Nezbedné pověsti
Václav Čtvrtek (p)
Soubor pověstí z Prahy a z českých měst je dekameronsky laděná kniha, představující v humorné nadsázce řadu lidských figurek z dob vrchnosti, purkmistrů, rychtářů a poddaných, postaviček, do jejichž osudů zasahují nadpřirozené síly a pohádkové bytosti, aby pokoušely zdravý lidský rozum. Jako ve všech Čtvrtkových knihách i tady vládne úsměv a famtazie, čerpající z foklórních kořenů a stavějící na lidových představách o dobru, právu, spravedlnosti, chytrosti a šikovnosti.... celý text
Přidat komentář
Knihu jsem četla jako poměrně mladá děvčica a líbila se mi. Trošku hambaté, ale co už?
Uchmatol som v antikvariate prve vydanie. To je milucka mala krasne urobena knizocka! Plna peknych ilustracii a lechtiveho lec vkusneho poctenicka. Hoci neviem ci vznikli ako vedlajsi produkt autorovej rozpravkovej tvorby pre deturence, kludne by som to predaval ako detsku knihu. K Dekameronu alebo tisic a jednej noci to ma daleko, ale zase... bezhlavy kostlivec, vodnik, sikovne devecky, tovarisi, ctihodni mestanoste, remeslnici, certi a strasidla, pekne rozpravky.
Citat: A když dopočítal, z radničního komína pšouklo, jako když si andělíček zapomene vzadu postavit vartu.
Bohužel velké zklamání. Tento styl autorovi vůbec nesedí. Marná sláva, Václav Čtvrtek je prostě dobrý pohádkář, ale spisovatel pro dospělé nikoliv. Tím, jak psal, je to spíše jako kdyby vyprávěl právě pohádku - je to taková jednodušší forma, zároveň však místy starou češtinou zase složité na čtení. Co je však největší mínus této knihy, je gradace povídek. V podstatě pokaždé, když jsem otáčel stránku během příběhu, který se již nějakou dobou odehrával, jsem mohl hádat, jestli to už bude konec, či ne. Ona totiž v naprosté většině povídek žádná nebyla. Prostě čtete, děj pokračuje a skoro uprostřed věty náhle jakoby končí. Jedna jediná povídka o lvovi nad vchodem domu byla opravdu spisovatelsky taková, jaká má být, navíc i vtipná, ale zbytek bohužel nic, co by stálo za opětovné přečtení:(.
Sprosťárničky. Ale i tak typický Václav Čtvrtek: příběhy příšerné, ale vyprávěné tak nádherným a vtipným jazykem s tak neuvěřitelnou slovní zásobou, že za to Čtvrtka musíš milovat. "A když dopočítal, z radničního komína pšouklo, jako když si andělíček zapomene vzadu postavit vartu." No prostě Čtvrtek :-)
Měla jsem tuhle knihu ráda už jako malá, maminka mi z ní musela číst, moc se mi to líbilo.
Část díla
- O bezhlavci a škeletové hlavě 1977
- O bezhlavém kavalírovi 1977
- O bílém zajíčkovi a čtyrech černých kohoutcích 1977
- O chudém rytmistrovi a Flórince z trafiky 1977
- O divných šatech paní Markéty 1977
Autorovy další knížky
1981 | Pohádky z pařezové chaloupky Křemílka a Vochomůrky |
2009 | Maková panenka a motýl Emanuel |
1979 | Cipísek |
2010 | Křemílek a Vochomůrka |
1984 | Jak si Slávek načaroval dubového mužíčka |
Přečíst se to dá, ale že by mi z povídek utkvělo něco v paměti se zrovna říct nedá. Všechny na jedno brdo a moc nezbedné teda nebyly. Vracím do knihobudky, ze které jsem si ji půjčila.