Neznáš mě
Imran Mahmood
Je přece snadné rozlišit mezi správným a špatným, ne? Uslyšíte přesvědčivou pravdu. Teď je na vás, abyste rozhodli ... Nejmenovaný obžalovaný byl obviněn z vraždy. Těsně před závěrečnou řečí mladík propustí svého právníka a rozhodne se pronést řeč sám. Říká, že jeho advokát mu poradil, aby si některé věci nechal pro sebe, protože jeho pravdu nikdo nepochopí, natož aby jí uvěřil. Ale teď si myslí, že jestli má jít na zbytek života do vězení, musí tu pravdu říct. Existuje osm nezvratných důkazů proti němu. Mluví k nám a jeho život je v našich rukou. My, čtenáři - členové poroty - musíme mít otevřenou mysl, dokud svůj příběh nedopoví. Jeho obhajoba vyvolává řadu otázek, ale na konci zbyde jediná. Udělal to?... celý text
Literatura světová Dobrodružné Thrillery
Vydáno: 2018 , OmegaOriginální název:
You Don't Know Me
více info...
Přidat komentář
Čekal jsem mnohem víc. Když potlačím očekávání, musím uznat, že kniha odsýpá sama, není problém se začíst a dostat se do kulis Londýnských gangů, ale to je asi tak všechno. Polemika o vině a nevině, mezerách v justičních systémech, výši trestů bude vždycky aktuální. Je to systém vytvořený lidmi, ač je vnímán jako nějaká objektivní jistota, každý jedinec vnímá podobné otázky jinak a hlavně, jinak na ně odpovídá. Je málo vachrlatějších pojmů než spravedlnost. Tahle kniha bohužel nepřináší do tématu nic nového, nezůstane čtenáři v hlavě na dlouhý čas a bohužel vyšumí stejně rychle, jako tisíce podobných soudních procesů. Skutečnost bývá jen jedna, je to slet událostí. Problémem bývá ji dokázat.
Zajímavě podaný příběh, který však víc slibuje, než nakonec dává. Každopádně Imran Mahmood si skvěle poradil s myšlenkou vlastní obhajoby, ačkoliv si nemyslím, že by někomu prošla až v takovémto rozsahu. Problém je, že ve finále jde jen o rekapitulaci kriminálního případu, zpochybňující závěry policie vyvozené z důkazů. A třebaže hrdina vysvětlí, kde se vzaly a co znamenaly, jak trefně poukáže žalobce v závěru jednání, je to pouze jeho verze průběhu událostí. Je to tedy jen o tom, komu uvěříte spíš.
Přesto má vyprávění svoje kouzlo, umocněné slangovým vyjadřováním a nepřetržitým monologem, který je řemeslně zvládnutý tak, že nenudí. Jestliže však čekáte detektivní překvapení nebo psychologickou hru, budete zklamáni. Tohle není drama pod taktovkou Reginalda Roseho ani promyšlený thriller Johna Grishama. Jak příběh začne, tak také skončí, přičemž autor nepředloží nic, kvůli čemu byste celou věc zásadně přehodnotili. Témata hodná k zamyšlení tu jsou, ale ne v kontextu s odvyprávěným dějem.
Jak psali jiní čtenáři pode mnou, nejedná se o právnický thriller. Jde o vyprávění příběhu formou výpovědi obžalovaného. To bylo pro mne nové a vlastně mi to přišlo zajímavé. Příběh z prostředí gangů není pro mne moc lákavý a děj mohl končit přibližně v polovině knihy, další pokračování už se mi zdálo moc překombinované. Ale styl vyprávění mě vlastně udržel bez velkých obtíží, abych knihu dočetla až do konce. Nevadilo by mi knihu si přečíst znovu.
Pod právnickým thrillerem si opravdu predstavuji něco jiného. Čekala jsem více vstupu obžaloby, která by oponovala obhajovanemu. Toto byl pouze obyčejný příběh, někdy zbytecne detailní až se člověk ztrácel..dvě hvězdičky davam za otevřeny konec, jinak mě kniha zklamala.
Celkem zajímavý příběh.
Líbí se mi, že je to psáno jako výpověď, je tam i snaha vysvětlit, jak vnímají rozdílný pohled na svět černí. Je zde vykresleno i to, jak byl politický systém docela rasistický.
Výpověď je dost hektická a přitom dává smysl.
Konec je otevřený.
Líbilo se mi to.
