Nezapomeň na mě
Amy McLellan
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/485398/bmid_nezapomen-na-me-ptv-485398.jpg
4
27
27
Jak může najít vraha, když nedokáže rozeznat jeho tvář? Včera v noci byla má sestra zavražděna. Policie si myslí, že jsem ji zabila já. Ano, byla jsem tam. Viděla jsem, jak nůž protíná její tělo. Viděla jsem může, který to udělal. Je to někdo, koho znám. Jenže ho nikdy nechytí. Protože on ví, že trpím prosopagnosií - nedokážu rozeznávat obličeje. Tragická autonehoda způsobí u Sarah velmi neobyčejnou neurologickou poruchu - potlačuje část její paměti, ale především jí nadále znemožňuje rozeznávat tváře. Od té doby žije se svou sestrou a synovcem, ovšem jen do chvíle, kdy jednoho večera přijde někdo do jejich domu a, zatímco Sarah sleduje televizi, je její sestra ubodána k smrti. Vyděšená Sarah vtrhne do místnosti a spatří obličej muže sklánějícího se nad tělem mrtvé sestry. Jenže Sarah ví, že tato vzpomínka navždy zmizí v mlžném oparu její nemocné mysli a že je prakticky nemožné, aby si vzpomněla, kdo měl tohle na svědomí. A přesto to musí zkusit…... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno:
2021
,
XYZ (ČR)
Originální název:
Remember Me, 2019
více info...
Přidat komentář
Příběh, zápletka, neurologické postižení hlavní postavy... to vše mělo jedinečné znaky psychothrilleru, ale jen asi poslední třetina knihy tomuto označení odpovídala. Předtím to bylo dost utahané, až otravně nudné a teprve hodně za polovinou, kdy se začnou postupně odhalovat pravdivé skutečnosti, to bylo konečně aspoň trochu čtivé. Škoda, potenciál kniha měla na víc.
Když si odmyslím určitou nevěrohodnost a roztahanost příběhu, možná způsobenou přeskoky zpět do minulosti a odhlédnu od svým antipatií k hlavní hrdince (jak mohla být až taková mrcha?), pak to bylo čtivé a zajímavé.
Výchozí situaci vymyslela autorka dobře. Pak vše rozředila spoustou psychologických úvah, váhání a dumání, což se jistě líbí všem příznivcům duševního hárání. Pro mne však utrpení s pouhým uznáním originality s prosopagnosií. Celé to však působí krajně nepodobné reálnému životu a to mne nebaví.
Kniha je úplně skvělý psychothriller. Autorka si s vámi zahrává od začátku do konce. Spoustu wtf momentů. Moc jsem si to užila.
Kniha není špatná, jak už napsali čtenáři přede mnou, děj se dost vlekl, ale chápu, že autorka chtěla popsat pocity člověka s nemocí s prosopagnosií. Konec byl hodně čtiví. Nelituji, že jsem si knihu přečetla, ale určitě už se ke knize vracet nebudu.