Neznámá společnost: Pohledy na současné Česko
Pavel Pospěch
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/476772/bmid_neznama-spolecnost-pohledy-na-souca-76y-476772.jpg
4
169
169
Sociologická expedice do nitra vlastní země Události posledních měsíců mohly v mnoha lidech zesílit pocit, že realita předstihuje možnosti fikce. Podobné pocity však nemusí být dezorientující ani nejsou důvodem k rezignaci. Společenské otřesy totiž přinášejí také nové pohledy na to, co se nám dosud jevilo jako samozřejmé. Kniha Neznámá společnost od sociologa Pavla Pospěcha tyto perspektivy otevírá a ukazuje, jak je můžeme využít. Vychází ze sociologických průzkumů, historických studií i filozofie, především se však nebojí klást si zdánlivě banální otázky a hledat na ně odpovědi na nečekaných místech. Proč má tolik lidí vlastní bazén? Proč si pořád opakujeme vtipy o frontách na banány? Proč je pro nás tak důležité být přirození a sami sebou? V Neznámé společnosti se čtenář stane profesionálním cizincem ve vlastní zemi. Najednou se i skutečnosti, které doposud dávaly smysl a působily nesporně, začnou zdát podezřelé — a naopak, zdánlivé historické nahodilosti a anomálie náhle začínají dávat smysl.... celý text
Přidat komentář
Čtivá, místy velmi trefná a ozdrojovaná publikace. Kapitolky o privatismu, konfliktu města/venkov jsou velmi přesné a ačkoliv se autor určitě nedotkl všech aspektů daného tématu, vystihuje Česko velmi dobře až se člověk chytá za nos. Jak píší někteří hodnotící, je v knize několik odkazů na pandemii covid-19, kvůli kterým prý kniha neodolá zubu času. Jsem opačného názoru - dokud se nevyřeší problémy, které v pandemii teprve vyšly na světlo, kniha nezastará. A všichni víme, jak dlouho to bude trvat (a vůbec jestli).
V porovnáním s knihou Slepé skvrny od D. Prokopa jde o více autorskou knihu, mnohem čtivější, zábavnější a trochu lépe strukturovanou. Ovšem informací je v ní vlastně méně.
Bohužel jsem po dočtení měl pocit, že stále něco chybí. V knize nejsou nějaké návrhy řešení, možné scénáře nápravy a návody pro obyčejné lidi, jak z toho ven.
Zajímavá kniha, některé postřehy jsou opravdu skvělé a originální. Velmi dobrá je také snaha dodat některým současným jevům historický kontext.
Škoda, že se autor někdy nedrží zpátky ve svých subjektivních politických názorech. Někdo tady psal o tom, že autor je levicový. Upřesňuji, že z mého pohledu je to spíše typický levicový (nebo možná ještě lépe řečeno sociální) liberál, takže pokud je vůči politikům adresný, tak se jeho kritika obrací především vůči Babišovi a Zemanovi. Vyvrací sice různé pravicové mýty, ale rozhodně se neobrací proti kapitalismu jako takovému, spíše proti různým negativním jevům v české společnosti (např. přehnaný konzumerismus, individualismus a malá ochota se občansky angažovat). Výborně je vysvětlený pojem privatismus. Myslím ale, že ani autorovi se nepodařilo úplně uniknout ze své bubliny. Některé věci také zmiňuje jen okrajově. Kromě Slepých skvrn Daniela Prokopa, se kterou je tady v komentářích kniha srovnávána, proto ještě doporučuji jako určitý obecnější dodatek přečíst knihu Roberta Misika Falešní přátelé obyčejných lidí. Ta sice nepojednává o českém prostředí, ale podrobněji a vcelku zdařile vysvětluje něco z toho, co autor zmiňuje jen okrajově.
