Poslední zima Výmarské republiky
Rüdiger Barth , Hauke Friederichs
Výmarská republika se v zimě na přelomu let 1932 a 1933 otřásá v základech: ekonomika krachuje, politická situace je přinejmenším napjatá a v ulicích dochází k potyčkám mezi komunisty a nacionálními socialisty. V budově říšského sněmu vrcholí zápas o moc. Příběh deseti týdnů, během nichž pět mužů srazilo Výmarskou republiku na kolena: Paul von Hindenburg, Adolf Hitler, Joseph Goebbels, Franz von Papen a Kurt von Schleicher svádějí v přímém přenosu dramatickou bitvu jako ze seriálu House of Cards.... celý text
Literatura faktu Historie Politologie, mezinárodní vztahy
Vydáno: 2020 , VyšehradOriginální název:
Die Totengräber: Der letzte Winter der Weimarer Republik, 2018
více info...
Přidat komentář
Sepsáno výbornou formou, včetně výňatků z dobového tisku či úryvků básní. Víc takových knih...
Než přišel Hitler: Poslední zima Výmarské republiky je opravdu precizně vypracovaná kniha o důležité etapě historie. Nejvíce na ní oceňuji experimentálně pojatý styl vyprávění, který se skládá z krátkých úryvků popisů dnů jednotlivých osob. Knize opravdu nemám, co vytknout, jelikož svou úlohu literatury faktu plní znamenitě. Je psána čtivě a srozumitelně. Zároveň popisuje i běžný život tehdejších dní. Žádné slepé pasáže v ní nejsou a jednotlivé kapitoly jsou přesně vyváženy tak, aby žádná část nepůsobila zdlouhavě a únavně. Příběh je podán precizně. Díky tomu, že faktická část nepřebila veškerou estetiku díla, můži knihu každému s klidným svědomím doporučit.
Štítky knihy
nacismus Adolf Hitler Německo 30. léta 20. století Joseph Goebbels, 1897–1945 Výmarská republika
„Navštěvuje kavárny a pivnice, kde esámani mávají vlajkami s hákovým křížem. „Co máte proti židům?“ ptá se Mowrer těchto mužů.
„Nejsou to lidi jako my ostatní,“ odpovědí mu.
Mowrer vyzvídá dál: „Myslíte si to vy sami, nebo to jsou myšlenky vašich straníků?“
„Myšlení už nás unavuje,“ prohlásí jeden. „Nikam tě nedostane. Sám vůdce říká, že skuteční nacisti myslí krví.““
Převzetí moci nacisty v Německu v lednu 1933 je další z traumatizujících milníků v historii temného dvacátého století. Nacistické převzetí moci v Německu mi vždycky přišlo výrazně komplikovanější než např. bolševické převzetí moci v Rusku. Trochu sebekriticky to přisuzuji chybějícímu detailnímu vhledu do problematiky. V Rusku je ta událost nesmírně lineární, přímočará, jednotlivé kroky následují nezadržitelně jeden za druhým, navazují na sebe v kritickém řetězci událostí a vše je závislé na několika málo postavách, především na Leninovi (a současně na absurdní nekompetenci carského režimu), kdekoliv se to mohlo zadrhnout, stačilo málo a bolševici by nezvítězili. Tahle kniha ukazuje, že přes vnější dojem zdánlivé složitosti se to má s nástupem nacismu v Německu velmi podobně. Stačilo málo …
Kniha je svým způsobem unikátní, autoři se zaměřili na relativně krátké období mezi 17. 11. 1932 až 30. 1. 1933. doslova den po dni popisují dění v Německu, primárně aktivity „gentlemanů“ na obálce knihy – hrobařů republiky – Hindenburga, Papena, Schleichera, Hitlera, Goebbelse. Hlavní „protagonisty“ doplňují vedlejší postavy v podobě novinářů, cizinců pobývajících v Berlíně, odborářů, předsedů nebo reprezentantů dalších zainteresovaných stran – komunistů, socialistů, průmyslové a velkostatkářské elity, Berlíňanů, a mnoha dalších. Každou kapitolku – každý jednotlivý den – uvozují ukázky nadpisů dobového tisku.
Text je nesmírně intenzivní, jeden až žasne, jak bylo téma uchopeno. „Příběh“ je akční, nekompromisně směřující k cíli, autoři se rozhodli dění popisovat v krátkých nesouvisejících odstavcích, text se chvíli věnuje tomu, potom dalšímu, pak přeskočí zase jinam a překvapivě to funguje. Celek je mimořádně čtivý politický thriller, je to mikrohistorická sonda do kritického okamžiku evropských, vlastně světových dějin. Čtenář doslova žije uprostřed dění, doslova dýchá mrazivý zimní berlínský vzduch. Není třeba mít o událostech načteno, není třeba se obávat neznalosti dění. Kniha je skutečně přístupná, podrobná, detailně popisuje postup rozvratu republiky. Vše potřebné autoři vysvětlí. Jsou to novináři, ne historici, takže primárně popisují dění, a popisují ho čtivě. Nezkoumají pozadí, motivy, neanalyzují. Navíc je třeba ocenit naprostou objektivitu, v tomto případě zjevně nezatíženou německým národním historickým traumatem z nacismu.
Je fascinující to sledovat. Je fascinující poskládat řetězec událostí, sledovat kumulující se jednotlivá drobná lidská selhání na úrovni jednotlivců, která v součtu umožnila nástup absolutního zla. Stejně tak mimořádně zajímavé je nasát dobovou atmosféru, všeobecné společenské napětí, sledovat postupující vulgarizaci politiky, až za hranu politického násilí. Z textu je patrné, že značná část lidí, jakkoliv to zní neuvěřitelně, tehdy po totalitě a diktatuře skutečně toužila. Chtěli zničit svobodu a rozvrátit republiku, a to se jim nakonec splnilo. V tomto vývoji lze nalézt poučení i pro dnešní dobu, nepodceňoval bych touhu mnohých po návratu vlády tvrdé ruky, může se to hodně rychle a hodně šeredně zvrtnout. Knihu rozhodně doporučuji.