Nezouvat, prosím!
Martin Boštík , Miroslav Brýdl
Vyprávění emeritního litomyšlského starosty Miroslava Brýdla o jeho životě a moderní architektuře. Autobiografické vyprávění emeritního starosty Litomyšle Miroslava Brýdla (*1941) se zaměřuje především na období po roce 1989, během kterého se Litomyšl stala díky jeho dlouhodobým koncepčním aktivitám evropsky oceňovaným centrem moderní české architektury (několik realizací získalo ocenění Grand Prix Obce architektů, Stavba roku, International ELCA Trend Award či bylo nominováno na cenu Miese van der Rohe). Pojednává také o kulturním a společenském rozvoji města, navazování spolupráce s evropskými partnery, ekonomické transformaci 90. let, kontaktech Miroslava Brýdla s umělci a politiky (např. o vztahu k Václavu Havlovi, Pavlu Tigridovi či Janu Stráském), jeho působení v roli zástupce hejtmana a radního Pardubického kraje a životě na odpočinku. Kniha je zásadním příspěvkem k pochopení složitých peripetií společenských proměn, které v naší zemi nastaly po pádu komunistické nadvlády. Miroslav Brýdl je milovník architektury, výtvarného umění, literatury a hudby, ale také nezkrotný živel známý svým neotřelým vystupováním. V neposlední řadě je také poutavý vypravěč, který dokáže s naprostou upřímností hovořit nejen o svých úspěších, ale i prohrách.... celý text
Přidat komentář
Po smrti nechci přijít do žádného nebe, nýbrž do Litomyšle, nad Litomyšl není, to musí uznat každý, kdo tam jednou byl!
To nejsou slova Miroslava Brýdla, nýbrž Čestmíra Jeřábka, ale k čemukoli, co se týká Litomyšle, se stejně vždycky hodí. Že je Litomyšl jedním z nejobdivuhodnějších měst vůbec, perlou renesanční ale hlavně moderní architektury evropského významu, městem kultury a vzdělanosti a ostrovem pozitivní deviace se světovým přesahem, vděčí do velké míry právě Miroslavu Brýdlovi a jeho porevolučnímu starostování. O té době především tahle kniha v celkem informativní formě vypráví. To vyprávění je nanejvýš subjektivní, a tak je potřeba snést trochu zbytečné samochvály, ukřivděnosti anebo osobních historek, které jsou nezajímavé dokonce i pro ty největší milovníky Litomyšle.
Ti samí milovníci Litomyšle ji ale už stejně mají mezi svými Lutomislensiemi a přijdou si v ní na své, protože kniha je naštěstí především o tom zlatém věku a o osobnostech kolem Miroslava Brýdla, o všem, co činí Litomyšl krásnou, o architektuře a zahradách, o Smetanově Litomyšli, o houslových kurzech a restaurátorské škole, o Lázních ducha, spolcích, festivalech, o lidech a o tom ohromném díle, za které jemu a všem dalším patří všechna čest. Děkujeme, pane starosto.