Než vystydne káva
Tošikazu Kawaguči
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/489490/bmid_nez-vystydne-kava-s1M-489490.jpg
4
947
947
Funiculi funicula série
1. díl >
Pokud byste měli možnost vrátit se zpět v minulosti, využili byste ji? Malá japonská kavárna Funiculi funicula ukrývá nečekané tajemství. Jedno z jejích míst umožňuje hostům kavárny, vrátit se zpět do minulosti. Musí však dodržet určité podmínky. Přítomnost však nezmění a čas mají omezený – než jim vystydne káva. Možnosti využijí čtyři dvojice – milenci, manželé, sestry a matka s dítětem. A právě jejich příběhy kniha vypráví a přináší dojemná rozuzlení jejich životních osudů. Co byste řekli tomu, kdybyste se mohli vrátit do minulosti, ale jen na chviličku, než vám vystydne káva? V jedné malé kavárně, pojmenované podle známé neapolské písně Funiculi funicula, prý mají místo, které vám to umožní. Má to ale háček. Můžete se setkat pouze s lidmi, kteří kavárnu již někdy v minulosti navštívili. Ať uděláte cokoliv, přítomnost tím nezměníte. Při pobytu v minulosti se z místa nesmíte vzdálit. Váš čas v minulosti začíná nalitím kávy a končí, když káva vystydne. A tím výčet podivných pravidel nekončí. Přesto se najdou lidé, kteří, když se o této možnosti doslechnou, se rozhodnou ji využít. Kniha nabízí čtyři příběhy osob, které se o cestu v čase pokusily, a jejich dojemná rozuzlení: Milenci: příběh ženy, která se rozešla s mužem, za něhož se chtěla vdát Manželé: příběh muže, ztrácejícího paměť, a jeho ženy, zdravotní sestry Sestry: příběh ženy, která utekla z domu, a její mladší sestry, která milovala jídlo Matka a dcera: příběh těhotné ženy, která v kavárně pracuje... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2022 , Kniha ZlínOriginální název:
コーヒーが冷めないうちに (Kóhí ga samenai uči ni), 2015
více info...
Přidat komentář
Jedná se o knižní přepis původně divadelní hry, kde hrají prim lidské emoce, výrazy obličeje postav a to, jak mezi sebou postavy komunikují. Kniha rozhodně špatná není, ale žádný zázrak se nekoná. Na celé knize stojí a padá motiv jednotlivých povídek a to se celkem obstojně povedlo přenést i na papír. Nutno dodat, že západnímu publiku to může připadat místy trochu banální, ale musíme si uvědomit, že je to určeno pro japonské publikum, kde se podobné pocity a intimní příběhy nevytahují na veřejnosti mezi lidi, co nejsou součástí rodiny nebo kruhu blízkých přátel...
První díl série 4 knih, který uvede čtenáře do jiného časoprostoru než jsme zvyklí. Neměnná pravidla cestování v čase ukazují na možnost změnit vnímání pro obtížné situace, které se staly a možnost vyrovnání se se ztrátou. Citlivé, filozofické, trochu melancholicko-poetické. Opakování některých pasáží ke čtveřici knih patří a nijak to nesnižuje kvalitu čtení.
Tato knížka byla sice oddechová, ale zanechala ve mně takový zvláštní, ale hezký pocit. Dobře se četla a zahřála na srdci. Ideální četba k ranní kávě v podzimním období.
Náhodně jsem na tuhle knihu narazila v knihovně, zaujal mě název a obálka a po přečtení anotace jsem si řekla, proč ne?
Je to velmi oddechový příběh se zajímavým tématem i sympatickými postavami. Co mě ale strašně štvalo, bylo neustálé opakování pravidel kavárny, nebo tedy cestování v čase. Po třetím opakování jsem tyhle části prostě jen rychle přélétala očima. Obava, že se to bude i v dalších dílech opakovat, mě odrazuje od čtení pokračování.
Moc se mi líbilo! Je to i zajímavý žánr - jednotlivé povídky, navzájem propojené stejnou kavárnou a stejnými postavami, které se kolem kavárny točí. Je to hezky psané, pro cestování časem je vymyšlená logika a pravidla. Líbila se mi provázanost povídek - jak někoho zmíní v jedné povídce a příští je o něm. Často je to i dojemné. Také se dá zmínit podrobné popisy postav (hlavně co mají na sobě) a všudypřítomná vůně kávy :)
Vlastně hezká myšlenka - budoucnost ani minulost se nezmění... ale lidé ano. Nějak jsem se neuměla začíst. Neskutečně se mi pletly postavy... vždy mám problém se jmény, které začínají na podobná písmena a jsou podobná... no. Další knížky asi číst nebudu a tohle byla taková četba do metra cestou do práce a z práce.
Kavárna, ve které se nachází kouzelné místo, ze kterého může kdokoliv cestovat do minulosti či budoucnosti. Má to však velmi přísná pravidla a pokud jsou porušena, následky jsou velmi vážné… V knížce máme čtyři různé příběhy, kdy se každý z jiného důvodu rozhodne pomocí kavárny podívat do minulosti/budoucnosti. Za mě byl nejtěžší asi ten poslední, kdy jsem měla na krajíčku, ale každý příběh měl své kouzlo. Jediné, co mě mrzelo bylo to, že se tam často spousta věcí opakovala. Přišlo mi to zbytečné, až rušivé. Jinak to bylo hezké čtení na dva večery a já se podívám i na další díly určitě :).
