Nezbedné komiksy
Josef Lada
Více než stostránková barevná publikace Nezbedné komiksy shrnuje obrázkové seriály, které Josef Lada mezi lety 1908 a 1916 otiskl v týdeníku Humoristické listy. Unikátní soubor doplňuje rozsáhlý text Tomáše Prokůpka, historika komiksu, který zasvěceně líčí vývoj a proměny Ladových kreslených příběhů. Kniha je ideálním dárkem pro milovníky Josefa Lady, fanoušky komiksů i příznivce jadrného, místy černého, sarkastického, ale zároveň úsměvně zastaralého humoru.... celý text
Přidat komentář
Celou dobu pročítání těchto komiksů jsem před sebou viděla českou - rakousko-uherskou -hospůdku, kde si důstojníci bafali z fajfky, dámy v korzetech upíjeli kávičku aniž by odložili klobouky a na vesnici lidé při zabíjačkách vzpomínali na staré dobré časy - doba nebyla snadná, ale z obrázků pana Lady je cítit taková pohoda, klid a radost ze života, až si tak člověk lebedí a říká si - svět je krásnej. ...
Je zajímavé vidět, čemu se lidé smáli před sto lety. Dnes by podle mě Ladovy komiksy byly sporné - např. ty o zabíjení zvířat. Byl to "Pan malíř" a "Pan spisovatel".
Autorovy další knížky
2009 | O chytré kmotře lišce |
2005 | České Vánoce Josefa Lady |
2007 | Kronika mého života |
2003 | Nezbedné pohádky |
2007 | Bajky |
Tato kniha mi v knihovně ležela roky, než jsem se do ní pustil. Možná i díky plánované návštěvě výstavy Český komiks a jeho svět v brněnském muzeu. Kniha mě bavila už od začátku. Od prvních odstavců textové části. Vždycky jsem si představoval Josefa Ladu jako starého pána, který si kreslí své venkovské scenérie, Bubáky a Hastrmany a nebo Kocoura Mikeše. Tady jsem najednou četl o mladém Ladovi, který s kreslením teprve začíná a hledá inspiraci kde se dá - doma i v zahraničí. Kniha moc pěkně propojuje text s obrazovým materiálem a kromě Ladových prací ukazuje i ukázky jeho inspirací.
Když pak dojde na obrazovou část knihy s obrázkovými příběhy, tak je to paráda. Je to často chytrý a občas i rošťácký humor, který pobaví i dnes. Je tak nějak nadčasový, ale zároveň odráží tehdejší bídu. A kresba? Je to Josef Lada. Více asi není třeba říkat, jeho kresbu zná každý. Většina příběhů je částečně vybarvená pastelkami, ale jen velmi decentně, aby redakce věděla, kde má vybarvovat plnými barvami. Na mě tohle pastelkové vybarvení působí příjemně. Je to barevné, ale přitom barva nezabíjí kresbu tuší.
Kniha je vytištěná na kvalitním a pevném papíru a listování v ní působí luxusním dojmem. Škoda jen, že v knize nejsou všechny obrázkové příběhy, které jsou zmíněné v textové části. Na některé z nich jsem byl zvědavý.