Nic vážného
Justine Lévy
Kniha je psaná jako nezadržitelný vodopád autorčiných úvah a myšlenkových pochodů, v nichž se mísí jednotlivé životní etapy, kterými prošla. Autorka rychle přechází od jedné události k další, v nichž autenticky popisuje svůj hektický život: nejsilnější je ta část, která se zabývají nezadržitelným pádem do osidel drogové závislosti. Lévy podává svůj pravdivý příběh velmi upřímně, místy až překvapivě tvrdě, což knize jen dodává na ryzí spontánnosti a neúprosnosti.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 2011 , JotaOriginální název:
Rien de grave, 2004
více info...
Přidat komentář
Kniha koupená hlavně kvůli obalu a názvu. A přitom musím říct, že nebyla špatná. Nacházela se v levných knihách za pár kaček, málo stránek a pomohla mi urychlit čekání na vlak. Za mě tři hvězdičky...
Velmi tlustý chorobopis.Každý má nějaký problém,Louisa má všechna F. Snad i tenhle,místy i souvislý,vodopád pomohl skrýt její dočasný neklid.
Pro mě jedna z velmi dobrých knih.
Narazila jsem na ní náhodou v levných knihách a za 40 korun musela být má!
Nevím proč, ale tahle kniha mě chytla, jestli to bylo tím, že jsem byla s autorkou stejného názoru na lásku.
Občas se v knize vyskytly dlouhé, nudné části ( zejména popisování všech drog a stavů)
Ale celkově knížko bych hodnotila na 90%
Nic vážného
Louisa (Justine) je na pohřbu babičky, ale nebrečí. Odešla dáma, kterou milovala, dáma, která ji nutila chodit na večírky a žít. Dáma, která se opalovala nahoře bez, zatímco ona se trápila láskou. Louisa v této knize vypráví svůj příběh svým vlastním způsobem. Není to deník, není to životopis. Jsou to myšlenky plovoucí na hladině její duše. Životní láska, která ji dostala až na dno - do psychiatrické léčebny, po několika měsících užívání amfetaminů a jiných drog. Proč? Protože se jen snažila splnit nároky svého muže - být ta akční, odhodlaná, usměvavá a vždy svěží a krásná manželka.. nebýt unavená a uzavřená sama v sobě. A tak musela dávky neustále zvyšovat.
Po odchodu své životní lásky za partnerkou jeho otce ale pochopila, že tohle se mělo stát. Její milovaný muž, se kterým čekala dítě odešel. Její matka má rakovinu a babička zemřela. Zbývá otec, se kterým je třeba urovnat vztahy a v životě se objevuje další muž. Zda to bude ten pravý se uvidí.
Tahle kniha je zpovědí duše, prožitků, přiznání si chyb, ale i naděje jít dál.
Četla jsem ji jako román a až na konci jsem zjistila, že se jedná o autobiografii autorky, které skutečně odešel manžel kvůli milence Carle Bruni (ano, nyní už Carle Bruni -Sarkozy).
Kniha se čte příjemně, má krátké kapitoly, skvělý font a málo stran. Formát tudíž akorát.
Moje hodnocení: 9/10