Milá knížka, která do naší kultury vrací onu Erbenem zapovězenou štědrovečerní otázku - máme znát svou budoucnost? Trosku technicky těžkopádné martýrium kolem křesílka v jedné malé japonské kavárničce nám pohyb časem umožní sledovat. Vznikají tak dojemné situace vysvětlující dlouho zastřené okamžiky ze života milenců, manželů, ale i smutné tajemství jednoho mateřství.
Snad výběr těchto motivů mě neustále mylně utvrzoval v myšlence, že autorkou těchto křehkých příběhů musí bÿt žena.
Příběhy pro evropského čtenáře bych hodně proškrtala, obsahují podle mě mnoho slov, vedlejších motivů a jmen epizodních postav, dohromady tak vzniklo zbytečné hodně zamotané čtenářské klubíčko
Pěkná obálka i nápad, ale obsahově se mi kniha moc nelíbila. Čekala jsem něco jiného, dost jsem se u čtení nudila a poslední příběh už jsem ani nedočetla. Navíc mi vadilo to věčné opakování pravidel kavárny.
Dlouho jsem nečetla tak plytký román. Nápad je perfektní, ale autor neumí vůbec psát, postavy jsou ploché, zápletky šablonovité, pořád opakuje stejné informace a neumí pracovat s nedořečeností...
Zcela určitě jde o originální a velmi nekonvenční nápad. Samotné ztvárnění už je domnívám se o malinko horší. Snad je to způsobeno velkými odlišnostmi asijské kultury od té evropské. Jedná se vlastně o čtyři zcela samostatné příběhy, které jsou propojené právě prostředím zmíněné kavárny. Celkově to sice není vůbec špatné, ale upřímně řečeno čekal jsem od toho přece jenom ještě trochu více.
Tahle kniha zněla zprvu lákavě, ale úplně mě teda nenadchla. Připadá mi, že autor vůbec nevyužil potenciál svého nápadu a snaží se ulovit melancholické čtenáře, kteří mají rádi kult kaváren (takže třeba mě), jen na to, že píše o kavárně... trochu slabé.
Kavárna, která vás dokáže navrátit zpět v čase, nicméně pozor, jsou tu jistá omezující pravidla, která musí být dodržena...Hezký nápad, ale provedení bylo trochu slabší. Depresivní, stísněná kavárnička, rozhodně ne útulné prostředí, kam by se jeden rád vydal. Možná to bylo účelné, aby to podpořilo atmosféru. Kniha obsahuje čtyři příběhy, které díky rozsahu knihy nejdou úplně do hloubky, ale u těch smutnějších to stačí, aby to vykřesalo nějaké emoce, netají se to tím, že přímočaře útočí na city. Ale jako celek je to jen na průměrné tři hvězdy, uvidím, co další díly, které jsou lépe hodnoceny.
Co se mi na této knize líbilo nejvíc, to byla obálka. Ta se opravdu povedla. Myšlenka je dobrá, ale to zpracování je takové zvláštní. Ze začátku jsem se u čtení celkem trápila a měla jsem chuť knihu odložit. Ten styl vyprávění se mi nelíbil. První příběh mě nijak nebavil. Druhý už byl o kapku lepší. Střídala se místa čtivější a místa slabá. Rozhodně to mohlo být mnohem lépe zpracované. Celkově prostředí kavárny i postavy na mě působili zvláštně. Jako by byli z jiného světa.
Je to takové lehké, čisté, zajímavě vystavěné. A současně schématické a prázdné. Já nevím. Dočetla jsem, ale zase tak moc mne to nechytlo. Klouzání po povrchu.
Krásná obálka, zajímavá anotace, lákadlo obvyklé kvality japonských autorů. Coby se mohlo pokazit? Všechno. Příběh je přes dobrý nápad hrozně nezáživně zpracovaný, skoro až odbytý. Po první části jsem knihu odložil, neboť je to slohově a nápadem podprůměrná kniha.
Knížka mě zaujala díky krásné obálce a originální záložce. Co se týče děje, nápad je sice zajímavý, ale jeho zpracování mě zklamalo. Neustále se opakující pravidla a popisy toho, jak kavárna vypadá. Zápletky jednotlivých příběhů mě ničím neoslovily a do dalších dílů už se nejspíš nepustím.
Nápad je zajímavý, ale přijde mi, že šel zpracovat lépe. Činilo to na mě dojem, že (už tak celkem krátká knížka) vycházela na pokračování. Protože proč neustále opakovat, co bylo před pár stránkami řečeno? Ale alespoň ta hlavní myšlenka, která je napevno vyřčená na posledních stránkách, z knihy jasně vyplývá a činí ji aspoň sympatickou...
Štítky knihy
Japonsko zfilmováno cestování časem japonská literatura divadelní hry kavárny magický realismusAutorovy další knížky
| 2019 |  Než vystydne káva |
| 2020 |  Než pravda vyjde najevo |
| 2022 | Než vzpomínky vyblednou |
| 2023 | Než se stihnu rozloučit |
Kniha ma upútala svojím obalom ako aj názvom. Téma zaujímavá, presun v čase je podaný inak ako v bežných sci-fi románoch. Tak „ľudskejšie“. Presun v bežnom živote. A následok, ktorý zasiahol všetkých aj napriek tomu, že sa na prítomnosti nič nezmenilo. S menami som mala občas problém pri rozlišovaní postáv, zrejme trochu aj kvôli tomu, že sa neskloňujú (s čím však súhlasím, nie je potrebné nasilu prispôsobovať cudzie mená slovenskému pravopisu). Postavy sú dosť jednoducho stvárnené, bez väčšej hĺbky, ale sympatické. V knihe vládne pozitívna atmosféra, láskavý pohľad na všetky postavy hostí, aj zamestnancov, s úplným pochopením. A akýsi smutno-krásny záver.
Nenáročné čítanie.