Líbila se mi,příběh zajímavý,je jsem měla problém s postavami,moc jmen a chvílemi jsem nevěděla,kdo ke komu patří:o). Nezdraží,nenadchne
Mně osobně dost vadil styl psaní autora. I když se mi to běžně nestává, tak jsem knihu několikrát musela odložit, protože jsem se místy opravdu nudila. Ačkoliv mám ráda otevřené konce knih, tak tady to podle mě bylo vyloženě utrpení.
U této knihy jsem měla docela dilema, jestli dát 3 nebo 4 hvězdičky. Tři za to, že příběh sám o sobě není vlastně ničím atraktivní, ani poutavý, tedy pokud neujizdite na gansterskych příbězích. A přízvisko právnický bych knize tedy nedala ani za mák, protože proces samotný tu slouží jen jako taková berlička... důvod k vyprávění příběhu hrdiny. Ano, má se na něm také mimochodem ukázat, jak může fungovat soudní systém apod.,ale jinak by se to bez toho klidně obešlo. Hlavním tahákem je hl hrdina a jeho pohled na věc, jeho rozpor, jeho životní rozhodnutí. A za to nakonec 4 hvězdy... protože i když vás příběh o ganzich v Londýně absolutně nezajímá, hl hrdina vás nenechá si ani chvíli odpočinout a nutí vás číst a číst a číst, až to celé přečtěte, ani nevíte jak...knihu nebudete chtít odkládat!
Stylem je to vlastně obdoba (výtečné) Dolores Clairbornové - nic než košatý (ukecaný) a neučesaný monolog hlavního hrdiny objasňujícího své (zlo)činy a vlastně celý svůj život. Až na to, že tentokrát je hrdina mladý černoch, jsme v Británii, v téhle dekádě a on už stojí před soudem, kde pronáší po několik dní sám svoji závěrečnou řeč (svého obhájce se vzdal). A stejně jako nevíme ani jeho jméno, nedozvíme se ani verdikt: vinen/nevinen, jak jej uznal soud. Jakkoli hovoří (podobně jako Dolores), jak mu zobák narost', prostředí a okolnosti jsou o hodně jiné: nepříjemné prostředí, rozpadlé rodiny, gangy, zbraně, drogy, prostě nejhorší z nejhoršího. A právě pro ten celý proslov, prostředí a podobnost se stylem Dolores (tedy neoriginalita stylu) se mi to nelíbilo.
Tak trochu jiná kniha. Musím říct, že jsem se od ni nedokázala odtrhnout, dokud jsem ji nepřečetla. Stačil jeden den. Skvěle vymyšlené. Za mě super. ????????
Líbilo se mi, že jsem nic podobného ještě nečetla, a že se autor bravurně popral s vyprávěním hlavního hrdiny.
Plynule a hezky se to četlo.
Určitě bych se další knize nebránila a líbí se mi, že se autor věnuje i obhajobám a ví o případech svoje..
Hodnotit tuto knihu je poměrně těžké. Jde o vcelku netypický thriller, který v první polovině spíše šponuje vaši trpělivost, než vás ve druhé části k sobě konečně přiková díky napětí. Základní očekávaný prvek thrilleru v obvyklé podobě - tedy překvapivé rozuzlení - tady nenajdete. Na místo toho vkládá autor "do rukou" čtenáři něco mnohem náročnějšího - rozhodnutí...
Hovorová řeč a roztěkanost hlavního hrdiny, s nimiž formuluje svoji obhajobu, jsou možná někdy protivné, ale na druhou stranu je zřejmé, že bez toho by to nebylo "Ono"...
Tohle se mi nehodnotí snadno. Styl, kterým je kniha psaná, mi vždycky seděl. Trochu to zavání Forrestem Gumpem. Tím myslím jen prostší styl vyprávění, žánrově jsme na míle daleko. Jenže... to by si nesměl autor zkoušet experimentovat na úkor příběhu. Tady je cítit jeho názor na soudnictví a právní systém, nějakou svoji hlubokomyslnou myšlenku se pokusil vložit do celé knihy, nikoli do příběhu. Což je pochopitelně škoda, protože čtenáře, kterým nejde o hlubokomyslnost, ale o pár příjemných chvil s dobrou detektivkou, může na konci otrávit. Natahuje, natahuje... a vyústěním spíš rozladí. Někdo na tuhle hru může přistoupit, já s hrdinou to napětí nesdílel. A je to škoda, protože jako vypravěč není špatný. Já zkrátka chci být šokován, rozcupován :-) Tak snad příště.
Knížku a pár ostatních nesu do knihobudky,by si početli i další čtenáři.