Neznámý Kazachstán: kolébka jablek a hrob miliónů
Christopher Robbins
Co všechno nevíte o deváté největší zemi světa… Jak je možné (skoro) nic nevědět o deváté největší zemi světa? Dokud byl Kazachstán součástí Sovětského svazu představoval území, jež se znamenitě hodilo k dělání věcí, které měly zůstat navždy skryty: za Stalina jeho stepi pohltily celé národy a ve zdejších gulazích zahynuly při dobývání nerostného bohatství miliony vězňů. Později zde armáda, na přísně střežených zařízeních kosmodromu v Bajkonuru a jaderné střelnici v Semipalatinsku, realizovala projekty, jež ze SSSR učinily supervelmoc. Změnilo se něco po získání nezávislosti? Pokud chcete vědět víc pak Vám Christopher Robbins bude zaujatým a informovaný průvodcem, jenž ani na chvíli nenudí... celý text
Literatura naučná Cestopisy a místopisy
Vydáno: 2008 , BB artOriginální název:
In Search of Kazakhstan, 2007
více info...
Přidat komentář
Též jsem byla nadšená! Pátrám už delší čas po informacích o této zajímavé zemi a ano, může za to Dimash, který v jednom rozhovoru jako devítiletý prohlásil, že chce aby jeho země na něj byla hrdá - a podařilo se mu to! Být hrdý na svoji zemi... a propagovat ji jak to dělá on... úžasné!
Konečně jsem našla odpovědi na své otázky a velmi souhlasím s předešlým komentářem ohledně prezidenta /teď už bývalého/ - i když si stále myslím, že bez něj by Kazachstán nebyl, čím je teď a Bůh ví, jak by ten boj o suroviny nakonec dopadl.
Kniha vznikla před takřka dvaceti lety a je fajn vidět, kam země za to dobu pokročila.
Byla jsem nadšená. Tak zajímavý cestopis jsem opravdu nečekala. Trochu mi vadilo vyzdvihování kazachstánského prezidenta americkým autorem, ale na druhou stranu to chápu. Kdoví, kdo celou knihu financoval. Ale jinak super. Dozvěděla jsem se spoustu informací o zemi, o které jsem věděla jen, že existuje.
nektere pasaze zajimave a ctive, nektere me nebraly.. prilis mnoho politiky
ale pro cestovatele do tehle zeme urcite prinosne precist
Podle mého názoru je tento cestopis napsaný hlavně jako agitka prezidenta Nursultana Nazarbajeva.
Zabudnite na Boratove nezmysly, v tejto knihe so dozviete o tejto stredoázijskej rázovitej krajine nečakané zaujímavosti z dejín i zo súčasnosti. Autor preukázal schopnosť vnímať tunajšiu spoločnosť bez predsudkov a chápať ju v jej často komplikovaných a pre Európana ťažko zrozumiteľných súvislostiach. Osobne ma zaujalo v knihe mnoho vecí - prečo si Kazaši postavili nové hlavné mesto a ako to prežívali tí, ktorí sa tam viac-menej museli presťahovať, prečo medzi etnickými Kazachmi a Rusmi nepanuje nenávisť, ako to poznáme z iných bývalých sovietskych republík, ako chutí kazašské jablko, ktorého pestovanie po páde ZSSR upadlo... Je zaujímavé, že napriek tomu, že autor knihy nehovoril ani rusky ani kazašsky, dokázal tunajších ľudí pochopiť a získať od nich toľko informácií (napríklad kazašský umelec, ktorý zasvätil svoj život reštaurovaniu vzácnych historických pamiatok, krotiteľ orlov...). Nedá sa nevšímnúť si, že autor zastáva veľmi zhovievavý postoj voči kazašskému politickému vedeniu, hlavne (večnému) prezidentovi. Je to však pochopiteľné, keďže prezident si ho rafinovane zaviazal k loyalite tým, že sa s ním osobne stretol a dokonca vzal ho so sebou na cestu do nedostupných končín krajiny (Bajkonur, Aralské more...). Výborná a zaujímavá kniha, ktorá sa číta jedným dychom.
Autorovy další knížky
2008 | Neznámý Kazachstán: kolébka jablek a hrob miliónů |
1994 | Léčiva z přírody |
1994 | Liečivá z prírody (Ilustrovaný sprievodca prírod.liečivami) |
Tak toto teda bola jazda. Vietor svišťal vo vlasoch pieseň o dobách dávno minulých, no nezabudol ani na "súčasnosť" (vzhľadom k dobe vydania v úvodzovkách). Množstvo údajov, ktoré dokážu rozšíriť obzory o tejto krajine mierou viac než veľkou. A len tak mimochodom, mňa veľmi bavilo aj to politické pozadie, dokonca si neviem predstaviť komplexnejšiu formu knihy, ako je práve táto so všetkým čo obsahuje.