Nic není pravda a všechno je možné
Peter Pomerantsev
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/319016/mid_nic-neni-pravda-a-vsechno-je-mozne-L2z-319016.jpg
4
91
91
Peter Pomerantsev strávil počátkem jednadvacátého století několik let v Rusku. Jeho britsko-ruský původ mu otevřel dveře do tamní komerční televize. Tam získal přístup do soukromí Rusů z nejrůznějších prostředí a koutů země – od sibiřského gangstera-filmaře přes topmodelku v zajetí kultu až po uvězněné podnikatele. Na všech těchto lidech ukazuje současnou ruskou mentalitu a její proměny. Pomerantsev byl fascinován zemí, která přišla o vládnoucí ideologii a nyní ji soustavně nahrazuje něčím jiným stejně rychle, jako mrakodrapy mění panorama moskvy. Měl možnost zblízka sledovat, jak se v ruských médiích vyrábějí informace, jež vytvářejí úplnou alternativní realitu. V knize Nic není pravda a všechno je možné ukazuje současné Rusko s pochopením a zároveň se strachem, jaký vzbuzuje zcela nová civilizační mutace.... celý text
Literatura faktu Politologie, mezinárodní vztahy
Vydáno: 2016 , DokořánOriginální název:
Nothing is true and everything is possible, 2014
více info...
Přidat komentář
Autor popisuje velice zajímavé období Ruska v divokých 90 letech a pomalý, plíživý vývoj a utahování šroubu demokracie a médií. Skvěle též popisuje různé zvláštní fenomény té doby o kterých jsem předtím neslyšel nebo se dozvěděl něco nového. Třeba sekty, život ruských modelek, zatýkání podnikatelů, korupce apod. Výsledkem toho všeho je dnešní Rusko, které dovedlo lživou manipulaci a propagandou svého národa k absolutní dokonalosti a zatáhlo ho do zbytečné války. Povinná četba pro ty co věří, že Rusko je ten dobrý a západ špatný. Na rozdíl od chytrolínů na Facebooku, věřím autorovi této knihy, protože si všechno toto prožil na vlastní oči a léta v tom žil.
Pro mě dost znepokojivá kniha, ne snad o současném rusku (velké "R" si nezaslouží), ale o rusku před pěti lety. Podivnost pseudodemokracie, ukázky z toho, jak absurdně je možné v nějaké zemi fungovat, ale i znepokojivé zprávy o tom, jak je možné zneužít demokracii v jiných zemích a profitovat z ní a omezovat při tom její vlastní občany.
Výčet toho, co mi v knize přišlo užitečné a povšimnutí hodné, by se omezil pouze na dvě jediné věci - poznatek o tom, že jsou v Rusku školy pro zlatokopky a zajímavou kapitolu o kauze Jany Jakovlevové. A těmito dvěma drobnostmi to hasne, takže za mě, bohužel, žádná sláva.
Velmi dobré a zajímavé postřehy, příběhy a studie z různých částí ruské společnosti. Autorovi se podařilo pozvednout pokličku a nakouknout do ruské politické kuchyně, stejně tak do života okrajových typů ruské společnosti. Společnosti žijící v absurdní pseudodemokratické, postkomunisticko- oligarchické , tragické grotesce.
O dost lepší, než jsem čekal. Velmi výmluvné o současném Rusku. Citlivě a bez příkras. Je to krutě neutěšený svět. Výborný překlad Martina Weisse.
Edit o rok později: Musím říct, že na tuto knihu dost často vzpomínám. Četl jsem ji s láskou a obtiskla se do mě. Je to bravurně napsané a má to kouzelnou atmosféru.
Mozaika příběhů z Ruska. Autor se na několik let dostal k práci pro ruskou TV a tak nějak podává zprávu (to "tak nějak" je důležité), protože počáteční příběhy měly něco do sebe, ale jak stránky přibývaly, můj zájem slábl... všechno bylo napojeno na nějaký motiv Ruska a žití na hranici, v mezích zákona nebo tak, jak to v Rusku chodí, škola zlatokopek, gangster, co natáčí filmy. Ale jako celek slabé... taková rádoby artová rychlokvaška s nulovou hodnotou (psaná pro peníze), první třetina byla solidní, ale literárně de facto nula. Jen špetka politiky a žurnalismu.
Velmi znepokojivá kniha o "dnešním" Rusku a Rusech. Takový naše devadesátky, který ale v Rusku jedou už bezmála třicet let a jen máloco nasvědčuje tomu, že by se to mělo změnit. Sice dorůstá nová generace "Golden kids", ale i přes množství prestižních škol, na které tyto děti bohatých Rusů chodí, zůstává Rusko autokratickou zemí s hybridní rádoby demokracií, jejíž některé aspekty a vliv se ale tlačí stále víc do Střední Evropy i na takzvaný Západ, a ano, bohužel i k nám. Zvlášť kapitola o Rusech žijících v Londýně je až snově surreálná. Není to odborná studie, spíše, jak píše uživatel mirektrubak, série velmi živě a plasticky podaných příběhů konkrétních lidí. Doporučuji.