Rozhodně doporučuji, kniha je psána i možná více "lidově" než Slepé skvrny a je srozumitelná pro širokou veřejnost. Kniha byla opravdu čtivá. Líbí se mi, že ačkoliv by témata mohla vyvolat pesimismus, jsou podána místy vtipně a vlastně i optimisticky. Jsem ráda i za poslední kapitolu, která se věnuje významu a vysvětlení oboru sociologie (jehož úloha ve společnosti je často podceňována). Jinak velmi oceňuji první kapitolu, která krásně shrnula postoj Čechů k soukromému vlastnictví a také kapitulu věnující se problematice útěku (dotlačení k útěku) z měst.
Příjemně srozumitelně popsaný stav (nejen) české společnosti. Myslím, že bude dobře fungovat i jako "rukověť pro jednání se spoluobčany".
srozumitelně psaná i argumentovaná sonda do stavu současné české společnosti, mnoho námětů k zamyšlení, oponování i diskusi:
* kultura privatismu (narcismu), postoj typický pro občany většiny postsocialistických zemí, maskovaná jako ekonomický liberalismus
*konflikt město vs. venkov není geografický, nýbrž hodnotový
*kult autenticity
*revoluce jako dokončení společenské změny, která již proběhla
*neefektivitu státu způsobuje požadavek na rovné zacházení s velkým počtem nerovných osob
velkou nevýhodou je ovšem rychlé zastarávání této a všech podobných publikací: kniha vyšla roku 2021, často se vrací k tématu covid-19, které od té doby překrylo spoustu naléhavějších problémů
Posloucháno jako radiokniha, z knihy Pavla Pospěcha Neznámá společnost ji pro Český rozhlas připravila Hana Svanovská. Trefné, srozumitelné, výborné postřehy a leckdy překvapivě vtipné.
Velmi dobrá a dobre srozumitelná knížka o fungování české pomocí sociologie. Rád se budu ke knížce vracet
Revoluce nebývají náhlým kolapsem, nýbrž tečkou za dlouhodobým chátráním. Většina kapitol této útlé knihy se věnuje varovným jevům v dnešní společnosti, které postupně rozleptávají stát a mohou vést až k jeho rozpadu (v podobě, jakou známe). Úvaha o tzv. privatismu je až úsměvná, je-li řeč o typicky postkomunistické obsesi soukromým vlastnictvím a touhou po vlastním bazénu, rubem je však nezájem o věci veřejné, neúcta k pravidlům a bezohledná snaha urvat si pro sebe maximum. Podobně je to s frontou, tím symbolem racionality a rovnosti. Předbíhání při čekání na lanovku sice popudí, nebezpečnější je ale v jiných, často jen pomyslných frontách. Pokud totiž pravidla platí jen pro neprivilegované a stát netrestá daňové úniky či večírek ministra zdravotnictví uprostřed lockdownu, je to nůž do zad samotné společenské smlouvy. Výborně je to vidět na covidové pandemii, která obnažila slabost našeho "pančovaného" státu (který ani není schopen odstranit nelegální billboardy od dálnic, takže plány na výstavbu vysokorychlostních železnic vypadají jako sci-fi). Nejde ani o objednávky nefunkčních a předražených respirátorů od pofidérních firem za horentní částky, ale o to, že se každý musel - v podstatě navzdory státu - na vlastní pěst zorientovat v chaosu vládních opatření a expertních názorů, aby ochránil sebe a své blízké a zároveň nezešílel. Více než polovina Čechů říká, že současnému světu nerozumí vůbec nebo velmi málo. Lidé nehledají pravdu, ale smysl. A pokud jim ho přestane dávat současný politický režim, najde se mnoho "autentických" politiků a dezinformátorů, kteří nabídnou alternativní realitu s jednoduchými příběhy. To považuji za nejsilnější sdělení této knihy. Jinak se v ní také dozvíte, že venkov není úplně takový, jako vypráví Miloš Zeman, nebo proč používání pojmů jako "nepřizpůsobivý" nebo "bezdomovec" jen posilují stigmatizaci ohrožených sociálních skupin. (9/10)
Čtivě napsané zamyšlení nad aktuálními tématy týkající se naší kotlinky. Jazyk je srozumitelný i čtenáři bez sociologického vzdělání a místy provokuje k přemýšlení. Asi tři pasáže z knihy jsem si vyloženě poznamenal. Líbilo se, doporučuji, a odkládám do knihovny.