Neskutečná koláž příběhů z Ruska posledních let, které autor zažil na pozici producenta v jedné tamější televizi. Nejedná se o vědeckou studii, ale opravdu jenom o sbírku historek. Netvořil bych si podle nich nějaký celkový názor na Rusko, ale přesto mě z nich občas zamrazilo.
Je to takový soubor příběhu a zkušeností, které autor za leta v ruském prostředí pochytil. Příběhy jsou různorodé, některé více (Hrdina naší doby, A pak se probudíte a , můj bože, je z vás trestanec) a některé méně zajímavé. Vadilo mi, že v některých případech děj zbytečně přeskakuje i v rámci jednotlivých příběhů, přišlo mi, že autor začal najednou psát o něčem zcela jiném, aniž by to dávalo smysl. Přesto mi to spolu s Rudým zákonem přijde jako velmi dobrý exkurz do současného Ruska.
No nejsem si úplně jistá, jak tohle hodnotit. Připadá mi to málo odborné na to, aby to bylo řazeno mezi politologii, na literaturu faktu je to taky slabší - jde to málo do hloubky, není to ucelené, spíš fakt jen taková jakási rozháraná směska osobních zážitků navrstvená bez ladu a skladu za sebe, takže ani vyloženě čtivé vyprávění to zrovna není. Nic moc nového to čtenáři nepřináší, snad je to použitelné jako dokreslení obecného povědomí, které o Rusku v dnešní době snad už každý jedinec s alespoň průměrných rozhledem má. Takže takto ano, příběhy, životy všelijakých více či méně obyčejných Rusů ano, ale šokující odhalení, společenská analýza a nové informace zcela určitě ne.
Úplně kvalitní dílo kniha opravdu není, ale to jsem také nečekala. Autor na mě dělá dojem, že se chtěl podělit o rozčarování při jeho působnosti v rodném kraji a to se mu myslím povedlo. Měli jsme tu rusa dost dlouho na to abychom to věděli, ale těch obyčejných lidí je jednomu až líto.
Peter Pomerantsev se česky řekne Petr Pomeranč. A protože mi je blbě, tak jsem si chtěl dát nějaký vitamíny. No a blbě mi je furt. To nám ten rok pěkně začíná.. Nejen, že je mi už tři tejdny jak psovi, ale ještě k tomu čtu literární díla vhodný tak na vystlání knihovny.
Autor tohoto eposu je televizní producent britsko-ruského původu, kterej strávil v ruský televizi několik let a je teď expertem na současný Rusko. Protože v zemi velký jak Rusko je televize jedinou silou, s níž je možné zemi sjednotit, držet pohromadě a vládnout ji. Ok. Tomu bych i věřil. I tomu, že to bude všechno jedna velká žumpa napojená na Kreml a režírovaná vládou.
Pan Pomerantsev to celý ale podává tak, že z toho je cejtit snaha sepsat halabala to co tam zažil, s kym mluvil a co točil, protože mu dochází prachy a kniha tak bude pěknej přivýdělek. Vůbec žádná snaha o jakoukoli koncepci a nějakou sondu společnosti, jen to co tam sám strejda Petr zažil. Neřikám, že je každej Alexijevičová, ale tohle mi přišlo hodně odfláknutý a hodný tak maximálně nějakýho novinovýho článku. Pokud někdo strávil posledních 20 let v papiňáku a nemá internety, tak toto bude určitě skvělý zdroj informací o současném Rusku. 4/10
Zařazení do kategorie "politologie" by mohlo naznačovat, že se bude jednat o suchopárnou studii, plnou čísel, faktů, statistik a s mohutným poznámkovým aparátem.
Ale ve skutečnosti je tato kniha sérií příběhů o konkrétních lidech, s konkrétními osudy - je to vlastně osobní svědectví o životě v Rusku od zasvěceného insidera - mnohem víc jako Szczygieł než jako Samuel Huntington.
A funguje to výborně - vyprávění je živé a plastické, až jsem někdy zapomínal, že čtu non-fiction. Témata také nejsou přímo politická, ale dozvídáme se o dívkách-zlatokopkách, sebevraždách modelek, sektách v Rusku, gangsterovi, který chce být filmový režisér ... informace o putinově režimu tak dostáváme často v druhém plánu, jaksi mimochodem.
A navíc: mnoho témat může být i obecnějších, vždyť korupce, povrchnost médií, provázanost podnikatelů a politiků - to jsou věci, které jsou povědomé i nám v Česku.
Kniha je mrazivá, ale je psána svěžím, čtivým jazykem, místy i poeticky a občas i -v rámci možností - s humorem ("Rusové mají víc slov pro korupci než Eskymáci pro sníh")
Ke mně se Pomerantsev dostal náhodou, jako dárek. Ale byl jsem velmi příjemně překvapen a určitě můžu doporučit.
Štítky knihy
Rusko sekty masmédia (tisk, rozhlas, TV, internet) modelky Vladimir Vladimirovič Putin, 1952-Autorovy další knížky
| 2016 |  Nic není pravda a všechno je možné |
| 2020 |  Tohle není propaganda: Válka proti realitě |
Poutavy popis spolecnosti vystaveny na jednotlivych pribezich maych i velkych lidi, osobni ton vc. zaverecne deziluze vhodne, nenasilne pouzit