Sociologické eseje zaměřené na české prostředí. Občas zajímavé postřehy jsou smíchány s autorovým levicovým pohledem. Existuje vůbec pravicový sociolog? Pro mě osobně byl nový termín „privatismus“, který by se mohl více uchytit.
Velmi zajímavý a hlavně k zamyšlení nutící sociologický pohled na naši společnost. Proč máme tolik bazénů a chat? Proč jsme (stát) nezvládl Covid-19? Proč potřebujeme příběhy vysvětlující současný "měkký" svět? Navíc je text napsán hodně čtivě i s prvky humoru.
Podnětná kniha. Jako nejzajímavější postřeh si odnáším, že společnosti nesejde na pravdě a faktech, zvlášť u jevů okem nepozorovatelných, společnost vyžaduje do sebe zapadající vysvětlení založená na příbězích.
Srovnání se Slepými skvrnami se nabízí, ty se mi líbily více, ale i tohle je velmi inspirativní čtení.
Bystrozraký pohled na českou společnost. Doporučuji všem, kteří si myslí, že máme příliš mnoho sociologů a antropologů a málo inženýrů...
Naprostá pecka. Tyhle populárně-naučné sociologické knihy nabízí nesociologům skvěle vhledy do společnosti. Stejně jako Slepé skvrny i tato knihy vychází ze soc. výzkumů na české populaci a velmi dobrou a čtivou formou nám ukazuje dnešní společnost v širších souvislostech. Víc takových knih prosím.
Loni jsem si dala Slepé skvrny Daniela Prokopa, letos zas Neznámou společnost Pavla Pospěcha. A řeknu vám, jedna kniha je lepší než druhá. Neskutečně čtivý, zajímavý, podnětný... Jó, tyhlety sociologický sondy zkoumající českou společnost mě fakt baví. Víc takových knih, prosím! (Tedy: víc sociologů, prosím!)
Zajimava temata, ktera jsou hezky zpracovana. Nekdy bych uvitala, kdyby se slo vice do hloubky nebo se nabizel nejaky zaver.
Top populárně-naučná sociologie s mnoha skvělými postřehy, úžasně zajímavá pro pozorovatele české reality. Hodně souvislostí, které mi dosud unikaly a párkrát jsem se i srdečně zasmál. Skvělé počtení.
Skvělá kniha ze sekce sociologie pro nesociology. Taková hezká poloodborná kniha. Líbí se mi i to, že autor cituje zahraniční zdroje, a nejde tedy jen o souhrn volných myšlenek. Průvodce do zákoutí české mentality by si určitě zasloužilo i pokračování.
Autorovy další knížky
| 2021 |  Neznámá společnost: Pohledy na současné Česko |
| 2015 |  Od veřejného prostoru k nákupním centrům: Svět cizinců a jeho regulace |
| 1999 | Paměti obce Skrbeň |
| 2014 | Vynalézání venkova v ČR po roce 1989 |
| 2008 | Hanácký slovníček |
Ano, prosím! A více takových knih! Je to nabité informacemi a hlavně v kontextu, že v každé kapitole jsem pociťoval zmiňovaný aha-efekt. Klobouk dolů před autorovou schopností převést myšlenku do souvislého textu - a navíc v tak srozumitelné a čtivé formě. Ke škodě mojí, ne knihy, jsem to přečetl (hladově zhltl) za večer, takže předpokládám, že se mi dost informací z hlavy rychle vypaří.